Dnes Bedrettu na Poncione Val Piana, klasika. Ráno docela zima -3°C, ale brzy teplo. Dole v údolí asi 1,2 metru nového sněhu nahoře ke 2 metrům. Sluníčko. Jen občas prašan, dole zmrzlá krusta, která na slunci roztála, nahoře krusta od větru. Lavinově 3+ až 4-, nic moc.
Do půlky kopce šlapala skupina Valisanů z dvěma vůdci a jedním dronem (klid a ticho na horách

) Po přiblížení se nás vůdce zeptal, zda jsme si zapatili prošlapávání stopy, po předejití se jich Lenka zeptala zda oni nám zaplatí půlku tarifu 120 SFR za naši prošlápnutou stopu.
Holt jsou hory pouze pro vůdce, kteří zde vydělávají.
Ještě, že mne zážitek z Matterhornu v 1990 vyléčil z úvah stát se vůdcem (padající a jiskřící cepr neználek, který strhnul vůdce hned v 4:00 na začátku žebra a následně otylka tažená dvěma vůdci a postrkována třetím přes svislý nos vrcholu. Jak potom čuměli na nás východňáry, kteří vyběhli na vrchol a z batohů vytáhli lahvoně a odběhli až do Randy).
Ráno v krustě
Z lesa venku a ofoukané údolí s lavinovými boulemi
Pohled na protější svahy s chatou Piansecco
Lavinový ofoukaný práh
Dnešní vrchol, honem do práce