Švýcarská žula - Furkapass

Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jiří Vodsloň, Vydáno dne: 06. 03. 2017

Požitkové lezení v krásné oblasti

Sedlo Furka je známé a oblíbené nejen u motoristů, ale i u alpinistické a lezecké veřejnosti.Skýtá krásné výhledy na centrální masivy Bernských a Simplonských Alp a ulehčuje nástupy dopřilehlých horských masívů.

My jsme tuto oblast navštívili již dvakrát, výchozím místem nám vždy bylo parkoviště pod Albert Heim Hütte. Z parkoviště nejsou již nástupy na túry tak daleké a dá se zde dobře bivakovat, ve stanu či v autě. Celé okolí nabízí značný počet lezeckých cílů. My jsme si vybrali Winterstock, Graue Wand a Gletchhorn.

Graue Wand, foto: JIrka Vodsloň

Graue Wand

Mapka Furkapass, foto: Jiří Vodsloň

mapka Furkapass

Mapka Furkapass, foto: Jiří Vodsloň

mapka oblastí

Winterstock

První věž Winterstocku má krásnou pancéřovanou stěnu ze samých žulových ploten, nepůsobí sice tak impozatně jako hlavní vrchol Winterstocku, ale lezecky je jistě přitažlivější. Pod stěnu se dostaneme pěšinkou k chatě Albert Heim Hütte. Ze sedélka pod chatou nejdříve sestupujeme údolím, ze kterého pak vytraverzujeme do doliny pod Winterlücke. Po dosažení jezírka se nám již naskytne výhled na Winterstock, stačí pouze překonat ostrý suťový výšvih. Na polici pod stěnou vede zprava vymužíkovaná pěšina. Nástup trvá přibližně dvě hodiny. Podle ročního období je nutno počítat se sněhem na polici. Na vrchol vede několik cest, my jsme si zvolili Goldmarie 6a+, která se svými sedmi délkami především plotnového lezení vyrovnané obtížnosti poskytuje lahůdkový zážitek. Museli jsme sem však dvakrát, při první návštěvě jsme vylezli dvě třetiny cesty a při slanění zmokli do nitky. Loňské léto se zadařilo, počasí vydrželo a byl nám poskytnut vrcholový zážitek na ostré jehle.

Goldmarie 6a+ 330 m (5c, 6a, 6a+ p.a. (6b), 6a, 6a, 6a, 5b) slanění cestou

Winterstock, foto: JIrka Vodsloň

První věž Winterstocku má krásnou pancéřovanou stěnu ze samých žulových ploten ...

Winterstock, foto: JIrka Vodsloň

Ne každý rok se podaří nástup suchou nohou

Winterstock, foto: Lenka K.

Chladná rána i když bez sněhu, o to těžší je najít první nýt

Winterstock, foto: JIrka Vodsloň

Nikoli kouty a přes převisy, ale pěkně plotnami okolo

Winterstock, foto: JIrka Vodsloň

Poslední délka je stvořená pro focení a nechá zapomenout na předešlé rajbasové traverzy

Parkoviště Furkapass, foto: JIrka Vodsloň

... sušení na parkovišti, před dalším deštěm ...

Graue Wand 3 172 m.n.m.

Krásná a impozatní stěna výrazné šedivé barvy v závěru doliny. Nástup je celkem jednoduchý, mineme Albert Heim Hütte a pokračujeme dále údolím přes morénový výšvih na sněho-ledová pole pod stěnou. Dále zprava na předskalí stěny, zde bývá často strmý sníh, někdy dokonce i na mačky. Stěnou vede mnoho cest, jak klasických, tak moderních, jištění nemusí být vždy podle švýcarských standardů. Naším cílem zde byla cesta Accept 6a, nástup z nejhornějšího místa předskalí. Nabalil jsem se materiálem a hrdě vykročil do první spárové délky. K mému překvapení to nešlo lehce a tak jsem funěl a nadával.Vedle mne si to zatím svištěli průvodci s klientelou v klasice Graue Wand a já pomalu měknul. Nalada byla pod psa, stimulace žádná a tak pytel visí. A jak to tak už bývá zvykem v těchto případech, kdy morál je pryč a chuť tak akorát na pivo, změna cesty nepomohla a po pár vyškrábaných metrech jsem zavelel k ústupu. Asi sem budeme muset ještě jednou zajet.

Graue Wand, foto: JIrka Vodsloň

Graue Wand

Gletchhorn, 3 305 m.n.m.

Nástup je poněkud delší, přibližně dvě a půl hodiny, ale vyplatí se. Jde se jako pod Graue Wand, ale v horní části údolí se uhne jěště více doleva na boční sedélko, kterým obejdeme spodní část ledovce Tiefengletcher. Ze sedélka jdeme ještě přibližně 45 minut pod monolitickou stěnu předvrcholu Gletchhornu. Na Sporn vysoký asi 250 m vede několik cest, my jsme si zvolili Little Chamonix 6b Ao. Je to krásná devítidélková cesta, ve které lze nalézt uplně vše: plotny, spáry, kouty, převisy i traverzy a nám se žula jevila jako nejlepší v celé oblasti. cesta dělá svému jménu čest a materiál je skutečně jak v Chamonix. Cesta je dobře odjištěna a dá se i přijistit. Druholozec by měl lézt určitě 6a, aby se nevystavil nepříjemným problémům po případném vypadnutí v převislých traverzech druhé délky.

Little Chamonix, 6b p.a. 350 m (6b p.a. (7a), 6a-, 6b, 6a+, 5b, 6a+, 5c+, 6b) slanění cestou a od druhého štandu přímo k patě stěny