Jak dopadla valná hromada?

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 06. 03. 2006

---

Barák se nekoupí, nižší cvičitelé nebudou, ale kniha bude....

Hnusné nedělní ráno. Kalné, deštivé. Počasí pro hraběnku. Dá se buď číst, nebo to druhé.... anebo, když už člověk nemůže ani jedno, ejchuchů - dá se schůzovat!

Ne to je jen hloupá pomluva. Účastníci valné hromady ČHS číst mohou a umí. Většina z nich je schopná i té druhé alternativy z počasí pro hraběnku. O to tady ale nešlo. Šlo především o schválení činnosti výkonného výboru, o šetimilionový rozpočet a o zaúkolování výboru do budoucna.

Pohled do jednacího sálu. V první lavici zprava nestor metodiků Voloďa Suchý, spoluautor současné hrolezecké metodiky na stránkách Sakalu Tomáš Kublák, šéf subkomise úrazové zábrany Tomáš Frank. V další řadě těsně za ním Jirka Rosol, šéf celorepublikové vrcholové komise. Ve třetí lavici druhý zleva rebel Libor Hroza. Ostatní neznám jménem, ale když se přihlásí, dopíšu je tam.

82letý Voloďa, živě rozprávějící, směrem k Jirkovi Rosolovi. Vzadu delegáti z nejmladší části spektra.

Vpravo lidská reinkarnace známého dvoj- až trojjediného internetového komentátora, Černolického patriota a mechomila Jana Daga Autsajda Puše, svou fyzickou přítomností jednoznačně vyvracející spekulace, že jde jen o virtuální osobu - rezidentní program. Před ním je bojovnice za práva lezoucích dětí, Zorka Hradilová, která v diskusi vystoupila s tak vehementním projevem, že se mi ji nepodařilo vyfotit nerozmazanou. V neposlední řadě je třeba zmínit v poslední řadě sedícího titulkového hříšníka Kubu Turka, který se dostavil ve své tradiční schůzovací pruhované košili a pilně si zapisoval, z čehož zajisté vznikne mediálně pozoruhodný článek. Jakýpak titulek mu asi víří hlavou tentokrát? Tak mne napadá, jak je s jeho disciplinárním řízením v mateřském oddíle? Nedostal náhdou jako trest zasupování na valné hromadě?

Valná hromada ČHS, tentokrát nevolební, se přes absenci vážných brizantních témat protáhla až skoro do pěti hodin. Jak to, že se to minulý rok i s volbami a sekanicí o rozpočet stihlo dřív, mi je záhadou. Ale pojďme se podívat nejprve do jednacího sálu, kde se shromáždili zástupci horolezeckých klubů a oddílů z celé republiky. K volné dispozici byla pro delegáty tři čísla časopisu Outdoor, nějaké katalogy a výstavka spotřebního a spotřebovaného materiálu bezpečnostní komise. Sekce materiálová, čili Vladimír Těšitel, vystavovala skalní šrot, nové schválené kruhy a nářadí pro lepení jisticích prostředků.

Přehlídka zkorodovaných a ulámaných krhů. Zvláště ten v popředí stojí za pohled. Na tomhle závisí naše zdraví a životy.

Dosud nepoužitý spotřební materiál. Schválený kruh je nerezový Raveltik vlevo. Možná by neškodilo upravit povrchově do černa i kroužek, aby se potlačily estetické námitky některých CHKO. Do oválu vytažený kruh je pozůstatek pevnostních zkoušek

Také subkomise úrazové zábrany vystavila svůj nový i částečně použitý spotřební materiál, který pochází výhradně ze sponzorského daru. Kdo měl zájem, bylo mu umožněno si ověřit, že i tato část bezpečnostní komise používá jen kvalitní materiál.

Schůze začala, byla přednesena zpráva předsedkyně a o své činnosti referovaly jednotlivé komise. Šéf komise Alpinismu Martin Otta uvedl úspěchy nově založené sekce ledového lezení. Stanislav Hovanec byl přes zranění na SP v Itálii 26., na Špičáku byli naši 9. a 10. a Jitka Mázlová 5. Komise se hodlá u reprezentantů soustředit hlavně na vylepšování stylu. Z pozvaných reprezentantů A se nakonec dostavil Jan Doudlebský, Ondra Beneš a Tomáš Sobotka, diplomy za výstupy roku a jiné skvělé výkony si převzali ještě Petr Resch a Silva Rajfová.

Bezpečnostní komise referovala o zkouškách pevnosti kruhů a o plánu na příští rok, hlavně v Adršpachu a Labáku. Tomáš Frank přednesl zprávu o vývoji úrazovosti.

Následovala zpáva švihadel, tedy komise závodního lezení. Nadšení nad obhájením titulu mistra světa Tomášem Mrázkem a třetím místem Věry Kostruhové- Kotasové (za která komise zase až tak moc nemůže) na závěr referátu Dana Kadlece chladí paní předsedkyně poťouchlým dotazem, kdy že budou dopracována nominační kritéria reprezentace.

"Tak kdy budou ta kritéria?", ptá se předsedkyně a předává mikrofon.

Jedna z věcí, které trápí horolezce a tím pádem i valnou hromadu, je otázka ochrany přírody a výjimek ze zákazu lezení. Vyjednávání s ochranou přírody má na starosti zaměstnanec svazu, tajemník Jindra Pražák. Pohovořil o této problematice a zejména se přimlouval, aby se v horolezeckých médiích tato tématika zbytečně nevyhrocovala a nezhoršovala se jednací pozice svazu, neboť s nasraným ochranářem se jedná podstatně hůře, když nám konec konců vyhovět při udělení výjimky nemusí, nebo to alespoň může ztížit. Uvidíme, zda byla jeho slova slyšet i do poslední lavice, a budou-li mít účinek.

Tajemník svazu, Jindra Pražák hovoří o jednání s ochranáři. Paní předsedkyně se nám mezitím zasnila. Na co asi myslí? Na jednání s ochranáři asi ne, i když něco pěkného o Horolezeckém svazu to určitě bude.

Zato organizační místopředseda Igor Novák se nezasnil, naopak se pilně zúčastňuje oběhu dokumentů. Povšimněte si moderního časoměrného zařízení, zvaného diskusometr (kulaté s oranžovou zadní stěnou). Vzhledem k některým přihlášeným do diskuse bude jistě velmi důležité.

Standa Šilhán, člen VV, měl na starosti do nástupu Jirky Rosola také vrcholovou komisi.

Další člen Výkoného výboru, Joska Uherka, který dostal černého Petra v podobě vyhodnocování grantů mládeže. Nechtělo se mu samotnému určovat, jestli má vyšší význam grant na přelezení 8a francouzské klasifikace na vápně, nebo grant na zájezd bandy dětiček na ferátu. Navrhl, aby se zadavatelé grantů sešli, poznali se, a vybrali granty mezi sebou. Také se vyslovil za obnovení komise mládeže

Místopředseda pro ekonomiku, Jirka Novák, pohovořil o výsledcích rozpočtu za minulý rok. Z různých důvodů, jako jsou třeba nevyčerpané granty, se ušetřilo celkově 128 217 Kč, které se teď budou moci rozfofrovat.

Tak tím jsme představili všechny přítomné členy výboru. Pavel Weisser je služebně v zahraničí a také Soňa Boštíková byla omluvena. Zprávu metodické komise za omluveného Dušana Stuchlíka přednesl Radek Lienerth alias Zoban. Referoval o doškolení cvičitelů, že jejich úroveň roste a kromě jiného, že se připravuje kvalifikace instruktor sportovního lezení pro umělé stěny a jednodélkové cesty s možností akreditace u MŠMT. Tak mne napadá neco o pružnosti argumentů, ale o tom později u diskuse.

Radek Zoban Lienerth - metodická komise. Nevím, co všechno dělá za Dušana Stuchlíka, ale na VH za něj zastupoval metodickou komisi a podklady do bulletinu psal taky on.

Zpráva revizní komise byla k vedení svazu celkem přívětivá, žádné průšvihy se nekonaly, jen drobné problémy. Zřejmě se ten loňský binec v dokladech za závodníky, vedoucí až ke stížnostem na bývalého předsedu závodní komise Vomáčka podařilo dát do pořádku včas. Nebo se na to komise nedostala? Je fakt, že si Zdeněk stěžoval, že mu z komise odešli lidi a shání náhradu. Tak kdybyste měl někdo chuť si zarevidovat, máte přiležitost.

Předseda revizní komise Zdeněk Vévoda

Pak se přešlo od faktů a úspěchů ke zdravicím. Předseda slovenského horolezckého svazu JAMES, Pavol Vaško, pozdravil přítomné, zavzpomínal, jak si byl zalézt v Ádru a že už na příští období v JAMESu kandidovat nebude, protože jde do penze. Alena Čepelková do penze nejde, ale taky už kandidovat nebude.

Připomínka bývalé federace. Předseda slovenského horolezeckého svazu Pavol Vaško a předsedkyně ČHS Alena Čepelková, oba svorně ve svém posledním funkčním období.

První ze série hlasování, o navržených čestných členech. Neprošel ani Bulíř, kterého představoval mírně zadrhávající člen komise skialpinismu, ani Bílek, o kterém někdo napsal, že byl evidovaným spolupracovníkem STB a valná hromada tudíž usoudila, že by s tímto selháním neměl být vzorem pro mládež. Nastal čas na přestávku, kuloárové diskuse, občerstvení. Čudilové si dávají čouda venku před vchodem.

Diskutující před vchodem. Pušův figurant bezdomovec kupodivu ovládá základy Linuxu a LaTeXu ale chechtavá Marie se moc nechcechtá.

Dotěrný paprazzi zachytil Kubu Turka, kterak se snaží po přestávce s colou a bagetou proniknout zpět do sálu. Neunikl však předsunuté hlídce spolupracovníků bezpečnostní komise, která provedla kontrolu bagety z hlediska hospodaření ČHS. Po zjištění, že se nejedná o bagetu svazovou, byl Kuba vpuštěn zpět do sálu.

Před vchodem se byl provětrat i "Buditel", bývalá šedá eminence trenérské rady. Jednou napíšu, jak jsme spolu dělali zájezdy pro mančaft, snad je to už promlčené.

Šéf komise alpinismu, Martin Otta se svým kolegou z expedice Talung, Petrem Kolouchem, který zasupuje HO Mont Blanc. Zcela vzadu se u evropské vlajky baví Jirka Novák a Pavol Vaško, vpravo za Martinem Ottou diskutuje Michal "tenis" Nehasil s Liborem Hrozou (zády).

Diskusní kroužek o cvičitelích a metodice. Bílý vlas a ucho patří Gerhardu Tschunkovi, Zoban se svým typickým, na špičce červeným nosem (neříká se mu tak právě kvůli tomu?), Voloďa Suchý a V. Tichavský.

Dojedeno, dopito dočouzeno. Konec přestávky, potopit. Vlasně ne potopit, ale diskutovat. Konec konců i přitom lze leckoho nebo leccos potopit. Teprvě teď dostane v podstatě poklidný tok valné hromady ty pravé grády. Nejprve se diskutovalo o členských příspěvcích.

Diskuse o příspěvcích. Dušan Koštejn pravil, že by měl Svaz ponechat příspěvky ve stávající výši a případné potřebné prostředky získat snížením rozpočtu komisí alpinismu a soutěžního lezení. VH jeho návrh sice neschválila, ale prošel jiný návrh, jehož výsledkem je v podstatě totéž.

Zorka Hradilová z HO Lipník se emotivně vyslovila za zvýšení příspěvků - mládež 140 Kč, dospělí 300 Kč, individuální členové 800 Kč. J. Čelín, který podal návrh písemně se nedostavil, takže byl jeho návrh jen přečten.

Vladimír Těšitel, předseda bezpečnostní komise, navrhl příspěvky mládež 50Kč, dospělí 500Kč, manželé 700Kč, individuálové 700Kč. Tím by se manželé dostali na úroveň individuálů, neboť jsou jedno tělo i duše (občas). Při Ťéšových životních zkušenostech byla ale asi pravzorem tohoto návrhu spíše politika Alpenvereinu, který zvýhodněné rodinné členství má, a naděje, že by se tak přilákalo víc členů. Návrh VH neschválila.

Tomáš Frank navrhl, že by se o žádném návrhu na zvýšení příspěvků pro rok 2007 nemělo hlasovat, a VV by měl předložit řádně promyšlený, zdůvodněný a výpočty podepřený návrh, který by zohlednil i rodinné členství; popř. zvýhodnění některých členů, či věkových skupin na následující VH ČHS. Ta bude volební, takže hnedle námět na volební kampaň. Pak se divte, že má Tomáše Výkonný výbor momentálně rád asi stejně, jako Kubu Turka. Nejen, že mu rozbil bábovičku, ale ještě navíc přidělal práci, protože tento návrh hlasováním úspěšně prošel.

Další téma, které je poměrně živé, je metodika. Zde je více lidí s názorem, že by se to mělo dělat jinak, nebo že oni to dělali lépe. Také tu je delší dobu nesplněný úkol vydat nějaká metodická skripta, takže o diskusní náměty nebyla nouze.

Kolega Vaněček, celkově nespokojený s metodikou, vyčítal metodické komisi, že mu skoro rok neodpověděla na dopis. Je znechucen, nechce se nechat doškolovat. Z jeho vystoupení nevyplynulo nic ke hlasování. Zoban slíbil, že se pokusí nezodpovězený dopis najít a zodpovědět.

Zdeněk Teplý, bývalý šéf metodické i bezpečnostní komise a předseda HO Neratovice ve svém příspěvku nenechal na současné metodice ani bezpečnosti ani nit suchou. On vzbudil přes 800 cvičitelů, dnes je instruktorů něco přes 100. Dále navrhl u mládeže povinně helmu a celotělový úvaz. Bezpečnostní komisi vytkl, že za celou dobu odhalila jeden špatně provařený kroužek. Je celkem zřejmé, že z něj více mluví hořkost z odstavení, než analýza skutečnosti. Sám jsem prodělal jedno jeho doškolení cvičitelů, kde byla vytrvalost frekventantů otestována na Zdeňkově projevu délky, za kterou by se nemusel stydět ani Fidel Castro, a poté byly oštemplovány průkazy a šlo se domů. To dneska stačí při zkouškách nezašroubovat zámek na karabině, a hned je z toho snížené hodnocení.
Na celotělové úvazky a helmy Zoban odpověděl, že helma je u mládeže do 12 let povinná už dnes a celotělový úvazek taky. V té souvislosti mne napadá, že v tom případě lezl do nedávna náš nejnadějnější mladý lezec Adam Ondra vlastně proti předpisům. Naštěstí mu už dvanáct je, takže problém odplynul do minulosti bez průšvihu. Nakonec k rozmetání metodické komise nedošlo a nic ke hlasování ani z tohoto příspěvku nevzešlo. Celý dlouhý příspěvek si může ctěný zájemce přečíst na horosvazu. Zdeněk Teplý vystoupil ještě s jednou věcí - sbírá materiál pro sepsání dějin českého horolezectví skupinou autorů, kterou koordinuje. Žádal o udělení oficiálního souhlasu s tímto projektem, což pro nedostatečné konkretizování finančních okolností projektu nebylo valnou hromadou odsouhlaseno.

Ivan Čech, předseda HO Alpin Hradec Králové kritizoval informování členstva přes web a e-mail a požadoval zasílání všeho papírovou poštou, a že většina lidí nemá internet doma, ale zneužívá jej v zaměstnání. Dále se pozastavoval nad tím, z jakého titulu vlastně lektoři metodické komise školí instruktory a že jsou to kamarádi kamarádů. S tím internetem to je možná pravda, ale elektronická pošta myslím významně šetří náklady svazu a tyto maily a informace lze rozesílat i mezi členy a koneckonců mailové anonce nových příspěvků si může objednat kdokoliv. Internet se velmi rychle rozšiřuje a jít proti produ času nelze. Také z tohoto příspěvku nic ke hlasování nevzešlo. Na kvalifikaci lektorů odpověděli Zoban a Honzík z lékařské komise, že v čele jsou lidé s nejvyšším možným tělovýchovným vzděláním u nás - vysokoškolsky vystudovaní tělocvikáři s diplomovou prací z oblasti horolezectví, dále příští rok mají mít Lienerth a Stuchlík mezinárodní vzdělání horských vůdců. Lektoři jsou též navíc instruktoři Alpenvereinu

Libor Hroza na tomhle obrázku sice dělá čest svému příjmení, ale když zrovna nediskutuje, umí být docela zábavný společník. Třeba si od něj nechte vyprávět, jak... ne, to sem teď nepatří. Libor ocenil kvalitu současné výuky instruktorů, ale že je pro běžné potřeby na příliš vysoké úrovni. Navrhl zavést nižší třídu cvititelů, než je instruktor skalního lezení podle UIAA (RCI), i se specializací na domácí specifika, jako je třeba pískovcové lezení. Dále doporučil, aby měli instruktoři ČHS i akreditaci Ministerstva školství, aby mohli také získat živnostenský list. Současné vzdělání instruktorů je drahé a řada mladých kluků si ho nepořídí, protože nemohou vložené prostředky vydělat zpět.

Častý diskutér Jiří Babača. Je autorem návrhu, aby se vypsalo výběrové řízení na metodickou publikaci v ceně půl milionu korun - 200 000,- odměny za zpracování , 295 000,- náklady na tisk a 5 000 odměny pro členy výběrové komise. Publikace by se vytiskla v nákladu 10000 kusů a jejím prodejem by se náklady zaplatily. Tento návrh valná hromada neschválila.

B. Vlček z Lokomotivy Brno nechal svůj příspěvek přečíst. Navrhuje vydání metodické publikace na CD do konce roku 2006. V souvislosti se schválením jiného návrhu tento neprošel.

V. Tichavský pochválil současnou úroveň školení instruktorů, ale žádal metodickou publikaci a souhrnné texty pro potřeby instruktorů.

Nestor výuky cvičitelů, Voloďa Suchý navrhl zavedení instruktora základních horolezeckých dovedností. Dále žádal, aby se místo anglických zkratek RCI = rock climbing instructor a HAL = high alpine leader používaly české termíny, aktualizovaly se osnovy pro vedení začínajících horolezců a rozeslaly do oddílů, aby metodická komise publikovala doporučení pro bezpečné provozování horolezectví dostupné nejširší verejnosti (web ČHS, časopisy) a zajistit akreditaci instruktorů u MŠMT. Jeho návrh na nižšího instruktora hlasováním neprošel, možná i díky Zobanově informaci, že UIAA chystá akreditaci podobného typu instruktorů

Gerhard Tschunko ocenil profesionalizaci metodické komise a vyslovil se pro Těšitelův návrh na zvýšení členských příspěvků, který však díky návrhu Tomáše Franka neprošel.

Tím se vyčerpala problematika metodiky a šlo se na závody.

Pavel Rajf kritizoval závodnickou komisi, že soutěžní komise by měla nominovat reprezentaci na začátku roku, aby si závodníci mohli podle toho postavit tréninkový plán a VV by měl více kontrolovat činnost této komise.

Marie Čížková nabízí horolezeckému svazu na prodej chalupu - bývalou hospodu na Suškách. Zatím marně.

Přemek Miřijovský požadoval, aby svaz zajistil horolezcům hřiště. Aby se platil právník, který by zajistil, aby Ministerstvo školství šlo kvůli horolezcům do sporu s Ministerstvem životního prostředí. Aby měl svaz informace o vyhláškách. Mělo by se definovat horolezectví jako veřejný zájem velké skupiny obyvatel. I když se některé tyto požadavky zdají jako trochu naivní, návrh na definování horolezectví jako veřejného zájmu valná hromada schválila a Tomáš Frank navrhl cestu, jak zajistit aby MŽP informovalo horolezecký svaz o všech výjimkách jako dotčenou organizaci. Podle něj stačí dát do preambule stanov ČHS, že se zabývá ochranou přírody, alespoň tak jsem to pochopil. V komentáři ke článku to poněkd upřesnil, tak si to přečtěte.

Jan Šlechta ve svém poněkud recesisticky laděném příspěvku žádal přejmenování odborných komisí na sekce, aby se jejich šéf mohl nazývat nikoliv komisařem, ale sekčním šéfem. Dále navrhl přerozdělení prostředků závodnické komise tak, aby byly podporovány masové závody, typu Alpiniády a dalších jiných. Tento druhý námět se výborně trefil do přebytku rozpočtu, takže v tomto Jan Šlechta překvapivě celkem snadno uspěl. Jirka Novák nabídl z přebytku 40000 kč převést do závodní komise s tím, že budou na tento typ závodů. Asi bude třeba se za rok podívat, kam se ty peníze dostaly doopravdy.

Tím byla diskuse vyčerpána a následovaly odpovědi potrefených. Jirka Novák řekl, že se sport neplatil z členských příspěvků, a že v rozpočtu je skrytá rezerva 130 až 140 000. Z toho nabídl dát 30 až 40000 na masové akce (návrh J. Šlechty) a 100 000 na podporu vydání metodické publikace.

Na různé námitky, výtky a návrhy odpovídá Zoban. Knihu Základy horolezectví od Procházky nelze inovovat a vydat, od posledního vydání v roce 1989 se změnilo příliš mnoho. Ztracený dopis od Vaněčka budou hledat a metodické komisi lze psát na mail instruktori@horosvaz.cz. Lektory metodické komise jsou vysokoškolsky vzdělaní tělocvikáři s diplomkou z horolezectví, náklady na instruktorské kurzy jsou jen doprava a stravování frekventantů, instruktory hradí ČHS, odměny instruktorům jsou nižší, než při soukromé praxi. Na kurzech musí být polopenze, aby se kurzy nezdržovaly tím, že si budou frekventanti sami vařit před barákem. Na příští rok se chystají doškolení s tím, že si instruktoři budou moci vybírat tématiku, například i pískovcové lezení. v UIAA se chysta akreditace instruktora sportovního lezení - kvalifikace pro umělé stěny a jedodélkové cesty bez mezištandů.

Metodická publikace: Zoban píše knihu ve volných chvílích, není schopen říci termín dokončení. Kniha Seiltechnik od Heinze Zaka je přeložená, čeká se na vyřešení financí. Po telefonátu Stuchlíkovi Zoban informoval, že při nákladu 2000 ks bude stát vytištění a překlad včetně autorských práv 300 000 Kč. 100 000 dá Hudysport. Jirka Novák na to nabídl umístění zbylých 100 000 z přebytku rozpočtu jako další dotaci této knihy, což valná hromada schválila s celým rozpočtem a kniha by měla být vydána tuším do září a měla by se prodávat za dotovanou cenu 100 Kč, čímž by se pokryl zbytek nákladů na vydání. Dále bylo odpovězeno na žádost o akreditaci instruktorů u MŠMT, že zábrana je přímo ve stanovách ČHS. Poněkud pružná argumentace, když sama metodická komise má v programu připravit akreditaci instruktora sportovního lezení u UIAA a alternativně u MŠMT. Tak jak to s tou zábranou ve stanovách je? Zde mi v zprávě komise uniklo slůvko "uvažuje", takže jsem to poněkud dezinterpretoval. Mrkněte se do komentářů na jeho příspěvek.

Martin Honzík, lektor lékařské komise vystvětloval, že lektoři lékařské komise mají zdravotnickou akreditaci. Na stížnosti na přílišnou náročnost zdravovědy odpověděl, že se učí v rozsahu laické první pomoci a že díky obecné neznalosti těchto pravidel umírá u nás dennně několik lidí.

Spolupráci s MŽP, odborem územně správním, má na starosti tajemník Jindra Pražák. Zpracovává se koncepce, která by zajišťovala jednotné zacházení s horolezci ve všech CHKO. K problematice zákazu lezení v lokalite Klíč zazněla informace, že byl na svazu nalezen dokument z roku 1993, kde bylo v zimním období lezení na Klíči povoleno a není známa žádná vyhláška, která by tento dokument rušila.

Na chatu u Suchých skal byla již zadána studie, ale po snížení dotace ze Sazky byla utlumena. VV není koupi příliš nakloněn.

Celý zápis z valné hromady, včetně údajů o hlasování najdete zde.

Uf, to byla ale dřina. Já už na žádnou valnou hromadu nechcíííííííí. No, a když už jsem si myslel, že to mám celý hotový, ozval se profesor Autsajd a obvinil mne z falšování skutečnosti, a žádal uveřejnění tiskové opravy. No, tak ať je tedy po jeho, ale stejně si myslím, že to je jen vyjádření toho, že je na Kubu Turka prostě pes. Jen aby mně teď někdo zase nevytkl, že jsem Pušovi nasadil psí hlavu!

---

Tisková oprava:

Vpravo psí reinkarnace známého dvoj- až trojjediného internetového komentátora, černolického patriota a mechomila Jana Daga Autsajda Puše, svou fyzickou přítomností jednoznačně vyvracející spekulace, že jde jen o virtuální osobu - rezidentní program. Vedle něj je bojovnice za práva dětí, Zorka Hradilová, která v diskusi vystoupila s tak vehementním projevem, že se mi ji nepodařilo vyfotit nerozmazanou. V neposlední řadě je třeba zmínit v poslední řadě sedícího titulkového hříšníka Kubu Turka, který se dostavil ve své tradiční schůzovací pruhované košili a pilně si zapisoval, z čehož zajisté vznikne mediálně pozoruhodný článek. Jakýpak titulek mu asi víří hlavou tentokrát?

---

No a to je vše, přátelé. Komu jsem případně zkomolil jméno, nechť mi odpustí a napíše, jak je to správně.