Centrální vrcholová komise k magnéziu
Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>,
Zdroj: podle www.horosvaz.cz zpracoval Petr Jandík, Vydáno dne: 18. 09. 2006
Stanovisko CVK ČHS k problematice magnezia v pravidlech pískovcového lezení.
Na oficiálním webu Českého horolezeckého svazu se objevilo stanovisko k používání magnézia na pískovcích. Protože jde o citlivou otázku, uvádíme z něj základní citace.
CVK praví:
V návaznosti na probíhající diskuse o používání magnesia na pískovcových skalách chceme připomenout stanovisko CVK ČHS k této problematice.
Proti používání magnézia na pískovcových skalách v Čechách jsme z následujících důvodů:
Tradice
V pískovcových oblastech v Čechách a v Sasku se vždy lezlo bez magnesia a bylo to uvedeno ve všech pravidlech. Pískovec není vápno nebo žula, a tak je třeba se k němu chovat jiným způsobem. Hodnota pískovcových lezeckých oblastí spočívá v tom, že jsou jiné něž ostatní materiály - proto se např. dělají i prvovýstupy zdola. Většina prvovýstupů byla udělána bez něj, a tak jeho použití snižuje sportovní hodnotu přelezu, protože prvovýstupce ho nepoužil. Domníváme se, že tyto tradice je třeba ctít a respektovat.
Sportovně - etické hledisko
Magnézium je podpůrný prostředek, který zvýhodňuje jeho uživatele.
Jsou lezci, kteří chtějí lézt bez magnesia a jeho použití jinými lezci jim to znemožňuje. Je tedy omezována jejich svoboda.
Jsou lezci, kteří jsou schopni přelézt velmi těžké cesty i bez magnesia a tak je jeho použití čistě subjektivní. V Sasku se lezou i nejtěžší cesty bez něj.
Panteón, hřiště pro extrémní sportovní lezce. Magnézium je tu již povolené., foto: Petr Jandík
Ochrana přírody
Pískovcové terény v našich a saských skalních městech svým specifickým charakterem neumožňují tak masivní lezecké zatížení jako většina terénů nepískovcových. Používání magnézia a ještě více další moderní trendy lezení (např. lezení "na rybu" či styl RP bez ohledu na linii cesty) představují nadměrnou zátěž pro pískovcové věže a my nemáme právo předat budoucím generacím nevratně poškozené přírodní bohatství.
V podmínkách pro horolezeckou činnost v chráněných krajinných oblastech je jeho použití většinou neakceptované, a to i z hlediska estetického.
Používání magnesia ve všech pískovcových oblastech v Čechách je zakázáno dvěma následujícími způsoby:
Na Ostaši, na Křížovém vrchu a v Lužických horách je používání magnézia zakázáno "pouze" Pravidly sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách (dále Pravidla) - zde tedy není zákaz "zdvojený".
Ve všech ostatních oblastech je používání magnesia zakázáno v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody (Správa CHKO, Ministerstvo životního prostředí) stanovující podmínky pro provozování horolezecké činnosti v dané oblasti, a to buď výslovně, nebo odkazem na Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách Čechách platná v době vydání rozhodnutí.
Z toho tedy vyplývá, že i kdybychom z našich Pravidel vypustili zákaz magnesia, tak by se v případě jeho použití porušovaly jiné všeobecně platné právní předpisy. Legalizace by byla složitá a jednání by mohla trvat i několik let, a to bez záruky na úspěch. Vzhledem ke známým názorům odpovědných pracovníkům ochrany přírody by byla tato jednání s velkou pravděpodobností neúspěšná.
Jiří Rosol
předseda CVK ČHS
vrcholovakomise@horosvaz.cz
Panteón, Kouzelné prsty, IXc, foto: Petr Jandík
Není žádným tajemstvím, že zejména špičkoví lezci jsou zcela opačného názoru a používají magnézium až na výjimky na většině těžkých cest pískovcových skal. Jejich vzor pak následují i někteří nešpičkoví lezci a v používají magnézium i na lehčích cestách, mnohdy i na takových, které se již leta lezou bez magnezia. Tento trend je dále posilován tím, že noví lezci, kteří se vyučili na umělých stěnách, jsou na magnézium zvyklí a mnohdy je ani nenapadne, že se dá lézt i bez něj.
Nůžky mezi odpůrci a příznivci magnézia se stále rozevírají a dohoda a kompromis se nezdají být možné.