Perštejn
Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>,
Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 27. 11. 2006
Zajímavá skalní oblast Středního Poohří
V místech, kde řeka Ohře opouští malebné údolí vytvořené kopci krušnohorského podhůří a vstupuje do rekultivovaných ploch mostecké hnědouhelné pánve, nedaleko bývalého královského města Kadaň se nachází letovisko Perštejn, u něhož naleznete zajímavou a poměrně rozsáhlou skalní oblast.
Nejzajímavější a také nejvyšší skály se nacházejí na levém břehu Ohře asi půl kilometru proti proudu řeky nad silničním mostem vedoucím z obce Perštejn – Lužný k železniční zastávce Perštejn. Cestou k „Hlavnímu masivu“, největší a nejvyšší (cca 30 m) stěně, kromě několika chat, které jsou rozesety podél celého údolí, míjíme pás okrajových skal s názvem „Skalky“ a po několika málo minutách za dalšími chatkami přijdeme k „Hlavnímu masivu“, kde jsou koncentrovány nejtěžší a nejkrásnějí výstupy oblasti (od mostu cca 15 minut). O několik metrů dále se ze suťového svahu se tyčí mohutná „Věž ve svahu“. V celém údolí až do osady Boč se nachází ještě několik skupin skal, ale ty patří spíše mezi „kvaky“ místního významu.
Skalní útvar "Skalky", foto: Jan Polák
Tyto skály jsou sice menší než Hlavní masív, ale i tady se dají najít zajímavé cesty.
Jednoznačně nejhezčí lezení je právě na Hlavním masivu. Téměř kolmá, na nástupu místy velmi převislá ortorulová stěna poskytuje krásné lezení po ostrých lištách. O vznik převisů se postarala svojí činností řeka Ohře, zatímco drobnozrnná až jemnozrnná dvojslídná ortorula má na svědomí díky své odlučnosti ty báječné lišty. Bohužel má tato hornina na svědomí i to, že na některých místech jsou stupy dost uklouzané a máte pocit, že pomalu ale jistě sjíždíte směrem do údolí, případně že se na to prostě nedá stoupnout. Ale není to tak strašné! Chce to jen si trošku zvyknout na materiál a charakter místního lezení.
Cesta pro krokodýla 8+/9-, foto: Jan Polák
Lucka Hrozová při pokusu o RP přelez.
Pro první osahání a seznámení s matrošem je ideální krásná čtyřková „Perštejnská cesta“ (Je nutno dojistit vlastním jištěním!) a nebo rovnou některá z „šestplusek“, pokud se třeba rozlézáte na nějakou z cest klasifikace 8- až 9, kterých tu taky několik najdete. Tady je třeba upozornit na to, že v oblasti celkově převládají cesty ve střední a vyšší části klasifikace ( tj. 5 a výše ) a výše zmiňovaná čtyřka je tak trochu výjimkou.
Mostecká var. Sokolí cesty 6+, foto: Michal Sylla
Převislý nástup vyžaduje nejen sílu, ale i lezeckého "fištróna".
Rozlezeni? Tak tedy hurá do práce! Pokud se budete držet „hvězdičkového“ výběru podle průvodce, nemůžete snad šlápnout vedle. Z vlastní zkušenosti mohu jen vřele doporučit cesty:
„Fugasův přelud“(6+) - nádherné technické lezení v mírně ukloněné stěně
„Béďův nápad“ (v průvodci je uvedena klasifikace 4, ale nevím, nevím …:o) )- nádherná plotýnka
„Mostecká varianta Sokolí cesty“ (6+) - bezvadné lezení v koutě s nástupovým převislým problémem
Hlavní masív, foto: Horyinfo
No a na doporučení ostatních:
„Přímá varianta Sokolí cesty“ (6+) - ukloněnou stěnkou, částečně oklouzané
„Sanmarco“ (8-) - kolmá cesta po malých lištách
Sanmarco 8-, foto: Jan Polák
David Schinzel v ní bojoval urputně :-).
„Cesta pro krokodýla“ (8+/9-) - mírně ukloněná plotna po malých lištách
„Mravenčí cesta“ (7) – kolmá stěnka zakončená převisem se spárkou
Levý pilíř, foto: Horyinfo
Trochu zklamáním bylo lezení na masivu „Skalky“. Dolezy „do lesa“ a štandy u stromů, výsledkem čehož bylo to,že při jištění druholezce mnohdy hrozil pád kamínků sražených lanem a v některých cestách se nám zdálo, že jištění není osazeno až na tak úplně ideálních místech. Faktem ale je to, že jsme cesty vybírali „podle oka“ a shodou okolností sáhli vždy po nehvězdičkové cestě. Škoda. Snad budeme mít příště více štěstí, protože oblast jistě stojí za opakovanou návštěvu.
Centrální část skalního útvaru "Skalky", foto: Jan Polák
Charakter lezení: Převažuje stěnové lezení v pevné skále po ostrých lištách. Většina cest je ve středním a vyšším stupni obtížnosti ( od 5 výše).
Kvalita zajištění: O zajištění a údržbu skal se starají lezci z Horoklubu Chomutov a většina cest je zajištěna fixním jištěním (nýty).
Průvodce: Lezecký průvodce po oblastech rušných hor, Středního Poohří a Českého středohoří. Horoklub Chomutov, 3. vydání , 2005
Příjezd:
Autem: Po silnici E442 ( je to ta, která spojuje Teplice a Karlovy Vary) až do blízkosti Klášterce nad Ohří. Asi v polovině vzdálenosti mezi Kláštercem a Stráží nad Ohří odbočit na místní komunikaci směrem na Perštejn. Těsně před obcí se silnice stáčí dolů k řece směrem na Lužný. Po silnici až k mostu přes Ohři, kde se dá zaparkovat auto u místního obchodu, ve kterém vám mimo jiné i rádi uvaří ranní kávu :-). Odtud po levém břehu dojdete za několik minut do skal.
Vlakem: Vlakem je možno se do oblasti dopravit spojem na trati Chomutov – Karlovy Vary ( trať č. 140). Po vystoupení na zastávce Perštejn přejdete most přes Ohři a po levém břehu dojdete proti proudu řeky ke skalám.