James Pearson vylezl The Promise E10 7a
Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>,
Zdroj: volný překlad Petr Jandík, Vydáno dne: 22. 01. 2007
Nejtěžší tradiční cesta gritstounu
FreakClimbing.com informuje o dosud nejtěžším tradičním výstupu v oblasti britských trvdých pískovců - gritstone, který se podařil Jamesi Pearsonovi.
Hrana vpravo od cesty Superstition (E8 7a) v severním Burbage (oblast Sheffield - velká Británie) byla považována po dlouhou dobu za "poslední velký problém" a zkoušelo ji mnoho talentovaných lezců.
Doskok má velmi špatný a jak jištění, tak lezení je velmi obtížné.
James Pearson zkoušel cestu celý minulý rok s horním jištěním a vytáhnout se mu ji podařilo v sobotu 14. ledna. Je přesvědčen, že je lezecky i morálně těžší, než Equilibrium (E10 7a) a to dělá momentálně nejtěžší cestou na britském gritstonu (tvrdý pískovec).
Začátek klíčové sekvence kroků. Silový nátah doprava na mělkou lištu
Pearson o cestě říká:
"Před pár lety jse se rozhodl udělat na gristonu svou vlastní cestu. Chtěl jsem vylézt něco, co by byla pěkná linie, měla fantastické kroky, byla obtížností někde jinde a byla skvělá. Lámal jsem si hlavu, vyptával se kamarádů a prohlížel průvodce, ale nic nebylo to pravé. Uvědomil jsem si, že pokud mám mít šanci udělat něco opravdu těžkého, potřebuji zesílit a tak jsem se začal věnovat více boulderingu.
Následuje nátah do mizerné prstové jamky.
Poslední dva roky jsem jenom bouldroval a podstatně vylepšil sílu i lezeckou techniku. Poprvé jsem se podíval na hranu vedle Superstition někdy před rokem, ale byla příliž těžká na to, abych ji na začátku sezóny vyvedl. Podíval jsem se do ní znovu a překvapilo mne, že jsem našel kroky, které mi připadaly mnohem lehčí. Podařilo se mi je spojit do dvou částí a proces začal …
Přenesení váhy aby se dalo dynamicky přesáhnout do kulaté dírokapsy.
Lezení The Promise je namáhavé, technické a velmi závisí na podmínkách. Doskok na zem je velmi velmi špatný a klíčový krok je až nahoře. Je to velmi intenzivní cesta, dokonce si ani nemůžete sáhnout do mága. Spodní polovina je převislá s douhými přesahy do dobrých chytů, horní polovina svislá s lištami, jamkami, kapsami a stisky. Všechny jsou malé a špatné. Spojit je dohromady bylo velmi těžké, z posledních kroků jsem častěji vypadl, než je přelezl. Lezení je technicky i morálově těžší, než Equilibrium E10 7a.
Levačka na malou škrabku, popojít nohama a duševně se připravit na následující krok
Den, kdy jsem cestu vyvedl, začal jako jiné dny v cestě s horním lanem. Stále jsem vypadával z posledního kroku. Možná proto, že zašlo sluníčko, se podmínky zlepšily a při RP přelezu jsem se cítil dobře. Povedlo se mi udělat opravdu parádní cestu!
Douhý nátah do špatné ukloněné lišty, musíte to vzít trochu na stisk proti palci, aby chyt fungoval. Při nácviku s horním lanem jsem tady často vypadával
Jsem opravdu rád, že se mi to povedlo, posledních několik měsíců to byla součást mého života a už jsem začínal pochybovat, že se mi to někdy podaří. Pro nejbližší budoucnost jsem plánoval opět boudering, ale díky téhle cestě se mi vrátil morál a mám chuť se podívat po jednom, dvou dalších “posledních velkých problémech”. Čas ukáže…"
Strašnej natahovák. Z tohohle jsem vypadával nejčastěji!!
Nahoře už jenom strašně foukalo,
Převzato se svolením:
FreakClimbing.com