Silvestrovská Palla Bianca - 3738 m.n.m.
Autor: Petr Drápalík <supervht (zavináč) seznam.cz>,
Zdroj: Petr Drápalík, Vydáno dne: 11. 02. 2007
výstup z prosince 2006
Výchozí bod je tentokrát vesnička Melag na konci silnice vedoucí skrz údolí Vallelunga. Nachází se zde velké parkoviště. Cesta od něj je široká a jde podél potoka Karlinbach až k většímu mostu.
Zde se stáčí doleva do kopce, který překonává několika mírnějšími serpentinami a později již téměř rovně vychází u chaty Weisskugelhütte - 2542 m.n.m. Cesta na chatu trvá pohodovým tempem 2hod. Pod chatou je malé jezírko a lapač signálu mobilních sítí. Chata nemá winterraum, proto jsme museli aplikovat spaní ve stanech.
V obci Melag, foto: Petr Drápalík
Výstup začíná paradoxně pořádným (142metrů) sestupem na již ledovou morénu ledovce Langtauferer Ferner. Po té pokračujeme asi 30 minut, než se skutečně má cenu obouvat do maček a navazovat na lano.
Moréna ledovce Langtauferer ferner, foto: Petr Drápalík
Ledovec byl na prosinec velmi málo zasněžený a o to to bylo nebezpečnější. Po zprvu mírnějším a bezpečnějším úvodu, jsme se dostali na velké zlomy a zpola zasněžené trhliny o šířce až 7 metrů. Skupina co to šla den před námi, právě na tomto místě otočila a bloudění vzdala. Po asi 20 min. byla cesta přes pár jistějších mostů vyhledána.
V pásmu trhlin, foto: Petr Drápalík
Čím více se blížíme k sedlu Weisskugeljoch tím je ledovec prudší. I tak je to ale bezproblémová záležitost. Sedlo je větrné a jsou z něj krásné výhledy. Je to odsud ještě ale pěkně daleko. Za mlhy či snížené viditelnosti vůbec nepokračovat!
Palla Bianca z 3000 m.n.m., foto: Petr Drápalík
Orientačně se musíme trefit do "mezisedla" v hřebínku přímo před námi, které je zhruba ve stejné výšce. Odtud klesneme asi 40metrů, obcházíme z leva skálu a vystupujeme po ledovci Hintereis Ferner trochu prudčeji do sedla Hintereisjoch - 3460 m.n.m. Zde se stáčíme prudce na severozápad a pokračujeme mírným svahem až k bubnu ledového předvrcholu.
V sedle Weisskugeljoch, foto: Petr Drápalík
Ten je prudký cca. 30° a v závislosti na podmínkách je nutno mít mačky. Z tohoto svahu při sněhové nadílce rády sjíždějí laviny, ač je to 130 metrů výškových. Po překonání této překážky jdeme pozvolným svahem velikosti asi hektaru k výraznějšímu sněhovému hřebínku, který je poměrně prudce vyfoukán. Tím dojdeme k asi klíčovému místu výstupu. Tím je skalnatý vrcholový hřeben v délce asi 150 metrů a s lezením II.UIAA.
Západ slunce od chaty, foto: Petr Drápalík
Pokud je bez sněhu a nenamrzlý, tak zkušenému horákovi nezpůsobí problém, pokud je tomu naopak, jedná se o velmi nebezpečné místo. Na vrcholu je nezbytný kříž a naprosto královský výhled od Ortleru, Berniny, Presanelly, Dolomit až po všechna bližší rakouská pohoří. Sestup jsme vedli stejnou cestou, i když 3/4 ledovce již potmě. Trasy mířící od chaty Bellavista na opačné straně masivu je lehčí a bazpečnější. V sedle Hintereisjoch se ovšem cesty stýkají.
Palla Bianca, na vrcholu - 3738 m.n.m., foto: Petr Drápalík
DOPORUČENÍ :
Obtížnost cesty přes Langtauferer Ferner je dána množstvím sněhu na ledovci. Uprostřed ledovce je vážnější pásmo trhlin, které je nutno překonat a za sněhu i najít! Vrcholový hřebínek je II.UIAA. Za mlhy, či jiného marastu nebo snížené viditelnosti rozhodně nenastupovat. Při ideálních podmínkách v létě je to k vrcholu od chaty cca. 5-6 hod. My to šli v zimě za 8hod. nahoru a 4 hod. dolů !!! Jedná se tedy o túru pro zkušené vysokohoráky s ledovcovým nádobíčkem a především znalostmi jak s ním zacházet.
Langtauferer Spitze, foto: Petr Drápalík
NADMOŘSKÁ VÝŠKA : | 3738 m.n.m. |
POHOŘÍ : | Ötztaler Alpen |
OBLAST : | Alpe Venoste, Tyrolsko, Langtauferer Tal, Weisskamm, Itálie |
VÝSTUP : | z Melag - 1925 m.n.m. od severozápadu |
OBTÍŽNOST : | 4 |
KOLIKADENNÍ VÝPRAVA : | 4 |
CELKEM KM : | 23,8 km |
CELKEM PŘEVÝŠENÍ : | 4326 metrů celkem / 1813 metrů z vých.bodu |
NA TĚŽKO : | 41% |
DATUM VÝSTUPU : | 28.12. - 31.12. 2005 |
TI KDO TO PŘEŽILI : | PÉŤA,PEPČA,FRÝDEK,KRÁLÍK |
Petr Drápalík
Palla Bianca, pod vrcholovým hřebenem, foto: Petr Drápalík
Pohled na Königspitze, Monte Zebrú a Ortler, foto: Petr Drápalík