Malý Kežmarský štít

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 11. 03. 2007

---

Pavol Jackovič - horolezecký průvodce

Z vrcholu Malého kežmarského štítu spadá mohutná 900 m vysoká stěna, která snad u všech horolezců vzbuzuje respekt a jména jako například „Weberovka“, „Superdirettissima“, „Bocek“, „Šavle“ nebo „Chrobak na Ušatou“ jsou pojmy hovořící samy za sebe. A ti, kteří některou z cest v severní stěně lezli, své výstupy jistě v pomyslném žebříčku výkonů neřadí někam do pozadí, ale pěkně na čestná místa, zvláště jedná-li se o zimní přelezení. Je to skutečně monumentální stěna a zejména průstup oběma jejími částmi až na vrchol kopce patří beze sporu k tomu nejvážnějšímu, co nám mohou Tatry nabídnout.

Pokud se chystáte na takový podnik nebo se chcete jen podrobněji seznámit s touto krasavicí, jistě neopomeňte horolezeckého průvodce Pavola Jackoviče „Malý Kežmarský štít“, který popisuje všech 109(!) cest vedoucí touto stěnou. Obavy z toho, zda je autor kompetentní takové dílo předložit věčně nespokojenému národu horolezeckému se rozplynou okamžitě po přečtení první věty úvodu k průvodci: „Sprievodcu, ktorého držíte v rukách som spracoval po prelezení všetkých 109 ciest v tejto stene a tak vznikol najpodrobnejší sprievodca najväčšej tatranskej steny.“ a tak je snad zcela zbytečné polemizovat o tom, zda jsou schémata aktuální a odpovídající skutečnosti a informace relevantní. Takové drobnosti, jako například údaj o tom, že první letní přelez cesty „Šavle“ je datován na 21.7. 1793 a drobná přesmyčka ve jméně prvovýstupců mohou sice na tváři čtenáře vyvolat pobavený úsměv, ale jistě nikterak nesníží hodnotu publikace.

Titulní strana průvodce.

Samotný průvodce je rozčleněn do čtyř částí.

První z nich je stručný popis jednotlivých útvarů stěny, obsahující i popisy sestupu a to jak z vlastního vrcholu, tak sestupu po Německém žebříku a je doplněn jednoduchou mapkou se zakreslením polohy východiska do stěny – Chaty pri Zelenom plese a přístupu k ní.

Druhou, navazující částí je seznam cest v S stěně Malého Kežmarského štítu s informacemi o prvovýstupu, letních a zimních, případně sólo přelezeních jednotlivých cest. Abych pravdu přiznal, trochu déle mi trvalo, než jsem se sžil s členěním této části. To sice koresponduje s rozdělením a popisem jednotlivých útvarů S stěny M. Kežmarského štítu uvedeným dále ve fotografické části, ale i nyní, po několikerém prolistování knihy, ne vždy najdu na první pokus tu kterou konkrétní cestu.



Třetí částí je fotografická příloha, zabývající se jednak definováním jednotlivých útvarů S stěny M. Kežmarského štítu, ale hlavně jsou zde zakresleny jednotlivé linie výstupů do reálného profilu (fotografií) stěny. Velkým kladem je to, že na dvojstraně je vždy fotografie se zákresy a zároveň fotografie pouze stěny a tak je možno vysledovat a podívat se na detaily výstupu, které by mohly být zakryty čarami zakreslující výstupy, případně jinými grafickými symboly. Příjemný je i fakt, že jsou použity fotografie ze zimního období a je tedy možno si udělat představu o podmínkách ve stěně při zimních výstupech. Snad jediné, co by bylo možno vytknout této části je, že by mohlo být u názvů jednotlivých fotografií uvedeno písmeno, podle kterých je označeno místopisné členění S stěny. Při stávajícím, pouze slovním označení se, zvláště tomu, kdo severní stěnu zná jenom méně, některé (zejména ne tak významné) útvary obtížně hledají v kontextu celé stěny.



Nejrozsáhlejší částí celého průvodce je část poslední, obsahující schémata všech 109 výstupů. Jednotlivá schémata jsou velmi přehledně nakreslena a příjemné je, že autor neslučuje až na výjimky do jednoho zákresu schémata různých cest a tak nesnižuje čitelnost a informační hodnotu jednotlivých schémat. Drobností, kterou by zde snad bylo možno vytknout je skutečnost, že ve schématech jsou používány některé místopisné názvy útvarů na úpatí stěny, které nejsou definovány na celkovém pohledu (fotografii) s jednotlivými útvary S. stěny. Vždyť ne každý musí vědět, co a kde je to „Ucho“ a nebo ten „Kotel“.



Celkově je nutno říci, že publikace svým zpracováním a podrobností informací patří k tomu nejlepšímu, co se v průvodcovské literatuře Vysokých Tater v poslední době objevilo na knižním trhu a je ji možno jednoznačně doporučit každému, koho tato stěna láká.

Jan Polák