Vápenec - Engelhörner
Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>,
Zdroj: Jiří Vodsloň, Vydáno dne: 01. 07. 2007
Majestátní štíty nad Rosenlaui
Majestátně se vypínající štíty nad Rosenlaui, Engelhörny a Wellhorn, již
z dáli budí respekt, ale i touhu prostoupit jejich stěnami. Lezení zde má
dlouhou tradici a nalezneme zde jak klasické cesty, přebíhající hřebínky -
přechod Rosenlauistock-Tennespitze, tak moderní cesty nejěžšího
obtížnostního stupně; - Silbermagic 9- či Agonie 9- . Jedno je však jisté, při pohledech
do údolí se bude tajit dech.
Vorderspitze, foto: Jirka Vodsloň
Vzpomínám a snažím se spočítat, kolikrát je sem zde byl a co lezl. Cesty a
lezení se vybavuje vcelku dobře, ale jednotlivé návštěvy již hůře, nějak se
rozmáčely a vzájemně prolouhovaly. Bylo jich definitivně hodně a po většině byly
stejné, sezení v kempu v Meiringenu - prší, spaní na parkovišti v Rosenlaui -
ráno prší, bivak pod Welhornem a nástup do první délky - prší, vynucená
turistika na chatu - prší. Prší a ještě jednou prší, jednou v červnu, podruhé v
srpnu, Engelhörny holt leží v "nočníku evropy" a je třeba se příslušně
vybavit: odhodláním, trpělivostí a pevnými nervy. Ne vždy se nám těchto
vlastností dostávalo a pod tlakem krátké dovolené jsme prchali do přívětivějších
koutů Alp, avšak ty dny, kdy svítilo slunce a bylo na lezení, se vyplatily. Hlavně se nenechat
naštvat a zanevřít na oblast, cesty stojí za to.
Gr. Simeler s prásky, Silberfinger v levé části stěny, foto: Jirka Vodsloň
Engelhörny je vlastně údolí nebo lépe kotel ohraničený z východu Klein Simeler a
ze západu Rosenlauistock, dominantou kotle je pak Kingspitz a Vorderspitze.
Pokud by se vám nabídka cest Engelhörnů zdála malá, můžete si odskočit na sousední
Wellhorn s jeho dlouhými cestami.
K půvabům Engelhörnů patří malá, ale malebná
Engelhorn Hütte,
která je jen občas spravována, ale vždy dobře zásobená vším, co je k lezení a
po něm potřebné.
Lezení je zde dost, o to se postaral nestor oblasti a autor moderních
cest Chäpi (Kaspar) Ochsner, bohužel
se nových cest z jeho mistrovské dílny již nedočkáme, ale ty, co zanechal, a není
jich málo, jsou hvězdičkové.
Kingspitz s množstvím klasik, foto: Jirka Vodsloň
Pro ty, kdo raději volí lehčí (5-7) cesty, lze doporučit Kl. Simeler a
Rosenlauistock, klasici si jistě vyberou z nabídky cest na Kingspitz, kde
si
určitě užijí i při sestupu, sportovní lezci se vyřádí na Gr. Simeler
Lustgarten - 6. délka 6b, v pozadí Vorderspitze, foto: Lenka K.
Výhodou oblasti je vcelku krátký (1,5 hodiny z parkoviště) nástup, případně
sestup k autu, když se zkazí počasí. To umožnuje i kombinaci s nedalekými
oblastmi Grimselu, zváště pokud jsou palce znavené z žulových rajbasů. Naše
návštěvy se odehravaly v krátkých výpadech, za jednou či dvěma cestami, a
přechod z žuly na vápno a zpět na žulu vždy pobavil.
Gagelfänger, foto: Lenka K.
Doporučené cesty
Kl. Simeler
Gagelfänger: 6b (6a obl.), 400 m (4b, 5c, 5a, 6a, 3c, 5a, 5c, 6b, 6a, 5c+, 5c+,
6a, 5c), sestup: nejperve slanění cestou na travnatou polici, dále slaňovací
dráhou 3x25 do žlabu, dále sestoupit po značkách a mužících k slaňovací dráze
přes poslední stěnu (za mokra nepříjemný sestup)
Lustgarten: 6b (6a obl.), 330 m (6a, 6a+, 5b, 5c, 5c, 6b, 6a+, 6b, 5c, 6b),
sestup:
první slanění cestou, druhé přes Schmunzel Runzel a dále slaňovací dráhou
Schmunzel Runzel: 6c nebo 6a+, A0, 16 délek, 250 m,
(5c+, 5c+, 6b, 6a+, 5a, 6b+, 6b, 6b, 5a, 6c), sestup po hřebeni 3- a dále 5 x 25
m slanění).
Gagelfänger - 11 délka 5c+, foto: Jirka Vodsloň
Gr. Simeler
Silberfinger : 7 (7- obl.), 250 m (6+, 6, 5+,7-, 7, 4b, 7, 6-),
sestup: slaňovací
drahou, buď dráhou z vrcholu, nebo dráhou po páté délce
Rosenlauistock
Haslizwerg: 6a+ (5c obl.), 240 m (6a+, 4b, 5b, 6a, 5c+, 6a+, 4b, 6a+, 5b),
sestup přes vrchol lechkým terénem do sedla k Tannenspitze, ze sedla
jihozápadním směrem svahy dolů. Poslední prah slézáme (4b) nebo slaníme - 20 m.
Kleines Wellhorn
Adlerauge: 6b+ (6a obl.), 18 délek 600 m, 5c+ ; 5c; 6a+ ; 6a+ ;
6a+ ; 5c+ ; 4b (po rampě do leva);6b+ ; 6a+ ; 5c+ ; 6a+ ; 6b+ (zde 10 m doleva -
překřížit Chaos Paradies); 6a+ ; 6a ; 6a ; 6b ; 6b+ ; 5c ; 6a+, dále 2
délky na vrchol (5a, 4c), sestup: slanění cestou
Gletschersinfonie: 6c (6b obl.), 22 délek, 700m, sestup: slanění cestou
Východní stěna Wellhornu s Adlerauge a Gletschersynfonie, foto: Jirka Vodsloň
Praktické informace
Příjezd
Do Meiringenu a dále na Rosenlaui. Parkovat buď v Rosenlaui -
nástup 1 3/4 hodiny, nebo v Gschwantenmad odbočit na placenou silnici k
Rychenbachalp a tam parkovat - nástup 1 hodina.
Nocleh
Na chatě Engelhorn; polopenze 35 € nebo winterraum
případně bivak pod Wellhornem
Období
Léto (červen - září), stěny leží ve výšce 2000 - 2500 m.n.m.
Výbava
Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál: 20 expresek, sada friendů a stoperů (případně hexy)
případně hůlky na nástup<
Průvodce
Jürg von Känel, "Schweiz plaisir West", Filidor
Jürg von Känel, "Schweiz extrem", Filidor
Internet
http://www.filidor.ch/
http://www.klettern.de/alpinesneulandrundummeiringen.68429.htm
http://www.chmoser.ch/trips/berichte/tourendetail.php?TourId=230
http://www.chmoser.ch/trips/berichte/tourendetail.php?TourId=242
http://alpinisme.camptocamp.com/de/tpl1/tour8406.html