Expedice Bajankol 2007

Autor: redakce <redakce(at)horyinfo.cz>, Zdroj: Expedice Bajankol 2007, Vydáno dne: 29. 07. 2007

---

Reportáž z probíhající expedice

Říká se, že muži jsou v podstatě jen velcí kluci. Něco na tom rčení asi bude, protože snad všichni chlapi si v sobě nosí po celý život touhu po dobrodružství a něčem neobvyklém.

S přibývajícím věkem mnozí pouze vymění plácek za domem, na kterém prožívali svá objevitelská a cestovatelská dobrodružství dětských let za skutečný Svět. Ale abychom byli upřímní, netýká se to jenom mužů. I mnohá spanilá dívka či dáma čas od času ráda vymění bezpečí plotny za nepohodlí a útrapy cestovatelského života. A sejde-li se partička podobně „potrefených“ lidiček můžete si být jisti, že vymyslí nějakou akci, která stojí za to! Čtveřice účastníků Expedice Bajankol 2007 je právě z takového těsta a tak se ani nemůžeme divit tomu, že se nespokojí s tím, že se rozhodli pokusit vystoupit na vrchol Bajankol (5 791 m) v Centrálním Ťan-šanu. Naopak! Aby bylo učiněno zadost i jejich cestovatelským choutkám, rozhodli se pro cestu tam a zpět použít poněkud neobvyklý dopravní prostředek.

Že je vám povědomý z válečných ruských filmů? Nedivte se! Vždyť se také jedná o sanitku bývalé sovětské provenience, o legendární UAZ 452 a se kterým se rozhodli absolvovat 15 000 km dlouhou cestu z Prahy přes polský Krakov, Lvov, Kyjev, Charkov, Samaru, Ufu a Čeljabinsk na území Ukrajiny a dále přes Petropavlov, Astanu, Qaranghati a Almatu v Kazachstánu, ze které je to již jen 350 km do vesnice Bayankol (východiska na kopec) a zpět.


Pokusíme se vám alespoň částečně přiblížit průběh jejich cesty tak, jak se nám podaří během expedice s jejími účastníky spojit, abyste mohli být alespoň zprostředkovaně u toho. Přejeme vám příjemné a zajímavé počtení a účastníkům expedice šťastnou cestu!!

A co se zatím událo?

23.7. 2007
Oficiální zahájení Expedice
Po peripetiích s motorem, brzdami, alternátorem a bůhví čím ještě, technickou prohlídkou a registrací vozidla se daří všechny překážky zdárně překonat, vozidlu je přidělena SPZ-ka a nic již nebrání tomu, aby Expedice Bajankol mohla být prohlášena za zahájenou. Stalo se tak v odpoledních hodinách a expediční vozidlo začalo hltat první kilometry vytyčené trasy.


Členy expedice jsou:
David Procházka (31), horolezec, skialpinista a skaut
Petr Šimáček (27), majitel UAZu, mechanik a nadšenec
Helena Mrázková (25), žena, kameramanka a okrasa
Vojta Žárský (20),horolezec, skaut a rozveselovač týmu



26.7. 2007
SMS:
Ahoj všichni!
Jsme u Charkova. Až na pár drobných oprav a lehkou buzeraci od milice je vše OK! Zítra jedem do Ruska a tam snad pošleme e-mail. Máme nové kolo a alternátor. David



28.7. 2007
Ahoj všichni doma,
tak konečně píšeme z Belgorodu - města na západě Ruska. Plánovaný odjezd v poledne (23.7. 2007 pozn. redakce ) se nakonec nepodařil, vyjeli jsme až na noc. Naším dopravním prostředkem je automobil UAZ 452 a, jehož jízdní vlastnosti jsou následující: rychlost do kopce 50 km/h, z kopce občas 80 km/h, hluk během jízdy velký, spotřeba 18 litrů na 100 km.


Během cesty se přidávaly ještě poruchy - špatně fungující alternátor, špatné řazení, zapalování a zápach zkažených vajec {ten je obzvlášť nepříjemný}. Zatím se nám podařilo všechno spravit až na to řazení. Psát tuto zprávu jsme odchazeli ve stavu, kdy šlo zařadit pouze trojku a zpátečku. Až se vrátíme, tak už snad bude fungovat vše. Jinak asi budeme muset sbalit věci, prodat auto a jet dál vlakem.


Naše cesta zatím vedla přes Polsko, Ukrajinu a teď Rusko. Teď bychom měli asi tři dny strávit v Rusku a pak překročit hranice s Kazachstánem. Posledním velkým městem na cestě je Almata, odkud by to mělo být ještě asi 300 km pod basecamp v údolí Bajankol.
Přiště se ozvem asi ješte z Ruska nebo až z Kazachstanu.

Helena Mrázková, v Belgorodu, 28. července 2007


Poznámka redakce:
ZDE naleznete stránky popisující celou oblast doliny Bajankol.