Expedice Bajankol 2007 - aktuální zpravodajství

Autor: redakce <redakce(at)horyinfo.cz>, Zdroj: Expedice Bajankol 2007, Vydáno dne: 01. 08. 2007

Další pozdrav z dálného Východu.

Každému, kdo shlédl v nedávné době film „Borat“ by se mohlo zdát, že Kazaši jsou národem…. Jak to jen říci…. No řekněme podivínů. Ale jako již mnohokrát, zdání klame. Ale o tom vás již může přesvědčit další pokračování vyprávění účastníků Expedice Bajanakol 2007, které jsme obdrželi včera odpoledne.

1. srpna dorazili členové Expedice do Astany, hlavního města Kazachstánu.

Aktuálně absolvovaná trasa Expedice Bajankol 2007. (kliknutím se zobrazí větší)

1.8. 2007

Ahoj,
hlásíme se z Astany, hlavního města Kazachstánu. Je to město vybudované na zelené louce (teda spíš zelené stepi), ale v o to překvapivějším stylu - sklo, ocel, luxus, metropole.
V Kazachstánu se od začátku cítíme jako doma. Oproti Rusku je to fakt rozdíl.

Auto opravujeme pořád znova, někdy s většími a někdy s menšími úspěchy. Naštěstí vždycky v pravou chvíli narazíme na hodné lidi, kteří nám pomůžou.

Kazachstánská metropole Astana.

Na nekonečných silnicích širé Rusi....

.... máme na tachometru při superrychlosti až neuvěřitelných 85 km/h

Jedeme v podstatě nonstop. Tedy pokud zrovna něco neopravujeme...

Vždycky se ale najde nějaká dobrá duše, která nám pomůže s opravou UAZu.

Přes hory a doly nás rychlá kola nesou k cíli. Teď zrovna frčíme přes Ural.

V ruském Toljaty nás chytla na mostě pres Volhu milice. Odvedli si Petra a hledali chybu. Našli ji v registrační kartičce, což je takovej miniaturní papírek, který dostaneš na hranici a jednu část ti seberou na vjezdu a druhou na výjezdu. Na papírku je i druh pobytu - my jsme měli podtrhnout tranzit, což Petr neudělal. Kvůli tomu chtěli Petra na 10 dni zavřít do vězeni. Bylo to dost vostrý, použila jsem i slzy, ale nic nezabralo. Bud 10 dni v arestu nebo 205 Euro. Nakonec to Vojtíšek ukecal na "jenom" 190 Euro.

Značně pošramoceni jsme jeli dál. Na spravení nálady jsme vzali vzápětí stopaře, kteří nám dali flašku vodky Stoličnaja, což nám opravdu náladu zvedlo.

Zeměpisci se stále dohadují o tom, kde začíná Asie. A přitom je to zbytečné. V Rusku to vědí přesně.

Volga, Volga, široká řeka...

V Kazachstánu je samozřejmě horko a v noci z nás mají radost miliardy komárů, kterým přijíždíme už připraveni, nasoleni a ohřátí přímo k večeři. Střídáme se po deseti hodinách a jedem v podstatě nepřetržitě, kromě oprav. Už teď se těšíme na jezero Balchas, kde se hodláme konečně pořádně umýt a pak samozřejmě na Almaty a HORY.

Ze stepi zdraví za celou expedici

Helenka

Kazašská step je skutečně nedozírná...

... občas zpestřená zbytky lesa.

Pohlazení domova v daleké cizině. (Petropavlovsk)