Hansjorg Auer, rozhovor

Autor: Michal Sylla <michalsylla(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Hansjorg Auer, Michal Sylla, Vydáno dne: 03. 05. 2022

---

Exkluzivní rozhovor

Psáno v roce 2007: Do letošního léta byl Hansjörg Auer nepříliš známý mladý lezec, přestože má na svém kontě několik přelezů v Patagonii a těžké cesty na skalkách. Teď se o něm ale mluví hlavně v souvislosti s přelezem mýtické "Cesty přes rybu" IX- v jižní stěně Marmolady stylem free solo.

V poslední době přidal ještě cestu "Jean Couzy" (8a+) RP v Dolomitech a také "Arctandria" 8b+ RP v Norsku, což je cesta jen s minimem skob a to pouze na štandech. Tento Rakušan studuje na Pedagogické Akademii ve Stamsu matematiku a sport. V současné době je bohužel zraněn. Přesto, nebo možná spíš právě proto nám poskytl rozhovor.

Jak dlouho lezeš? Kdy, kde a jak jsi začal s lezením?
Můj první kurs lezení byl u Rolanda Mittersteinera , když mi bylo 12 let. A potom divoké zážitky na horských výstupech (všechno jsem se musel naučit sám). Skrze intenzivní sportovní lezení jsem se stal zralým horským i sportovním lezcem. Fascinuje mě plnění svých snů v prostředí, kterému na kráse nic nechybí.

Trénuješ hodně nebo jenom prostě lezeš?
Tady je potřeba říct pravdu a tak musím říct, že trénuji opravdu hodně. Někdy si říkám, že si dopřávám až moc málo přestávek....

Jakou maximální obtížnost zvládáš na skalkách?
Moje dosud nejtěžší cesta byl "Glückshormon" (8b+) na skalkách v Niederthai.

Co je pro tebe horolezectví? Koníček, budoucí zaměstnání, filosofie, způsob života?
Hlavní součást mého života. Člověk, ale musí vždy zůstat nohama na zemi. Když jsem teď zraněný, je hnedka cítit, že jsou v životě i jiné, důležitější věci.

Při jednom z výstupů na Západní Čimu tě jistil tvůj bratr- podporuje tě rodina ve tvých výkonech často?
Ano určitě, i když moje matka není z mých akcí vždy úplně nadšená - to také chápu. Ona, ale ví, že mě nemůže zastavit....

Jak důležitá je pro tebe volba parťáka do horských cest?
Pro dokonalý týmový výkon je to to vůbec nejdůležitější.

Baví tě i ostatní disciplíny jako bouldering, lezení v ledu, skialp...?
Dříve mě bavily více, teď stále méně. Lézt ledy chodím spíše málokdy, ale skialpové túry k tomu podle mě určitě patří. Jako specialista na free solo se necítím. Mojí disciplínou je a zůstane lezení jako celek, a v tom se mi líbí všechny odnože.

Jaké lezecké oblasti/hory máš rád?
Dolomity a v nich především Tre Cime, Heiligkreuzkofel a samozřejmě Marmolada. Ze sportovního lezení je to Verdon a jižní Afrika, opravdu nářez. Samozřejmě máme i doma v Ötztalu geniální cesty.

Proč lezeš sólo?
Protože mě to baví. Fascinace free solo lezení pro mě spočívá v prožití úplné svobody a lehkosti pohybu.
V roce 2022 je 15. výročí free solo přelezu Ryby, kterého se Hansjorg Auer bohužel nedožil. Na připomenutí vydáváme znovu tento Syslův rozhovor nedlouho po tomto přelomovém výkonu.

 

---

Jak ses na sólo Ryby připravoval lezecky a jak psychicky?
Nijak jsem se vlastně nepřipravoval, jen, že na to člověk častěji myslí a do projektu se vcítí. Před tím jsem vylezl jenom jednu šestidélkovou cestu v obtížnosti 6b stejným stylem. Free solo je nějak prostě můj svět.

Free sólové výstupy se nedají naplánovat, to najednou přijde. Potom si na to člověk připraví hlavu a když má dobrý pocit, splní si svůj sen

Jestli je to u mě zvláštní schopnost, nevím. Ale nějak mám pocit, že najednou po několika metrech, se v hlavě stane něco, co mi dává enormní jistotu. Dobrodružství začíná, radost cítit plnou soustředěnost a splnit si sen. Na tenhle moment se čeká hodně dlouho.

Co je pro tebe RP přelez v horách, měl by se počítat jako celá cesta bez pádu, nebo lze připustit RP po jednotlivých délkách?
Všechny délky celé cesty by měly být vylezeny bez pádu během jednoho dne. Opakování délky po pádu je legitimní. Samozřejmě se někdy stane, že člověk zanevře na lámavé a většinou lehké dolezové délky. V této otázce je pro mě nejvyšším principem poctivost. Jako motto se mi líbí mnohem víc "cesta je cíl" než "vrchol je cíl".

Máš nějaké lezecké vzory?
Ano mám za vzor osobu, která již bohužel zemřela. Nikdy jsem neměl možnost ho poznat. Byl jedním z nejklidnějších a nejtišších lezců vůbec.

Jaké máš další lezecké cíle, co je pro tebe výzva?
V létě je pro mne velice těžké se motivovat pro sportovní lezení. Horské lezení je určitě na prvním místě. Rozhodně chci zase zpátky do Dolomit. Ale teď se musím hlavně uzdravit, a pak uvidím.....
Cílů je dostatek- nejvíce mě přitahují vícedélkové cesty, s k tomu patřícím zajištěním. Na podzim budu zase více skalkařit.

Výzva je pro mě zkušenost na hranici, kdy nelze výsledek akce dopředu na sto procent odhadnout. O co je projekt nejistější, o to hezčí je potom osobní úspěch. Samozřejmě se riziko musí držet v mezích. "Jen když zkusíš nemožné, dosáhneš možného."

Podle čeho si vybíráš své lezecké cíle?
Moje lezecké cíle mi udávají jenom moje touhy a sny. Doufám, že ve své budoucí kariéře nebudu nejdřív muset myslet na nějakou přítomnost médií...

Už dřív jsi zaznamenal hodně důležitých výstupů, jak to, že o tobě slyšíme až teď?
Co se týče charakteru jsem určitě pořád stejný jako dřív. Problém byl, že jsem tu věc s Rybou free solo už prostě nemohl udržet v tajnosti (už ne kvůli důkazní fotografii německé lezecké dvojky). No a teď jsem prostě už v tom. Ale pořád mi jde o uskutečňování mých snů a výsledek je vidět....

Kdo tě sponzoruje?
Vaude, Edelrid a Nepa.

Proč jsi teď zraněný, co se ti stalo?
Poslední neděli, 5.8.2007, jsem nebržděně spadl ze 6 metrů na zem na Západní Čimě. Měl jsem hodně štěstí a tak mám jen lehkou impresní zlomeninu druhého a třetího bederního obratle. Jsou horší věci...ale teď to znamená dát si pauzu.

Přejeme ti za celý tým Horyinfo brzké uzdravení a hodně lezeckých úspěchů.
Připravil a přeložil Michal Sylla