Co je to mít život v lajně. Nebo na lajně?
„Ta potvora dlouhá se šmrdlá“; „Pěkně si zaserfuj.“; „Já to přejdu s pivem a po cestě ho i vypiju“; „On mi vybral trik!“; „Jen si lehni.“ Nevíte o čem je řeč? Ani se nedivím, slacklining není u nás zatím moc známým sportem. I přesto se o tomto víkendu sešlo na slackline festu 2007 asi padesát nadšenců. Hodně kluků a pár holek z Česka, Německa i Polska krotilo nízké „tricklajny“, předlouhé „longlajny“ a i jednu odvážnou „highlajnu“ u zámečku Bischofstein a v Jiráskových skalách.
Vítězství si nakonec zaslouženě odnesl Stefan z Německa, ale krok s ním zdatně drželi i severočeši Kolouch a Kajoch s Tomášem.
. Přesto soutěž nebyla hlavní náplní fesťáku, který sponzorovaly firmy Rockpoint a Singing rock.
. Po sobotní slacklajnové a hudební noci byla neděle věnována napnutí a přechodu tzv. highline mezi skalami. Padly iluze o tom, že přejít jí je stejné jako chůze těsně nad zemí a padli i někteří odvážlivci.
První přešel Kolouch a pak i další borci.
Především šlo prostě o to pořádně si zachodit ať nízko nebo vysoko, s triky nebo bez nich. Tomu také odpovídala atmosféra- sem tam někdo spadl, občas lajna zvítězila a někdy zůstala úplně nedotčená.
Všechny pestré disciplíny slackliningu byly dotčeny a každý si odnesl nějaké vítězství a nějakou porážku uštědřenou vlastními schopnostmi.
Za nultý ročník je třeba poděkovat nadšeným organizátorům a popřát slackliningu v našich krajích rychlý a stále stejně přátelský rozvoj, protože o tomto víkendu se ukázalo, že tady už dávno žije.