Frisbeeplatte

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 04. 09. 2007

---

Plotnové lezení v Höllentalu

Když je v Höllentalu nevlídné počasí, má to (ač by se na první pohled možná nezdálo) své výhody. Jednak je zde mnohem méně lidí ve stěnách i na tábořišti v Kaiserbrunnu a druhak se podíváte i na místa, kam byste normálně ani nepáchli….

A tak jsme jednoho pošmourného dne i my objevili nejenom to, že v Reichenau v místní sámošce pečou výborné pečivo s kořením barbecue, mají tady pěkný zámek a muzeum úzkorozchodné železnice, ale především překrásné plotnové lezení v jedné menší oblasti nedaleko městečka Schwarzau im Gebirg, nacházejícím se v horní části údolí říčky Schwarza, asi 15 km od Kaiserbrunnu.

Pohled na oblast od parkoviště.
Frisbeeplatte je stěna zcela nalevo.

Kousek za městečkem Schwarzau im Gebirge, v masivu kopce Falkenstein je ukryto překvapení, nad nímž každému lezci jistě srdce radostí poskočí – Frisbeeplatte. Zastavujeme auto na malém plácku před kamenným mostkem a netrpělivě vyrážíme do kopečka po pěšině vedoucí okolo usedlosti a strmě stoupající ve spádnici ploten, které už z dálky vypadají slibně.
A po pravdě řečeno, ten krpál k nástupu bylo jediné, co se nám v této oblasti tak úplně nelíbilo. Naštěstí ho máme zhruba po dvaceti minutách za sebou a již netrpělivě obhlížíme plotnu a přemýšlíme, kde se pustíme „do práce“.

V první cestě zjišťujeme, o co tady vlastně půjde.

Některé cesty jsou sice po předcházejících deštích proteklé, ale i to co je suché už od pohledu slibuje spoustu krásného lezení. Aby taky ne! Vždyť téměř všech šestnáct cest popsaných ve známém Höllentalském průvodci Thomase Behma má tři hvězdičky a nebo jednu VELKOU a všechno je výborně zajištěno borháky.

Pomalu si začínáme zvykat…

Poměrně snadno se ve stěně orientujeme podle spár cesty „Kuh Ros’l in der Materialseilbahn“ (5+) a zkoušíme v ní první seznamovací kroky ve zdejších plotnách. Naprosto překonává naše očekávání a my se nadšeně pouštíme do dalších cest.

Nádherná stěnka v první délce.



Jak si stále více zvykáme, přesouváme se do pravé části stěny, kde je plotna strmější, místy s kolmými úseky a zpestřená sem tam roztroušenými „bříšky“, která prověřují jak moc jsme s gravitací a rovnováhou kamarádi.

Frisbeeplatte je zkrátka radost z lezení…

Lezeme jednu cestu za druhou až nám nakonec zůstávají na příště jen osmičkové prásky a některé lehčí cesty, které se kvůli vodě nedají lézt. Nám to ale nevadí, protože se sem alespoň máme proč vrátit a můžeme se těšit na další krásný den strávený v rajbasech a stěnkách Frisbeeplatte.

Rajbasy a zase rajbasy…

Kudy tam: Z tábořiště v Kaiserbrunnu údolím Höllentall proti toku říčky Schwarza až do městečka Schwarzau im Gebirge. Za ním cca 1-2 km před kamenným mostkem po levé ruce místo na zaparkování. (Až sem asi 15 km.) Odtud cestou okolo osamoceného stavení a dále pěšinkou přímo vzhůru do kopce. Přejdeme lesní cestu vedoucí téměř po vrstevnici a pokračujeme dále přímo vzhůru. Po chvilce přijdeme přímo k nástupům cest. ( Od auta cca 20 min.)

Průvodce: Thomas Behm, Kletterführer Hollental, Rax und Schneeberg, 2000 – případně novější vydání.