Silvia Vidal na Shiptonu

Autor: Martin Stolárik <stolarik.martin(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: převzato z

(převzato z www.planetmountain.com, přeložil Martin Stolárik)

V červenci vylezla Silvia Vidal (Španělsko) sólo prvovýstup „Life is Lilac“ (A4+, 6a, 870m) na severovýchodní pilíř Shipton Spire, Trango, Pákistán. Jedna z nejlepších bigwallových lezkyň na světě, původem z Katalánska, strávila celkem 21 dní výstupem 870m dlouhou linií v blízkosti Slovenské cesty Prisoners of the Shipton. Nová cesta končí ve výšce asi 5700m nad mořem v sedle, kde se setkává s cestou „Ship Fools“ (VI 5.11 A2 WI6, 1300m, Jared Ogden a Mark Synnot).

„Když jsem dorazila do Shipton BC, neměla jsem žádnou představu o tom, co budu lézt. Měla jsem dvě volby: zopakovat cestu „Baltese Falcon“ (VII 5.11/A4, 1300m, C. Boyd, G. Child a G. Foweraker) nebo zkusit vylézt něco nového na severovýchodní pilíř. Rozhodla jsem se pro druhou variantu, protože pro sólo výstup se zdála bezpečnější a lepší pro haulování.

Do Pákistánu jsem přicestovala se třemi přáteli, kteří chtěli vylézt novou cestu na pravé straně od "Baltese Falcon", ale padající kámen jednoho z nich zranil a tak se rozhodli vrátit domů. To jsem však zjistila až po 21 dnech, kdy jsem sestoupila a vrátila se do BC, kde na mě čekali pouze můj guide, kuchař a dopis s kresbičkou. Jelikož jsem neměla rádio ani telefon, nemohli mi dát přátelé vědět, že odjíždějí.

Ten den, kdy my jsme dorazili do BC, jsem si vzala 5 nosičů a vyrazili jsme nahoru po ledovci až do míst, kde jsme nemuseli použít mačky (zhruba 2 hodin z BC). Tam jsem postavila stan (ABC - 4450m) a po dnu stráveném v BC studováním stěny a volby nejlepší linie jsem se přesunula do ABC. Během dalších 8 dnů jsem vynosila veškerý potřebný materiál pod stěnu a zafixovala prvních 200m cesty. Každá cesta s vynáškou z ABC k nástupu mi zabrala vždy dvě a půl hodiny.

Pak jsem se vrátila do BC na jeden den si odpočinout a další den brzo ráno jsem vyrazila přímo k nástupu, abych vytáhla dva velké haulbagy na třetí štand, kde jsem strávila svůj první bivak.

Během 21 dnů ve stěně jsem měla smůlu na špatné počasí, sněžilo celkem 12 dnů. To znamená, že jsem každý den lezla tak dlouho, dokud mě zmrzlé ruce a bolavá hlava nepřinutily zastavit, s výjimkou jednoho celého dne, který jsem strávila odpočinkem na portaledge. Uvnitř tohoto chabého úkrytu jsem za těch 21 dnů strávila tolik hodin, když bylo špatného počasí, že jsem se pokoušela sama si představit jakou barvu má život. A pro mě to byl v té chvíli šeřík. Tak taky vznikl název mé cesty: „Život je šeřík“. A proč vlastně ne?

Následné slanění bylo opravdu velice nepříjemné kvůli haulbagům. Výbava do stěny byla velice těžká, v cestě bylo mnoho traverzů a já měla velké problémy dostat haulbagy z jednoho štandu na druhý. Podotýkám, že já vážím 47kg, případně během expedice i trochu méně.

Na zem jsem se plánovala vrátit 29. července, ale díky problémům během slaňování jsem byla nucena strávit noc na opravdu špatné římse bez závěsné postele, s malým množstvím vody a úplně bez jídla. Další den jsem dorazila zpátky k nástupu. Během jednoho slanění v horní části stěny se mi kouslo lano a po hodině zkoušení jej uvolnit, jsem ho musela uříznout. Tento jediný odpad tedy po mně ve stěně zůstal, opravdu jsem s tím nemohla cokoliv udělat. Lano se mi zakouslo v minulosti už vícekrát a vždycky jsem pro něj lezla celou délku znovu, ale tentokrát nebyla žádná jiná možnost než jej odříznout, neboť to bylo mé jediné dynamické lano. Celé slanění kopíruje trasu výstupu a s výjimkou prvního štandu jsem na každý další umístila jeden 8mm nýt.

Ve stěně jsem byla od 10. do 30 července po několika dnech fixování. Vrchol cesty je v asi 5700m a 870 metrů cesty je oklasifikováno A4+, 6a. Cestu jsem lezla technicky, protože byla velká zima a hlavně u sólo prvovýstupu nejde o čistý přelez, ale vytyčení linie.

V dolní části stěny jde o tvrdé technické lezení, kde jedna délka je za A4+, možná i víc, kdo ví? Cesta začíná v severovýchodní stěně, část délek vede ve stěně severozápadní a před koncem se cesta vrací opět do severovýchodní stěny. Poslední délkou jsem navázala na slovenskou cestu „Prisoners of the Shipton“.

Okamžitě po sestupu jsem začala snášet celou výbavu, protože v poledne druhého dne měli přijít do ABC nosiči. To, co jsem vynášela nahoru pod stěnu 8 dnů, jsem snesla do ABC za jeden den. Šílené!“

Life is Lilac
Shipton Spire, Trango, Pákistán
Prvovýstup: Silvia Vidal
Obtížnost: A4+, 6a v nadmořské výšce okolo 5000m
Příjezd do Islamabádu: 21. června
Příjezd do BC: 30. června
ABC; vynášky a fixování: 2. - 8. července
Život ve stěně: 10. - 30. července (21 dnů)
Snášení výbavy do ABC: 31. července
Návrat z BC do Barcelony: 1. - 8. srpna

CURRICULUM VITAE