Rozhovor s Christianem Stanglem – 1. část

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Michal Sylla, Vydáno dne: 30. 01. 2008

Zpověď „Nebeského běžce“.

RYCHLOST, OBTÍŽNOST a STYL jsou parametry, které „Nebeský běžec“ Christian Stangl pokládá při lezení za důležité. A o tom, že nemluví do větru, svědčí i nedávno dokončený projekt Seven Summits Speed. Zejména o něm si s Christianem povídáme v první části exkluzivního rozhovoru…



Ledový límec při výstupu na Mt. Vinson
Ledový límec při výstupu na Mt. Vinson, foto: Christian Stangl


Nedávno jsi úspěšně zakončil projekt Seven Summits Speed. Co pro tebe bylo na této akci nejdůležitější. Těch sedm vrcholů a nebo rychlost výstupu?

To nejdůležitější přitom bylo ukázat, že se na takové hory dá vystoupit v jiném stylu. Bez zřizování jediného postupového tábora, bez předem připravované cesty. Samozřejmě také bez „kyslíku“. Jednoduše pouze na jeden zátah nahoru a zase dolů.
Můj styl je puristický, ale také velice logický. Vidím to jako další sportovní vývoj výškového horolezectví. Součet časů všech sedmi výstupů byl 58 hodin 45 minut. Ve srovnání s klasickým stylem výstupů je to asi 1/8 času. (klasicky to trvá asi 500 hodin!)
Čas je vlastně až na druhém místě, ale přesto je důležitý, aby se ukázalo co všechno je v tomto novém sportovním stylu možné.

Ruský "ocelový pták" Iljušin přivezl expedici do Antarktidy
Ruský "ocelový pták" Iljušin přivezl expedici do Antarktidy, foto: Christian Stangl


Antarktida - pohled z vrcholu Mt. Vinsonu na Mt.Tyree
Antarktida - pohled z vrcholu Mt. Vinsonu na Mt.Tyree, foto: Christian Stangl


Znamená to tedy, že výstupy na ostatní asijské osmi a sedmitisícovky a téměř dvacítku šestitisícovek v Jižní Americe byla „jen“ příprava na projekt Seven Summits Speed?

Ne, to byly samostatné cíle.Myslím, že můj nejlepší „Skyrunn“ bylo vystoupení na deset vrcholů s výškou přes 6 000 metrů za sedm dní. Cho Oyu za 15 hodin a 6 minut ze základního tábora byla vlastně jen pro zábavu.

Ostatně, kdy tě poprvé napadlo se věnovat se tomuto rychlému a sólovému zdolávání vrcholů. A který považuješ za první takto dosažený?

V roce 2001. Poté co jsem sólo prostoupil stěny dvou osmitisícovek (britskou cestu v jižní stěně Shisha Pangmy a částečně novou cestu v severní stěně Cho Oyu), zjistil jsem, že to nad 8 000 metrů není tak špatné, jak se vždycky tvrdí ve většině zpráv. Rozeznal jsem své nadání a naplánoval první rychlostní výstup. V březnu 2002 jsem se vyřítil za 4 hodiny a 25 minut na Aconcaguu v Jižní Americe.

Na kole okolo Nového Zélandu
Na kole okolo Nového Zélandu, foto: Christian Stangl


Antarktida - kazí se počasí
Antarktida - kazí se počasí, foto: Christian Stangl


Když se vrátíme k Seven Summits Speed. Je jasné, že jednotlivé vrcholy a výstupy na ně byly asi velmi rozdílné. Kdybys měl jednotlivé akce charakterizovat jedním nebo několika málo slovy, jak by to vypadalo.

Mt Everest
Člověk je velice dlouho hodně vysoko a bez umělého kyslíku to může být taky nebezpečné (na 3,5 km dlouhém severo-východním hřebeni jste dlouho ve výšce přes 8 500m). Technicky je to jednoduché, v podstatě stačí jít hodně rychle s mačkami na nohách. Problém je, když je v cestě hodně lidí. Ucpává se to často v místě nazvaném „Second Step“. Musí se to správně takticky naplánovat, aby člověk neuvíznul v zácpě. To by stálo hodně času.

Aconcagua
Dá se běžet a jít. Používám běžecké boty s hřeby („spikes“). Při svém prvním běhu jsem byl na hoře za 4 hodiny 37 minut, o šest dní později mi to trvalo 4 hodiny 25 minut.

Denali (Mt. Mc Kinley)
Tam jsem byl na lyžích. Bylo to hodně daleko. Vzdálenost jsem skoro podcenil. Ale od přistávací dráhy se musí jít neuvěřitelně daleko pořád skoro po rovině na ledovec Kahiltna.

Při výstupu na Denali
Při výstupu na Denali, foto: Christian Stangl


Kilimanjaro - cesta vede v bezprostřední blízkosti ledovce na dně kráteru
Kilimanjaro - cesta vede v bezprostřední blízkosti ledovce na dně kráteru, foto: Christian Stangl


Kilimanjaro
Čistě hora na vyběhnutí. Ne těžká, ale krajinově velice hezká. Jen se nesmí podcenit těch 4 500 metrů převýšení!

Elbrus
Tam jsem byl taky na lyžích. Byla tam největší zima! Na vrcholu bylo -41° Celsia. Omrznul mi nos. Ale byl to jediný hezký den během mého pobytu v Rusku. Musel jsem to zvládnout za jeden den.

780 m vysoká stěna Carstensz  Pyramid
780 m vysoká stěna Carstensz Pyramid, foto: Christian Stangl


Carstensz Pyramid
Tady je potřeba rychlé, jisté lezení bez lana. 780 metrů vysokou stěnu jsem nakonec vylezl za 49 minut.
Na Carstensz Pyramide se dalo dobře trénovat v Gesäuse. Například jsem vylezl známou Rosskuppenkante (6+ nebo 5A0, 480m) za 41 minut a severní stěnu Peternschartenkopfu (5+ nebo 4+A0, 450m) za 36 minut.

Mt. Vinson
Nádherná hora! Technicky jednoduchá, ale výhled z vrcholu byl prostě nepopsatelný.

Antarktida - pohled na Ellsworthovy hory
Antarktida - pohled na Ellsworthovy hory, foto: Christian Stangl


A co časy výstupů. Jsi s nimi spokojený? A nebo byla tvoje očekávání optimističtější? A tak mne vlastně napadá, měl jsi již před výstupy představu, do jakého času by ses rád vešel?

To je různé. Na Denali bych čekal lepší čas, na Carstensz Pyramid jsem byl velice překvapen, že jsem se vešel pod hodinu. Přece jen jsem tu cestu neznal. Ale spokojen jsem. Uvidíme, jak dlouho tento rekord odolá.



Dokončení exkluzivního rozhovoru, který Horyinfo.cz poskytl Christian Stangl, je ZDE.



Stručné seznámení s osobností Christiana Stangla najdete v článku Nebeský běžec Christian Stangl.

O jednotlivých výkonech Christiana Stangla naleznete více na jeho stránkách.