Tragédie na Spitzbergu...
Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 14. 04. 2008...se protentokrát nestala.
Spitzbeg u městečka Oderwitz poblíž Žitavy patří ke sportovním lezeckým oblastem v Sasku. Možná, že by se dal výstižněji označit jako oblast konzumního, nebo plezírového lezení. Nebezpečí ovšem číhá i tam, kde jsou kvalitní borháky po dvou metrech.
Jedna k kapitol základního díla průserologie, "Riziko na skále, sněhu a ledu" Pita Schuberta, se jmenuje "Možné je úplně všechno". Onoho slunného nedělního odpoledne jsem si na ten název vzpomněl. Seděl jsem v laně na vrcholu Oderwitzkého Spitzbergu a dobíral svou drahou životní druholezkyni. Metr vedle mne bylo ve slaňovacím "prasátku" založené lano party lety prověřených horolezců, kteří postupně nasedali a sjížděli. Jedna členka party seděla ještě na stupni nad prasátkem a protože na ni přicházela řada, slézala k prasátku, nebo spíše "beraním rohům", prostě zažízení, do kterého lze bez převazování vložit lano a nechat se spustit, nebo slanit. Nepochybně to byla zkušená a opatrná horolezkyně, protože i když vůbec o nic nešlo, cvakla si do onoho zařízení odsedávku, aby si zajistila slezení metrového stupně. Jenže ouha! Vizuální podoba - dráty směřující téměř kolmo "do skály" - v ní vytvořila dojem, že jsou dráty oblouku zapuštěny do skály a v tu chvíli si vůbec neuvědomila, že takto cvaknutá karabina by neunesla ani kilo!
Tohle považovala dotyčná horolezkyně za zajištění na stanovišti, foto: Petr Jandík
Dokonce stačí, aby se lano v prasátku pohnulo a karabina spadne vlastní vahou. Chcete-li se u prasátka zajistit, dejte si karabinu nebo lépe smyčku do nýtu, ve kterém prasátko visí.
Slaňovací prasátko. Tahem lana se může pohybovat a zvedat., foto: Petr Jandík
Navařený oblouk u slaňovacího prasátka má za úkol jedinou věc: zabránit vysmeknutí zavěšeného lana. Celé prasátko je jen volně zavěšené na borháku a rozhodně nelze předpokládat, že by se při zatížení jinde, než za hák určený pro lano, nevysmeklo i při minimálním tahu. Když se podíváme na prasátko v bočním pohledu, je situace zcela jasná.
Boční pohled na slaňovací zařízení, kresba P. Jandík
Leckdy lze v diskusích číst, že má být každý rozumný a za sebe zodpovědný a že jen totální pitomec se může navázat na materiálové poutko úvazu a podobně. Přátelé, není tomu tak. Zkrat se může stát každému, i velmi zkušenému. Na možnosti i velmi nepravděpodobných chyb je třeba stále upozorňovat, protože se prostě dějí. Jen v mém okolí se už stalo, že si jedna cvakla osmu do poutka na materiál, protože se bavila s kolegou když si sedala do slanění a jen kvalita úvazku Troll v kombinaci s malou vahou dotyčné způsobila, že ještě žije. Mně se už dvakrát stalo, že jsem si sedák uvázal na lano jen za nohavice (lezu třicet let) a jednou jsem na to přišel v převisu, který už nezbylo než bez pádu vylézt. Těch volovin se člověk nadělá spoustu a nikdo vůči nim není imunní. Každému se může nějaký výpadek stát. Tak přátelé, pozor!