Chamonix na jaře

Autor: Michal Nehasil <michal.nehasil(zavináč)googlemail.com>, Zdroj: Michal Nehasil, Vydáno dne: 19. 05. 2008

Ledy, skialp i skalky

Do Chamonix jsme se chystali již několikrát, ale vyšlo to až letos na přelomu dubna a května. Vyrážíme ve čtyřech. Pavel a Vláďa s primárním cílem aklimatizace a zkoušky výstroje na letní Pamír a já s Bubákem chceme zatnout cepíny do Chamonixského ledu nebo ještě lépe firnu.



První cíle jsme měli vyhlédnuté v dolině Argentiere. Lanovkou jsme se zkušeně nechali vyvézt až do horní stanice na Grands Montets, odkud je to na ledovec Argentiere stále z kopce. K Ref. Argentiere zbývá vyšlápnout cca 100 výškových metrů.

Traverz z Grands Montets na ledovec Argentiere
Traverz z Grands Montets na ledovec Argentiere, foto: Michal Nehasil


Komu podmínky nebo nervy nedovolí proplétat se při traverzu rozbitým ledovcem, může jet z Grands Montets přímo dolů na ledovec. Jen je třeba počítat s tím, že bude muset k chatě o něco déle šlapat.

Ref. Argentiere je parádně položená chata, s velmi milým personálem. Rodinka, která chalupu vede, má ráda Čechy, chatař nám ochotně radil, kde jsou jaké podmínky a jaké bude počasí. Rovněž vzpomínal na svého přítele Josefa Šimůnka, na jeho tvrdý stisk ruky a chlapskou spotřebu při večerních meditacích. Do oblasti se jezdí zejména na severní stěny a žlaby hor jako Aiguille Verte, Les Droites, Les Courtes, Aiguille de Triolet, Mont Dolent. Stěny mají kolem 800 metrů, často se sestupuje do vedlejší doliny, prostě než zde do něčeho nastoupíte, měli byste mít už něco vylezeno. Závěr doliny poskytuje několik kratších (cca 500m) ledových žlábků.


Závěr doliny Argentiere
Klasifikace je převzatá z Damilano – římská číslice představuje „horskou“ náročnost na škále I – VII, druhý parametr vyjadřuje technickou náročnost a sleduje francouzskou stupnici až do D+, pak pokračuje od 1 po 7. (Kliknutím zobrazíte originál)


Předpověď nevěstí nic dobrého. Celou noc bude sněžit, zítra hezky a pak dva dny opět sněžení a ošklivo. Druhý den ráno si razíme třiceti centimetry prašanu cestu do závěru doliny pod Kollop Couloir. Na nástup nám zbývá asi 200m strmého svahu, i s lyžemi se boříme po kolena, a tak raději otáčíme. Pomalu se suneme zpět k chatě, užíváme pěkného počasí a fotíme okolní stěny.



Ledy v závěru doliny
Ledy v závěru doliny, foto: Michal Nehasil




Les Courtes, Les Droites
Les Courtes, Les Droites, foto: Michal Nehasil




Dolina Argentiere
Dolina Argentiere, foto: Michal Nehasil


Vzhledem k předpovědi jedeme na lyžích zpět do vesnice a volíme na pár dní přesun na skalky do Aosty. V oblíbeném průvodci Plaisir Sud jsme našli Arnad-Bard. Z Chamomix asi 100km vzdálenou oblast, která slibovala téměř třísetmetrovou rulovou (gneiss) položenou plotnu. Lezení opravdu požitkové, vybrali jsme si devítidélkové 6a a celou cestu jen spokojeně pomlaskávali.



Anchorage, první délka
Anchorage, první délka, foto: Michal Nehasil




Anchorage, 6a
Anchorage, 6a, foto: Michal Nehasil


Stojí nás to nemalé přemáháni, ale z prosluněné, téměř letní Itálie, se vracíme zpět do hor. Předpověď na konec týdne je dobrá, tak zkusíme naplnit původní cíle. Pavel s Vláďou volí lyžařský výstup přes Grands Mullets na Mont Blanc a já s Bubákem zkusíme nějakou cestu v oblasti Col du Midi.
Do Chamonix jsme sice přijeli před první lanovkou, ale asi třistapadesátí v pořadí, takže na kabinku čekáme dost dlouho. K tomu přidáme ještě frontu na hřebínku do sedla a je zřejmé, že dnes už nic nepolezeme. Kolem poledne postavíme pohodlně v sedle stan a vyrazíme na lyžích na obhlídku okolí a na dvě pivka na Ref. Cosmiques.



Fronta lyžařů na Vallee Blanche
Fronta lyžařů na Vallee Blanche, foto: Michal Nehasil




Triangle du Tacul, Contamine – Mazeaud II, AD+, při pravém kraji vede Kuloár R. Chéré
Triangle du Tacul, Contamine – Mazeaud II, AD+, při pravém kraji vede Kuloár R. Chéré, foto: Michal Nehasil


Col du Midi je skvělá základna pro túry všech obtížností ve všech ročních obdobích. V zimě extrémní výstupy typu Supercouloir na Mont Blanc du Tacul, klasické extrémní sjezdy jako např. Gervasutti Couloir také na MBdT, ale také cesty vhodné pro první zkušenost s Chamonixským lezením, jaké najdete třeba ve stěně Triangle du Tacul. Nám padla do oka cesta z druhé skupiny - Contamine – Mazeaud na Triangle du Tacul. Vede důstojně přímo středem stěny a aktuální podmínky vypadají na pohled příznivě. Průvodce říká, že jsou v ní téměř vždy dobré podmínky, 350 metrů lezení v ledu kolem 50°, v jedné délce 70°, obtížnost AD+. Je o něco lehčí a nabízí díky širokému vhloubení lepší rozhledy po okolí, než známý kuloár R. Chéré, který je vpravo. Sestup je asi tři délky slanění, a pak se nepříjemným traverzem napojíte na normálku na MBdT.

Odlez ze štandu, nejstrmější pasáž - 65°-70°
Odlez ze štandu, nejstrmější pasáž - 65°-70°, foto: Michal Nehasil


Výstup byl parádní bez vážných komplikací, jen jsme si děkovali, že jsme zůstali při zemi a vybrali relativně snadnou cestu. Místo obvyklých 3-4 hodin jsme to lezli asi 6, což způsobilo, že nám ujela poslední lanovka do Chamonix a my tak zůstali ještě jednu noc v sedle.

Mátohy sestupují
Mátohy sestupují, foto: Vladimír Vinduška


Vybavení:
9 šroubů (počítejte, že můžete mít oba štandy v ledu, tj. 4 šrouby na štandu a pět do délky)
Sada friendů
Sada vklíněnců
60 m dvojčata/půlky lana
Helma
Smyce
Dvě zbraně
Mačky
Průvodce:
Doporučuji aktualní dvoudílný Snow, Ice and Mixed od Francoise Damilano
Snow, Ice and Mixed: Vol 1, ISBN 10: 2952188122 www.cordee.co.uk/CCE151.php
Snow, Ice and Mixed Volume 2, ISBN 10: 2952188149 http://www.cordee.co.uk/CCE287.php

Lanovky:
Pozor, ne všechny lanovky jezdí celý rok. Aktuální informace a ceny najdete třeba zde
Na jaře 2008 stála lanovka na Grands Montets 20€, zpáteční lanovka na Midi asi 34€.

Bydlení:
Ref. Argentiere, milý personál, do telefonu však z neznámých důvodů nemluví anglicky. Cena za polopenzi kolem 50€, pivo 0,3l 3,5€. Ubytování doporučuji rezervovat předem, zejména má-li být pěkné počasí. Otevřena od konce února do poloviny května a od konce června do poloviny září. Tel. +33 (0)4 50 53 16 92
Asi 20 km před Chamonix směrem od Martigny je pěkné kempoviště. Ještě ve Švýcarsku, hned za vesnicí Trient. Je tam přístřešek, záchody, voda, ohniště, dřevo a občas paní, co vybírá rozumný poplatek. N46.06257 E6.99069

Nejlepší období:
Tak to by nás také zajímalo. Chatař na Ref. Argentiere se tvářil, že k němu se jezdí lézt hlavně v zimě, tedy únor, březen. Podle průvodce byla většina prvovýstupů udělána v letních měsících. Možná to bylo v době, kdy jsme ještě neměli vymoženost globálního oteplování. Uvítal bych, kdyby se zkušení čtenáři podělili o své poznatky.

Aosta



Průvodce:
Schweiz Plaisir Sud, Jürg von Känel, Filidor, ISBN 3-906087-17-4,
http://www.filidor.ch/german/guide/plaisir_sud.html. Parádní výběr se spoustou dalších oblastí.

Bydlení:
V Arnadu jsme dali na doporučení průvodce a bydleli v penzionu La Kia, 24€ se snídaní. Zajímavý, příjemný penzion, jen strašně mrňavé pokojíky. Hledali jsme to po vesnici asi hodinu, podle průvodce je to u kostela. Ve skutečnosti je to přímo v kostele a není tam cedule.
tel. +39 125 96 69 00, www.lakia.it, info@lakia.it

Další fotogalerie: www.nehasilovi.com Další informace o Val d'Aosta v tomto článku