Hledá se ferrata! Zn: Vedoucí s kopce nebo po rovině…

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 17. 07. 2008

---

Malebným údolím potoka Grosser Bach

Jde to s námi s kopce. Sotva si v prvním dni víkendového výpadu do Ennstalských Alp „šoupneme “ šestnáct set metrů převýšení nahoru a zase dolů, hned hledáme důvody pro to, abychom se druhý den podobnému sebetýrání vyhnuli. S nadějí se obracíme k průvodcovské literatuře a říkáme si : „Kdyby tady tak byla nějaká ferratka vedoucí po rovině…“


A světe div se! Uprostřed zalesněných kopců, v srdci Národního parku Kalkalpen je právě jedna taková. Vznikla na potoku Grosser Bach v místech, kde kdysi dřevaři vybudovali chodník, z něhož uvolňovali klády při plavení dřeva. Shodujeme se na tom, že Triftsteig, tak se dnes zajištěná cesta jmenuje, bude ideální cíl pro odpočinkový den.

Za slabou hodinku cesty od parkoviště Weiswasser docházíme po lesní cestě podél potoka k vodopádu Schleierfall, nedaleko počátku zajištění ferraty Cesta je doslova Eldorádem cyklistů, pro které je v jejich jízdě zpestřením nejen krásné údolí a vodopády, ale i jízda tunely, kterými si zde lesní silnička snaží napřímit cestu. Není se ani co divit, že je jich tu taková spousta. Silnička je součástí cyklotras protkávajících Reichraminger Hintergebirge. A tak čas od času raději uposlechneme varovné zacinkání zvonku a „uklidíme se“ na okraj cesty.



Od mostu Hohe Stiege již nemusíme dávat pozor na projíždějící cyklisty. Přestože zajištěná cesta patří mezi ty snadnější a většinou vede po relativně pohodlném chodníku nad hladinou potoka Grosser Bach, přece jen to na jízdu na kole není. Navíc jsou tu dva nebo tři úseky, kde se rádi chytáme jistících lan oběma rukama a Triftsteig si tak díky nim plně zaslouží označení Klettersteig.





Elegantně přelézáme zábradlí mostu a děláme první kroky ze zhruba dvou a půl kilometrové zajištěné cesty, vedoucí hluboce zaříznutým údolím nad hladinou křišťálového potoka. Střídavě stoupáme a zase klesáme cestičkou vytesanou ve skalách nad potokem a několikrát sejdeme až k jeho hladině, aby nám nabídl osvěžení, zvláště v tomto horkém letním počasí tak příjemné.





Přestože nikam nespěcháme, poměrně rychle se ocitáme na konci zajištění a sestupujeme zpět na silničku u mostku Annerlsteg.

Odtud je možno se vrátit zpět k začátku zajištění po levém břehu potoka, po silničce, která několika tunely zkracuje zákruty potoka a dále po stejné cestě údolím na parkoviště Weisswasser a nebo zvolit možnost zpáteční cesty přes Anlaufalm.



My volíme cestu přes Alm, přestože nás čeká zhruba pětisetmetrové stoupání. Opouštíme frekventovanou cyklistickou magistrálu a začínáme stoupat. Asi se tudy moc nechodí, protože vegetace cestičku téměř pohltila a tak se místy prodíráme hustým křovím. Stříbřitou hladinu potoka necháváme hluboko dole pod námi a hustým smrkovým lesem se pomalu probojováváme k loukám v okolí Anlaufalmu.



Konečně jsme tu! Za výstup jsme odměněni nejen krásným výhledem na NP Kalkalpen s hradbou velikánů Gesäuse na obzoru, ale dopřáváme si i příjemné posezení a sklenici radlera v domáckém prostředí Anlaufalmu.





Máme pocit, že bychom tu mohli sedět věčně a kochat se tou krásou okolo nás, ale realita je neúprosná a tak se, ač neradi, vydáváme na sestup na parkoviště Weiswasser a říkáme si, jaký to byl zase jednou krásný den v horách…





Další informace o Triftsteigu naleznete v databázi cest.