Adam Ondra 2008

Autor: Michal Sylla <michalsylla(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: 8a.nu, lezec.cz, archiv Adama Ondry, Vydáno dne: 29. 12. 2008

---

Jeden rok na špičce

Kdysi jsem četl rozhovor s malým legračním děckem v jednom časopisu pro lezce a horolezce. Tehdy malý Adam Ondra vykládal o tom co vylezl, které cesty ho baví a jak trénuje. Dnes je tento patnáctiletý mladík jedním z nejlepších lezců vůbec a všichni jsou žhaví na jeho nové výkony. Pro rok 2008 obdržel Salewa Rock Award, prestižní ocenění pro sportovní lezce, udělované v rámci legendárních závodů Rock Master.Slavní lezci na něj pějí ódy. Dani Andrada si myslí, že je z jiné planety a Chris Sharma si vedle Adama připadá jako amatér. Co je příčinou těchto slov? Čím Adam překvapil? Podívejme se zpátky na rok, který trávil střídavě ve škole a na skalách. Protože o jeho známkách nebo poznámkách nic nevím, nezbývá mi než se zaměřit jenom na sport.

Sportovní lezení na takzvaných „skalkách“ je Adamovou královskou disciplínou a je opravdu těžké vyhnout se vypisování obtížnosti a stylu přelezu mnoha cest, které vylezl.

La Rambla 9a+ ve španělské Siuraně je milníkem v dějinách lezení. Její autor, Ramón Julián Puigblanque, si neodpustil komentáře vůči lezcům, kteří ji vylezli a tvrdil, že používali chyt, který on při prvovýstupu nepoužíval a tak si výstup zjednodušili. Adam nejenže přidal šestý přelez v rekordním čase dvou dní a pěti pokusů, ale ještě k tomu „zakázaný“ chyt nepoužil. Přidal ovšem komentář v tom smyslu, že zakazování chytu je nesmysl.

Adam v cestě La Rambla 9a+

Následovalo trápení v Sanski par extension, 9a. Ukazuje se, že i Adam má cesty, které mu prostě nesednou.



Z Adamova výběru cest je zřejmé, že se zaměřuje na skutečné historické výstupy, které pro sportovní lezení znamenají hodně. Proto bylo jeho opakování Güllichovy Action Directe 11 otázkou času. Když se pak v srpnu objevil v rakouském Sparchenu, nestačili se místňáci divit. On sight, tedy přelez na první pokus bez jakékoliv znalosti cesty, je vysoce ceněným stylem. Adam takto překonal cestu Absinth 8c, která vede po miniaturních chytech.

Action directe 11 (9a)

Andreas Bindhammer, německý lezec s výbornou výkonností, letos přidal přelezy cest Claudio Café a St. Anger, obě 8c+ a nakonec extrémně obtížné cesty PuntX 9a, kterou označil za superbolestivou. Adam, jakoby se nechal jeho výkony inspirovat, přidal další opakování těchto cest a to vždy rychleji než Andreas. Nezapomněl také poznamenat, že jsou všechny alespoň částečně sekané. To znamená, že byla skála změněna lidským zásahem. U jiné sekané cesty se Adam neudržel a označil ji za „chipped as shit“ (chipped=sekáno). Tím se jasně ukázal jeho postoj k takovýmto výstupům.



Přesto neváhal a v říjnu si připsal první přelez také upravené cesty Just one fix 8c+. À propos prvovýstupy, letos řádil Adam opět ve svém domovském Moravském krasu a přidal dvě těžké cesty: Expanze a Kosovo. Obě za 8c+.

Alexander Huber je lezec, který se dlouhou dobu pohyboval na úplné špici sportovního lezení ve světě a zůstalo po něm mnoho nezopakovaných cest s nejvyšší obtížností. Jeho domovskou oblastí je Schleierwasserfall. Tyrolská, vysoko položená oblast, kde najdete samé převislé a často i oklouzané cesty v nádherně tvarovaném vápně, se stala pro Adama ideálním kolbištěm, možná díky podobnosti se skalami Moravského krasu. Weisse Rose 9a je podle Adama těžší než španělská La Rambla a proto si druhého přelezu této střechy, který udělal v září, velice cení (lezec.cz).



Vůbec nejvýše v jeho žebříčku stojí první opakování Huberovy cesty Open Air 9a+ a proto ji označil za jednoznačně nejtěžší, co zatím vylezl.





Open Air 9a+

Přenést zkušenosti z krátkých cest do hor a trápit se na mnohdy předlouhých nástupech pod skálu se nechce hned tak někomu. Adam se nenechal nástupy odradit a přidal významné přelezy i v horách. Osmidélková Ali Baba 8a+, která se Adamovi bohužel nepovedla on sight, byla předzvěstí jeho nadcházejících výkonů. Skutečnou horskou cestou je WoGü v Rätikonu, pojmenovaná po již zmíněné legendě Wolfgangu Güllichovi. Na RP přelezu si vylámali zuby vynikající lezci tehdejší doby, včetně jejího autora Beata Kammerlandera. Adam cestu po dvou dnech zkoušení přelezl RP a poděkoval oběma uvedeným lezcům a Pietrovi del Pra, který ho jistil. Cestu označil za 8c. Dalším vrcholem výkonů na vícedélkových cestách byl určitě Hotel Supramonte 8b. Cesta na Sardinii, která je prubířským kamenem těžkého, dlouhého lezení, Adamovi unikla vloni kvůli špatnému počasí. Letos se vrátil a předvedl on sight jak ze žurnálu. Je to výkon, který se nepodařil ani jednomu z bratrů Bindhammerových, Steveu McClurovi a dalším vynikajícím sportovcům.



Protože se Adam snaží o všestrannost, nevynechává ani bouldering. Lezení bez lana a nízko nad zemí umožňuje častější pokusy a těžší kroky než „skalky“. Nejpodstatnějším výkonem na tomto poli se Adam blýskl již v březnu zopakováním obou variant mýtického a zároveň kontroverzního Dreamtime 8C za čtyři hodiny. U tohoto boulderu neuvádí, že je sekaný, i když to tvrdí například i jeden z jeho přelezců Berndt Zangerl. Kamení u nás poznamenal především doma v Krase a neodolal mu ani Petrohradský kousek s názvem „Frodo na kole“ 8B.

Dreamtime

Adam se letos zúčastnil i mnoha soutěží na mezinárodní i místní úrovni. Kromě celkového vítězství kategorie B Evropského poháru juniorů a Mistrovství světa juniorů v Sydney, si připsal první místa i v boulderových soutěžích jako je Petrohradské padání nebo Mejcup. Nejznámější je ovšem Melloblocco, kde se Adamovi postavili i nejlepší z dospělých (Tomáš Mrázek, Patxi Usobiaga a další). Závodní sezonu zakončil prohlášením, že už se těší až bude moci závodit s dospělými. Mezi juniory nenašel konkurenci.



Na závěr shrňme, co vyplývá z popsaných výkonů Adama Ondry, a konečně si i dovolím trochu zavěštit do příštího roku. Na serveru 8a.nu je veden prestižní žebříček sportovních lezců a pro Adama byl krásný vánoční dárek, když se dostal na jeho první místo. Nezapomínejme ovšem, že v pořadí nejsou zdaleka všichni lezci (např. chybí Chris Sharma) a že náročnost cesty není měřena pouze stupněm obtížnosti, ale i její psychickou stránkou. Přesto vydavatelé tohoto serveru spekulují o tom, že když Adam udrží svojí stoupající výkonnost bude brzy přelézat cesty za 9b. Pro lezce ovšem není důležitá pouze maximální obtížnost. Přístup s jakým Adam zapisuje a komentuje své přelezy je vzorový. Nezapomíná často snižovat klasifikaci, označovat sekané cesty a u přelezu uvádí počet pokusů, které pro něj potřeboval. Styl je pro něj zjevně mnoho. To se bohužel neprojevilo na českém písku, kde používal magnézium a loni za to byl potrestán. Z těchto důvodů na písku neleze, což je škoda. Budoucnost mladého talentovaného lezce vypadá skvěle. Co mu zatím chybí? Jsou to cesty psychicky náročné v opravdovém horském prostředí a více prvovýstupů světového významu. Vzhledem k tomu, že je Adam inspirován mnoha lezeckými vzory, lze očekávat, že se příští rok pokusí o přelez cesty „Om“ 9a/9a+ od Alexandra Hubera a možná i cest Sansara nebo Feuertaufe od stejného autora, kde svojí roli hraje i klidná hlava.

Rozhovor s Adamem

Sportovní lezení zažívá boom obtížnosti směrem k 9b. Zatímco asi nelze čekat, že se Adam pokusí o přelez Chilam Balam, údajného a sporného 9b+, nebo Akiry, která je spíš boulderem. Doufejme, že přidá svůj vlastní kamínek do mozaiky uznávaných 9b. Tam v současnosti patří hlavně tři cesty: Jumbo love 9b, Golfe de estado 9b a Es pontas 9b, všechny vylezl Chris Sharma. Ostatně by byl docela logický i výlet do USA. Adama tam čeká mnoho lezeckých i boulderových výzev. Blíže k domovu má německou Frankenjuru, kde na opakování čeká mnoho cest Markuse Bocka. Hodně nás bude zajímat, jak se mu povede v soutěžích, kde se konečně postaví dospělým díky tomu, že mu bude v únoru šestnáct let. Nezbývá nám než také doufat, že přidá i podobně nádherné a stylové výkony na českém písečku. Přejeme Adamovi naplnění jeho největších snů v roce 2009.