Skialpinistické toulky XV. – Val Ferret

Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirka Vodsloň, Vydáno dne: 19. 02. 2009

---

Zapomenuté údolí v oblasti Mont Blancu

Sedím nahoře, výš není kam jít, hlava se otáčí a oči těkají po panorámě kopců, stěn a údolí a mysl listuje vzpomínkami: tady jsme byli, to jsem lezl, v létě, v zimě, na lyžích a na kole. Vzpomínky se střídají s plány: to by bylo pěkné na jaro, tam je prašan, kudy to vlastně vede. Jak snadné je zapomenout na štrapáce výstupu, vždyť je teprve nedospané ráno a láska Hora se něžně choulí u nohou, je krotká a hebká v ranním slunci.

Oblast Mt. Blancu je skutečně v celých Alpách výjimečná. Kde jinde je tolik krásné žuly, skvělých mixů, krásných sjezdů a stále ještě zapomenutých koutů? Val Ferret, jak italský, tak švýcarský, je jedním z těchto zapomenutých míst (pokud není hlavní turistická sezona), které si stále drží něco z kouzla odešlých časů. Dalším, nedaleko ležícím koutem, je údolí St. Bernard, jehož kouzlo podtrhuje starý klášter. Proto nebylo náhodou, že jsme se sem vydali na celý týden.



Plán byl nabitý, cílů na celý měsíc, a jedinou neznámou bylo počasí. Aklimatizačně jsme začali u Bernardu: déšť, sněžení, mlha a vítr. Z plánů na Vélan a Combin jsme museli slevit. Když Meteo-France předpovědělo okno na tři dny, vyrazili jsme na Blanc, kde nás čekal super prašan, málo lidí, -20 a silný vítr a ani ražení stopy nás nezahřálo a tak jsme na led ofoukané Vallotce ukázali záda. S pocitem neuspokojenosti jsme se vydali do Val Ferret a byla to správná volba.



Ráno ani mráčku, vše chřoupalo zmrzle pod nohama a tak jsme rychle nabírali výšku. Na svazích rozeseto človíčků, a při míjení znělo zvukomalebné Bon Jour. Lenka na mne pokřikovala ať fotím to, či ono, čímž prozrazovala skutečnost, že nejsme místní. Jak překvapivé, když ten, kterého míjíte, se zeptá: "A Vy jste z Česka?" A tak se dají do řeči dva emigranti z bývalého ČSSR. Povídání nebere konce, ale dechu a tak Ahoj Šaňo, Au revoir, Bis bald a jdeme dál.

Odpoledne se znovu setkáváme na terase, obligátní koláček, caffe crême a pivo. Poté, co přišel Šaňo a Monique, začínáme být středem pozornosti celé terasy. Společným jazykem všech čtyř je němčina, jazykem dam je francouzština a pánové mluví československy, což nejlépe vyhovuje probíraným tématům. Povídání nemá konce a po pár hodinách jsme jak staří známí, jen dloužící se stíny a šířící se chlad ukončují odpolední posezení. Loučíme se. Šaňo a Monique odjíždí do Bourgu a my se chystáme na Dolent.



Potkáváme se nenadále brzo, i když jen virtuálně. Ze sobotní pošty vyzvednu žlutou obálku, večer rozbalím a do půlnoci nepustím z ruky. Tak mne pohltilo Šaňovo povídání. Spomienky, knížka mnoha dimenzí a fazet, lidský, otevřeně popsaný příběh peripetií jednoho života nejen horolezeckého. Čtení ve mne vyvolalo vlastní vzpomínky na právě popisovaná témata: Šaňův exil šedesátých let a můj odchod v letech devadesátých, hledání si nového místa v nové společnosti, emigrantské spolky, tahanice s StB a hlavně Tatry s neopakovatelnou atmosférou lezeckou i chatařskou, s brigádničkami - studentkami právnickej fakulty Komenského, které okukují tých "ozajstných horolezcov" s otevřenou papuľou i klínem.

Túry

1. Pointe de Drôme (2 949)

Start: Cíl: Stoupání: Klesání:

1 927 m.n.m. 2 949 m.n.m 1 020 m 1 020 m

Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo:

S 35°- 40° 4-5 h parkoviště u tunelu Grand St. Bernard

 Popis:
Z parkoviště u tunelu po zasněžené silnici, směrem na sedlo Grand St. Bernard. Za zatáčkou doprava přes potok a okolo salaší dolinou vzhůru. Až se dolina otevře doleva, zprvu příkrými (pozor na laviny) posléze, pozvolnými svahy na vrchol. Sjezd podél výstupové trasy

2. Grande Lui (3 509)

Start: Cíl: Stoupání: Klesání:

1 593 m.n.m. 3 509 m.n.m 1 916 m 1 916 m

Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo:

M (S) 35-40° 6-7 h La Fouly

 Popis:
V La Fouly přes most a podél běžeckých stop do údolí l' A Neuve. Stále lehce doprava nad morénu, dál svahy severním směrem. Podle sněhových podmínek na vrchol, posledních 100 metrů 48°. Sjezd podél výstupové trasy nebo orograficky vpravo přímo dolů (40°).

3. Mont Dolent (3 823)

Start: Cíl: Stoupání: Klesání:

1 593 m.n.m. 3 823 m.n.m 2 230 m 2 230 m

Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo:

M (S) 35° (45°) 8-9 h La Fouly

 Popis:
V La Fouly přes most a podél běžeckých tratí pod svahy La Maye, sevřeným a lavinami vymeteným údolím do sedla Petit Ferret. Ze sedla traverz příkrými svahy Pointe Allobrogia, dále pozvolnými svahy okolo bivaku Fiorio. Odtud je již vidět vrchol. Stále lehký traverz až pod západní žebro Allobrogia, zde opět strmými svahy traverzujeme pod záverečný hang Dolentu. Podle podmínek až na vrchol nebo depo u prvních skalek. Sjezd podél výstupové trasy, nebo ze sedla Allobrogia severovýchodním kuloárem (50° na 400 m).



Západní a východní panorama

4. Aiguille de l'Amône (3 586) - lahůdka pro extrémisty

Start: Cíl: Stoupání: Klesání:

1 593 m.n.m. 3 586 m.n.m 1 993 m 1 993 m

Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo:

E  55° - expo 6-7 h La Fouly

 Popis:
Z La Fouly stejně jako na Grande Lui, z údolí však nezahneme doprava, ale pokračujeme přes ledovec (trhliny), pod stěnu l'Amône. Stěnu prostoupíme viz obrázek. Sjezd podél výstupové trasy.

Průvodce a mapy

Ski de Randonnée – Valais central, Francois Labande
Mont Blanc à ski, Anselme Baud
Mapy 1345 Orsières, 1365 Grand-Saint-Bernard