A pak že nerostou!!

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 01. 04. 2009

---

Pozvánka do Gór Stolowych

Do Polska se jezdí v první řadě za nákupy. Najdou se ale i jiné důvody proč sem zajet. Jedním z takových důvodů je bezesporu Park Narodowy Gór Stolowych, jakési pokračování Broumovských stěn. Kromě hlavního lákadla v podobě tabulové hory Szczeliniec Wielki (919 m) stojí za návštěvu i skalní bludiště Bledne Skaly, Biale Skaly a v neposlední řadě i oblast se jménem Skalne Grzyby.

Na relativně malém prostoru mezi silnicí spojující oblíbené východisko oblasti Karlow s Radkówem a městečkem Batorów se v poměrně velké koncentraci vyskytují menší či větší skalní útvary „hřibovitého“ tvaru, které daly místu i jméno. Podobné skalní hřiby jsou k vidění i v Broumovských stěnách, ale zdejší jsou erozí zřetelněji a více vymodelované a v některých případech je možno sledovat i několikanásobné střídání vrstev materiálu. Některé z nich si opravdu tvarem nezadají se skutečnými houbami a při pohledu na ně si jistě mnozí z nás vybaví pomůcku svých maminek a babiček na štupování děr na ponožkách. Nejhezčími a nejzajímavějšími partiemi nás provede značení turistických cest, a přestože je oblast skalních „hřibů“ skutečně poměrně malá, dá se tu strávit krásný den při „houbaření“. I proto, že k některým „kouskům“ se budete muset vydat kousek dál od cesty a v poměrně hustém lese je hledat stejně jako jejich poživatelné jmenovce.

Procházku můžete začít v místech, kde silnici z Karlówa do Radkówa křižuje červeně značená cesta ( cca 4 km od Karlówa). Je zde i jedno ze dvou parkovišť (druhé je cca o 1 km blíže ke Karlówu), kde je možno bezplatně nechat auto. (Pozor! V zimě nejsou parkoviště odklizena a je třeba nechat auto v Karlówě.)









Po červené se pomalu noříme do lesa a zatím jen sem tam osamělé balvany naznačují, že zde bude něco zajímavého.
Netrvá to ale dlouho a hned u cesty je první „úlovek“. Pak už to jde ráz na ráz! Skalní hřiby klasických tvarů zde defilují v různých mutacích a variantách, velikostech i provedeních a jsou střídány smělými skalními věžičkami, které stojí svým užším koncem zapíchnuté do země. Mezi tím vším se proplétáme po žlutě značené pěšince, na kterou jsme mezitím odbočili. Nutno podotknout, že se zde příroda skutečně vyřádila!









V okolí vrchu Rogacz (634 m) největší koncentrace skalních útvarů pomalu končí a je čas myslet na návrat. Abychom nemuseli zpět stejnou cestou, napojíme se znovu na červenou značku a po ní jdeme až na rozcestí s modrou. Těsně před ním je po levé straně jeden z nejhezčích hřibů, tak se pozorně dívejte, ať vám neunikne!









Modře značená cesta do Wambierzyce nás dovede až na rozcestí značených cest pod Pielgrzymem. Než se však vydáte po zelené směrem na Radkovskie skaly, překonejte svoji lenost a vystoupejte na vyhlídku na Pielgrzym. Výhledy do údolí stojí za to!









Cestou v úbočí kopce podcházíme mohutné skalní stěny a sem tam objevujeme i kruhy svědčící o lezeckém snažení. Ale po pravdě řečeno, nějak nás zdejší mechovaté stěny nepřesvědčily o tom, že jenom tady a právě tady bychom si měli přijet zalézt. Kdepak! Je tu krásně, ale lezeckou oblast snů si představujeme jinak!













V závěru okruhu se rozhodujeme pro modrou zkratku přes vrch Baszty (663 m) a opět se přesvědčujeme o tom, jak různorodá je to oblast. Skalne Grzyby se s námi loučí malým skalním městem na Basztach a my si říkáme, jak zajímavé a pěkné místo jsme navštívili.









Zde naleznete podrobnou mapu oblasti Skalne Grzyby a celých Gor Stolowych .