Neštěstí na Annapurně
Autor: Petr Kodytek <kodytek.petr(zavináč)seznam.cz>,
Zdroj: www.martinminarik.cz, www.liboruher.cz, Vydáno dne: 05. 05. 2009
Martin Minařík je patrně mrtev
Tato zpráva se nepíše lehce. České horolezectví přišlo o další svojí velkou osobnost. Z Nepálu dorazila zlá zpráva. Martin Minařík je nezvěstný a pravděpodobně mrtev. Aktualizace: Pátrání ukončeno.
05. 05. 2009: Podle informace uvedené na webu Martina Minaříka, která se objevila dnes, bylo 2.5. po sedmidenní snaze pátrání šerpů ukončeno kvůli již malé naději na nalezení Martina a značnému zhoršení počasí.
28. 4. 2009: Sdělení rodiny Martina Minaříka: Podle informace uvedené na webu Martina Minaříka pátrání stále pokračuje. V neděli 26.4. vysadil vrtulník v inkriminované oblasti čtyři Šerpy s plným vybavením, kteří pokračují v hledání. Teoretická naděje tedy stále ještě trvá. Podrobné líčení celé akce poskytla Elisabeth Revol na svém blogu (francouzsky, automatický překlad do češtiny zde).
Martin Minařík na tiskovce ČHS, foto: Petr Jandík
Expedice ve složení Dodo Kopold, Martin Minařík a francouzská lezkyně Elizabeth Revol změnila své původní plány po neúspěšném pokusu v Boningtonově cestě. Dodo Kopold odjel domů a následně na udílení cen
Piolet d´ Or. Martin s Elizabeth se rozhodli pokusit se o vrchol Annapurny jinou cestou. Po sbalení jídla a věcí cca na týden se pokusili vystoupit na Rock Noir (7490m) z druhé strany přes základní tábor Machapuchare. Čekala je dlouhá cesta po sedmikilometrovém hřebeni Annapúrny. Kvůli silnému větru byli v neděli (19. dubna) nuceni výstup přerušit. Martin přesto dosáhl s Elizabeth východního předvrcholu Annapúrny (8016m). Dle informací sestupovali na druhou, severní stranu kopce. Důvodem byly zkušenosti s velmi špatně prostupným jižním ledovcem pod Rock Noir. Zde přesné zprávy končí.
Dle informací z agentury další české expedice
Libora Uhra sestoupila do vesnice Manang pouze Elizabeth. Ve velmi vyčerpaném stavu ji převezl vrtulník do Pokhary. Vypověděla, že se museli ve výšce asi 7100 metrů s Martinem rozdělit. Martin byl velmi vyčerpaný a nebyl schopný samostatného pohybu. Spolulezkyně mu nemohla pomoci. Elizabeth sama prošlapávala stopu, ale Martin s omrzlými prsty na nohou nebyl schopen dalšího sestupu. Na hřebeni se pohybovali již jedenáctý den. Okamžitě byla zahájena pátrací akce. Celou oblast prohledávala v náročných podmínkách dva dny helikoptéra. Situaci komplikoval i fakt, že Elizabeth nebyla pro své vyčerpání schopna přesně popsat trasu svého sestupu. Na místo vyrazila pátrat i skupina šerpů. Vše bylo bezvýsledné. Dnes byly veškeré pátrací akce ukončeny.
Bohužel Martinovy šance sestupu jsou vzhledem k jeho stavu a nedostatku vody i potravin nulové.
Martin Minařík, foto: Petr Jandík
Pojďme si ve zkratce připomenout některé z výjmečných výkonů tohoto horolezce. Martin Minařík působil převážně v nejvyšších horách planety. Za svojí kariéru podnikl 11 expedic do Himálaje. Během nich dosáhl osmi vrcholů osmitisícovek. V roce 1999 vystoupil na obtížnou Manaslu (8163m). Rok 2002 byl ve znamení Kangchenjungy (8598m). O rok později následoval Broad Peak (8047m). V roce 2004 prostoupil alpským stylem jižní stěnu Shisha Pangmy (8046m). Za tento výkon získal Výstup roku. V roce 2005 vystoupil sólo na Cho Oju (8201m). Rok 2007 - do deníčku přibyla Lhotse (8516m). Loni vystoupal sám na Dhaulagiri (8167m). Bohužel, z poslední expedice na Annapurnu se již nevrátí. Martin nepůsobil pouze v Himaláji. Jeho další výstupy v jiných velehorách byly taktéž impozantní. Přelezl alpským stylem Cassinův pilíř na Denali (6194m). Sám realizoval přechod masivu Mt. Logan. Tento výkon nebyl dosud zopakován. Vždy lezl v malém týmu alpským nebo lehkým expedičním stylem. Bez kyslíku a výškových nosičů. Kromě hor se s velkou oblibou věnoval také jachtingu.
České horolezectví přichází o velkého člověka. Čest jeho památce..
M. Minařík a jeho vyprávění o Dhaulagiri, foto: Jan Polák
„Hory mají moc zavolat nás do svého království a ponecháni už navěky zůstávají naší kamarádi jejichž velké duše toužily po dosažení velkých výšek.
Nezapomínejme na horolezce,
kteří se nevrátili z vrcholů…“
Anatoli Bukrejev
(sám zahynul v jižní stěně Anapurny v roce 1997)
Alena Čepelková, Martin Minařík a Dušan "Stoupa" Janák na tiskovce ČHS, foto: Petr Jandík
Martin Minařík s Alenou Čepelkovou přicházejí na tiskovku ČHS, foto: Petr Jandík