Nejlepší dárek k narozeninám
29. dubna ve 12 hodin, právě v den svých pětačtyřicátých narozenin, stanul Radek Jaroš na vrcholu Manaslu (8163 m). Vyvrcholila tak poměrně strastiplná expedice, na kterou musel shodou okolností odjet sám a která kvůli zubům málem skončila dřív, než začala.
Manaslu (8163 m) je devátou osmitisícovkou Radka Jaroše. Na sólovou expedici odletěl 31. března, když mu z původně šestičlenné expedice postupně odpadali partneři. Koncem března už byli jen dva a ten poslední odpadl také. Jak Radek říká:
Po lehkých komplikacích s jednáním na agentuře, kdy si Radek spletl dolary s eury, vyrazil z Káthmándú autobusem do Arugatu a dál pokračoval pěšky s bolavým krkem, ke kterému se přidal i zub. Zánět nabíral na síle, antibiotika nezabírala a Radek už koketoval s myšlenkou to otočit a expedici skončit. Naštěstí se Radka ujali lékaři španělské expedice a po polykání osmi druhů prášků se za tři dny otok zmenšil a po chirurgickém zákroku v polních podmínkách se Radkův stav začal lepšit, i když zub stále zlobí. Do základního tábora dorazil 12 dubna, kde vyměnil s amíkem plzeň na další antibiotika.
V základním táboře byla spousta sněhu, na počasí tam čekají Íránci, Španělé a Francouzi a pár dalších. 14. dubna si Radek vynesl věci na dva tábory 900 m nad basecamp a vrátil se. Další den opět došel do C1 a přespal tam, ale celé odpoledne a v noci sněžilo, a tak sestoupil zpět do BC. Na cestě do C1 jsou trhliny, kterých se Radek obával a musel řešit logistiku vynášek. Jde o to, že jeden člověk potřebuje skoro stejně věcí, jako dvojice a batoh byl těžký. Aby šetřil váhu, vzal si mačky z tvrzeného hliníku a místo termosek nosil lahve od Enervitu. Říká o tom:
Po dalším sněžení a čekání na počasí vyrazil 19. dubna do C1 v 5700 metrech, 20. dubna dosáhl C2 6500 m. 22. dubna dosáhl výšku 7200 m a kvůli větru sestoupil a C3 postavil v 6900 metrech. Tam ho čekala špatná noc, kdy vc neustálých obavách o špatně zakotvený stan nemohl spát. Ve čtyři ráno se zasněžený stan provalil pod náporem sněhu a ze dvou třetin se zasypal a to nejhoršího, zasypal se vchod, takže Radkovi nezbylo do šesti ráno držet tělem zbytek stanu a jak se rozednilo volat o pomoc. Za pomoci jednoho Gruzínce se dostal ven a po snaze zachránit alespoň něco z věcí zapadaného stanu, který se nedá zavřít a hrne se do něj sníh, Radek zbytek odepsal a sestoupil do C2 a za vydatného sněžení a stoupajícího lavinového rizika přes C1 do BC.
Podle předpovědi mělo být 28 a 29. dubna vrcholové počasí. Spousta lidí vyrazilo z BC nahoru, Radek taky. 26. dubna po celodenním pochodu za drobného sněžení dorazil mokrý do C2, 27. dubna do C3 a skutečně to vyšlo, na narozeniny stál na vrcholu. 30. dubna již byl bezpečně zpátky v základním táboře. Gratulujeme!