Korsika

Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirka Vodsloň, Vydáno dne: 27. 06. 2009

Ostrov podzimních sluncí

Bylo pozdní léto 2005, ale to babí se ne a ne dostavit. Tažní ptáci se již shoufovali a zamířili na jih, v Alpách vládla mlha a chlad a lezení se brzy chystalo přejít v ledové. Po dlouhém rozhodování jsme zvolili Korsiku před Španělskem - což se ukázalo jako osudové rozhodnutí, které mi Lenka připomínala každé chladné korsické ráno.

Korsiku asi není nutno dlouho představovat (českých turistů jsme potkali opravdu hodně), je rájem lenivců-mořemilců, potápěčů, turistů a v neposlední řadě alpinistů, skalkařů i bouldristů. Nabídne nám cesty perfekteně odjištěné, ale i alpské klasiky pro nebojsy. Materiálem je jak vápenec, tak žula. Cesty jsou všeho druhu: plotny, rajbasy, dírky, madla, stropy, spáry a místní libůstky - oblé hlavy, či okapové roury a struktury zvané Tafoni. Korsickou specialitou je nedostatek kvalitních průvodců a popisů cest. Naším cílem byly především delší cesty a skalky, s tím, že v moři vyléčíme sedřenou kůži.

Mapa oblastí



Mapa Korzika
Mapa Korzika, foto: Jirka Vodsloň


  1. V - Caporalinu - vápenec, skalky 
  2. V- Francardo - vápenec, skalky
  3. Ž - Restonica - žula, skalky, hory
  4. Ž - Bavella - žula, skalky, hory 
  5. Ž - Mont Gozzi - žula, skalky, hory
  6. Ž - Boccognano - žula, skalky


Den 1.- 3.

Pobyt jsme začali deštivě - tři dny prší. A tak se věnujeme místní historii, kultuře a kulinářství.

Den 4. - Caporalinu, Francardo

Jedná se o velmi pěkné oblasti v centru ostrova. Caporalinu je lehčí a delší než Francardo. Obě oblasti jsou nově sanovány a perfektně odjištěny. Charakter lezení je v každém sektoru jiný. Lehčí cesty jsou v plotnách a ve vertikálních stěnách. Skála je pěkně chytovatá a neolezená - prsty dostanou zabrat. Cesty jsou většinou jednodélkové, ale v Caporalinu najdeme i třídélkové cesty. Upozornění: Na počátku léta v Caporalinu hnízdí ptáci a lezení je zakázano.

Caporalinu wall, spodní sektor
Caporalinu wall, spodní sektor, foto: Jirka Vodsloň


Přehled a počty cest v jednotlivých stupních:
Caporalinu
do 5c 11
6a až 6c 35
7a až 7c 13
nad 7c -
Francardo
do 5c 4
6a až 6c 19
7a až 7c 15
nad 7c 3 a projekty
Tip: Uržitě si nenechte ujít bar Au Carra D'As v Ponte Leccia, levný s možností se seznámit s místním koloritem.

Příjezd, přístup: Příjezd je celkem jednoduchý. Oblast Caporalinu leží ve stejnojmenné vesnici, na silnici RN 193 Corte - Ponte Leccia. Parkovat se dá před mostem nebo u pizzerie. Francardo leží na křižovatce silnic RN 193 Corte - Ponte Leccia a Calacuccia, parkovat lze na vedlejší ulici, po přejetí řeky (směr Corte - Ponte Leccia) odbočit vpravo.

Bivak, kemp: V blízkosti Francarda cca 2 km na silnici směrem na Calacucciu je kemp.

Klima: Většina sektorů v oblasti má stěny natočeny ve směru jihozápadním. Ráno je zde stín. Vzhledem k nadmořské výšce 500 m lze celkem doporučit i na léto, nutno si však přivstat.

Den 5. - 9. Restonica, Tavignano

Z mého pohledu nejkrásnější oblast Korsiky, nabizí jak skalky, tak dlouhé cesty, moderní i alpské. Údolí Restonica a Tavignano se nachází kousek od města Corte ve středu ostrova. Obě údolí jsou ostře sevřena žulovými stěnami a táhnou se deset až patnáct kilometrů. Údolí Restonica je více turistické, lehce dostupné autem, zde jsou všechny skalkařské oblasti. Do údolí Tavignano se lze dostat pouze pěšky, ale o to je malebnější a rozhodně se vyplatí si sem zajít na delší cesty.

Restonica
Skalky jsou převážně na pravé straně údolí a začínají hned za městem. V běžně dostupném průvodci jsou uváděny pouze staré oblasti Premiere, Deuxième a Troisième École. O ostatních oblastech existuje jen informace, že jsou a velmi pěkné - snad proto si je domorodci střeží a nechávají pro sebe. My jsme měli to štěstí, že nám starší francouzský pár prozradil, kde začínají pěšinky a kde se je třeba bedlivě porozhlédnout po mužících. Rozhodně doporučuji navštívit oblast Sorbelo, nalézající se pod stejnojmeným kopcem, 2,4 km za cedulí kempu Tuani. Sorbello nabízí spoustu cest, možná 100, ale bez označení obtížnosti, všechny však pěkně odjištěny s délkou do 30 metrů.

Tip: Sorbello - Silence on tourne; Deuxième École - Béde, La banane...

Restonica, Deuxième École
Restonica, Deuxième École, foto: Jirka Vodsloň


Přehled a počty cest v jednotlivých stupních:
Première École
do 5c 21
6a až 6c 16
7a až 7c 6
nad 7c -
Deuxième École
do 5c 4
6a až 6c 14
7a až 7c 11
nad 7c 2 a projekty
Troisième École
do 5c -
6a až 6c 2
7a až 7c 6
nad 7c 3 a projekty


Restonica, Deuxieme École
Restonica, Deuxieme École, foto: Jirka Vodsloň


V celém masivu se nalézá mnoho alpských cest. Nová generace Korsičanů však nezahálí a navrtala již řadu moderních obtížnějších cest. My jsme si zvolili dobře odjištěné cesty v Restonice a v Tavignanu. Rozhodně jsme nelitovali a až dvouhodinové nástupy se nám rozhodně vyplatily.

Symphonie d' Automne, 6a+ - Point du sept Lacs - Restonica
6a+ (5c, 6a, 6a, 6a+, 6a, 4 ), 200 m, slanění cestou , nástup 2 h, 14 expresek, 2 x 50 m lano.

Na nástup se dostaneme z nejhornějšího parkoviště v údolí (placené 5 € ), po turistické značce směrem na Lac de Mello a následně Lac de Capitello (je vhodnější zvolit přímou cestu přes feratu - méně lidí, prachu a jen dva žebříky). Po dasažení Lac de Capitella uvidíme na protějším břehu spadat hranu hory Capitella přímo do jezera. Nástup začína ďábelským traverzem po fixních lanech nad jezerní hladinou. Lezení je převážne stěnové v nádherných strukturách a v plotnách. Jelikož je cesta ve dvou tisících metrech lze ji doporučit i na léto. Stěna vlevo od pilíře nabízí další cestu Capitello Expres obtížnosti 7b+ (6a+, 7b+, 6c, 7a, 6b+, 5c).

Tip: Pokud nechcete namočit lana a máte je 60 metrů dlouhá, slaňte ze štandu po 2. délce (6a, na hraně pilíře) přímo k nástupu.

Symphonie d'Automne
Symphonie d'Automne, foto: Jirka Vodsloň


Point du sept Lacs, už nástup ječ zajímavý
Point du sept Lacs, už nástup ječ zajímavý, foto: Martin Otta


Symphonie d\'Automne 3
Symphonie d\'Automne 3, foto: Jirka Vodsloň


Symphonie d'Automne
Symphonie d'Automne, foto: Jirka Vodsloň


Ombre et Lumière, 6b, 200 m - Rossolino - Tavignano
6b (6a+, 5c, 6b, 6b, 6a, 6a+ ), 200 m, slanění cestou , nástup 1,5 h, 14 expresek, 2 x 50 m lano.

Krásná, atletická cesta vedoucí kouty, spárami a převisem v oblasti Rossolino. Na nástup se dostaneme z parkoviště za pevností v Corte. Nástup poznáte když cesta změní povrch na dlážděný a začne spadat lehce z kopce, pokud se dostanate až na most, tak jste přešli. Samotný nástup je v levém kaňonu za stěnou. Jelikož je cesta schována půl dne ve stínu, lze ji doporučit i na léto. V oblasti je více cest nižší i vyšší obtížnosti například Kaliste 6b, nástup za Ombre at Lumière a Tafonissimo.

Ombre et Lumière, 6b+
Ombre et Lumière, 6b+, foto: Jirka Vodsloň


Ombre et Lumière, 6b +
Ombre et Lumière, 6b +, foto: Jirka Vodsloň


Bella Ciao 6a, 200m - Monte Leonardo - Restonica
6a (6a, 6a+, 6a, popojít 50m, 6a+, 4+, 6a+,6a+ ), 200 m, slaněním do sedla vpravo a sestup žlabem (mužíci), nástup 15 min, 12 expresek, 2 x 50 m lano.

Rozmanitá cesta s velkým množstvím tafonů. Nástup hned za mostem "Pont de Tragone" vzhůru strání (mužíci) a následně traverz úbočím. Samotný nástup je přímo v koutě. Cesta je dobře vidět z cafeterie před mostem, zde je také možno parkovat. Posezení po vylezené cestě potěší nejen Vás, ale i majitele a přihlížející turisté konečně pochopí, že ta divně chroptící zvířata ve stěně byli horolezci a ne kozy s červenými rohy.
V oblasti se též nalezá více jednodélkových cest (uváděno od přístupu): La Retour du Vieux 6c, Quiquinedoude 6c+, Fais pas le con, c'est ma cousine 6c+, Li frachiani richilji 6c, Bella Ciao 6a, A I'an que ven 6b a vícedelková Amandolina 6b/c, 7 délek.

 2
2, foto: Jirka Vodsloň




Bella Ciao, 6a
Bella Ciao, 6a, foto: Lenka K


Příjezd, přístup: Příjezd je celkem jednoduchý, v městě Corte sledovat ukazatele na Restonicu.

Bivak, kemp: Volné kempování je v národním parku zcela zakázáno, v údolí Restonicy cca 6 km za Corte je příjemný kemp z kterého je všude blízko. Další kempy jsou v blízkosti Corte, ale nám se zdály příliš turistické.

Klima: Oblast údolí Restonicy a Tavignana nabízejí velké množství cest a sektorů pro každé počasí (s vyjímkou deště) a ročního období. V polovině září nám zde bylo dost chladno (ráno 7°), prý to ale není pravidlem.

mapa
mapa


Bavela Wall
Bavela Wall, foto: Jirka Vodsloň


Den 10. - 13. Bavella

Bavella je nejstarší oblastí Korsiky. Nabízí jak skalky, tak alpské výstupy. Skalkařské oblasti leží v okolí sedla Bavela v nadmořké výšce 1 400 m. Oblast tvoří přibližně 10 sektorů s obtížností cest od 4 do 7a. Oblasti jsou vzdáleny 15 až 30 minut od parkoviště. Na své si přijdou i rodinkáři a junioři. My jsme lezli převážne v oblastech Murzella, L'Oriu, Paterla Nera a Campanella, které nabízí krásné struktury a Tafoni, Murzella pak dvoudélkové cesty - 70 m lano je výhodou, ale na zem stejně nedosáhne. Celá oblast je silně turistická, což má mimo negativních stránek i pozitivní, například blízkost občerstvení. Pokud nechcete být v turistickém obležení doporučujeme Auberge Bavella, která leží kousek pod sedlen na východní straně.

Bavela Wall, Murzella
Bavela Wall, Murzella, foto: Jirka Vodsloň


Bavela Wall
Bavela Wall, foto: Jirka Vodsloň


Bavella
Bavella, foto: Jirka Vodsloň


Filetta, Margherita, Tarelle a Grande Dalle
do 4c 9
5a až 5c 17
6a až 6c 6
7a až 7c 1
nad 7c -
Prugnola, Nuca a Levante
do 5c 7
6a až 6c 10
7a až 7c 3
nad 7c -
Murzella a L'Oriu
do 5c 15
6a až 6c 20
7a až 7c 2
nad 7c -
Paterla Nera a Campanella
do 5c 2
6a až 6c 10
7a až 7c -
nad 7c -
Bavella a východní údolí pod Bavellou jsou též rájem alpských cest a to těch nejklasičtějších. Místní klasik J.-P. Quilici považuje Bavellu za svůj domovský rajon a jen díky jeho pokročilejšímu věku se zde mohli prossadit mladší Korsičané s moderními cestami. My jsme si zde vybrali z mnoha cest Alexandru na Punta Rossa.

Tip: V Auberge Bavella jsou ke koupi a nahlédnutí průvodce na celou oblast, posezení u piva - Tora, či kávy se pak protáhne do pozdních hodin.

Alexandra, 6a+, 220 m - Punta Rossa - Bavella
6a+ (5c, 6a, 6b+, 5b, 6b/c, 5b ), 220 m, slanění cestou , nástup 1 h, 12 expresek, 2 x 50 m lano.

Cesta vede stěnou, které je často protnuta pásem převislých tafonů. Tím je i dán charakter cesty, kdy se střídají plotny a převisy s madly. Nástup je lahůdkou, buší - maquis - vzhůru přes kameny a skalky. K nástupové pěšince se dostaneme sjezdem na východ ze sedla po silnici CD 268, po přejetí mostu přes řičku Renaju u Poliscellu a po následných 100 až 200 metrech je po levé straně zbytek staré silnice. Zde zaparkujeme a hledáme mužík s pěšinkou do buše. Po hodině škrábaní se dostanete do rokle nebo kuloáru pod Punta Rossa. První nýty jsou od Alexandry. Dále v kuloáru, cca 150 m, je cesta Celebration du Lezard - 6b/c.

Punta Rossa
Punta Rossa, foto: Lenka K


Bivak, kemp: Volné kempování je v národním parku zcela zakázáno, nedaleko od vesnice Zonza je obecní kemping, cca 6 km za Zonzou, (cca 15 km od sedla na západ). V Zonze na křižovatce rovně, případně lehce doprava do kopce směr Porto Veccio. Další možností je Auberge Bavella s dobrou kuchyní.

Klima: Tak jako Restonica je i Bavella vysoko v horách a tedy vhodná do parného léta. Koncem září nám zde bylo dost chladno (ráno 7°) a lezli jsme ve flískách.

Den 14. Kulturně historický a koupací

Korsika, tak jako většina středomořských ostrovů, má bohatou historii sahající až do doby kamenné. Postupně se zde vystřídali Řekové, Řimané, Arabové, Pisánští, Janovští, kteří ostrov posléze prodali Francouzúm. Podle našeho názoru jsou na ostrově nejzajímavějsší památky doby kamené - menhiry. My jsme navštívili Filitosu, která nabízí nejucelenější soubor menhirů a kamenných staveb.

Menhir
Menhir, foto: Jirka Vodsloň


Den 15. Mont Gozzi

Oblast se zdálky zdá býti nelákavou, ale nenechte se zmást či zaskočit nástupem (1,5 hodiny do nejhornějších sektorů). Oblast Gozzi poskytuje nejen skalky, ale i cesty horského charakteru. Teplé klima nás však od dlouhých cest na slunci odradilo a raději jsme zvolili stín horních sektorů.
Auto zaparkujte dle nákresu na místě kde uvidíte volnou parcelu s několika psími boudami, odtud jděte cestou přes soukromý pozemek, která se následně změní v pěšinu. Tou stoupejte až ke středovému kuloaru cca 30 minut, a jím dalších 30 minut k horním sektorům.
Doporučujeme cesty: ráno třídélkové Elementaire, Mon Cher 6a - u levé hrany a Tempete du Desert 6b vpravo od předešlé cesty. Odpoledne oblast Saga Corsica s jednodélkovými cestami. Místní žula je zcela netypická, tvoří neuvěřitelné útvary a struktury, síla v prstech a v předloktí je třeba.



Gozzi, hoirní sektor
Gozzi, hoirní sektor, foto: Jirka Vodsloň


Saga Corsica
do 5c -
6a až 6c 9
7a až 7c 2
nad 7c -
Traitement de Choc - až 3 délky
do 5c -
6a až 6c 12
7a až 7c 4
nad 7c 1
Bivak, kemp: Kempy v okolí Ajaccia nabízí spojit koupání, lezení a levnou kuchyní. Pokud nechcete trávit čas projížděním Ajaccia v dopravní špičce tak volte kempy ležící na jih od města. My jsme spali v Le Sud - 3 km za zátokou Molini, který leží stranou lidského mumraje.

Klima: Pro letní měsíce se hodí pouze horní sektory, dlouhé cesty v jižních stěnách jsou pak vhodné na zimu.

Den 16. Bocognano

Poskytuje lezení všeho druhu, plotny, kouty, technické obliny a převisy s Tafoni. Vzhledem ke své poloze v blízkosti hlavní silnice spojující Bastii a Ajaccio je po ruce a nabízí se k zastavení na jeden až dva dny. Samotné Bocognano je frekventované outdorové centrum, takže i rodinkáři se zde příjdou na své.

Tip: Pro ty jež holdují kulinářství a mají chuť nasát místní atmosféru doporučuji restauraci A Taneda. Nabízející speciality z produkce vlastní farmy a kaštanové lahůdky (Bocognano je "Mekkou" kaštanů.) Menu za 15 €.

Mapa Bocognano
Mapa Bocognano


Všechny sektory
do 5c 13
6a až 6c 26
7a až 7c 9
nad 7c 1
Bivak, kemp: Asi je nejvhodnější opět bydlet u moře v Ajacciu. V blízkosti Bocognana není žádný kemp, pouze penziony a hotýlky.

Klima: Oblast leží v nadmořské výšce 650 m, sektory jsou orientovány na jih až východ, lézt se dá celoročně.

Den 17. Stávka

Celý druhý týden sledujeme vývoj stávky přístavních a lodních dělníků. Ostrov je již deset dní odříznut od pevniny a zásobování. Zásoby benzínu jsou na dva dny a v supermarketech ubývá z regálů konzerv. Nenecháváme se odradit a celý týden pilně lezeme. Odjezd se však blíží a naše znepokojení vzrůstá. Po ostrově krouží asi 20 tisíc turistů, avšak z žádného přístavu nevyplouvají lodě. Francouzský premiér je po osmi dnech "znepokojen" situací - že by tento francouzský eufemismus něco znamenal? Desátý den bere armáda přístav v Ajacciu útokem a požádá konkurenční, italské Corsica Ferries o co nejrychlejší odvoz turistů. V Bastii je protestní průvod, který lynčuje policistu - nahlédneme tak do nacionalistických nálad. Končíme s lezením v Bocognanu, prší. Telefonujeme chvíli italsky, francouzsky a anglicky a získáváme lístek na první loď mířící do Itálie. Poslední noc v kempu (druhá neplánovaná), který nakonec nemusíme platit - ne všichni Korsičané jsou nacionalisté a příznivci stávky. Vjíždíme na loď a necháme se ukolébat rozbouřeným mořem.

Průvodce, mapy: Nejlepší je koupit si průvodce již na pevnině, neboť si Korsičané myslí, že Korsika je jejich a ať si ostatní ... . Povinnou četbou by měl být "Asterix na Korsice", neboť jen tak se dá pochopit "komplikovaná" duše Korsičana. Ten, kdo by očkával podobnost s Itálií nebo Francií se bude hluboce mýlit.

M. Oviglia - Arrampicate Sportive in Corsica, ISBN 88-87890-02-01
M. Lacroix - Corse paradis de l'escalade, ISBN 2-911797-65-5 (ke koupi i na Korsice)
Agnes Donnet - Kurs auf Korsika - Klettern Mai 2005
Mapy Měřítko 1:25 000, IGN 4251 OT, Monte d'Oro, Monte Rotondo
Mapy Měřítko 1:25 000, IGN 4253 ET, Bavella, Solenzara

Pozn, redakce: Toto je reinkarnace Jirkova článku z roku 2005 s nově upravenými obrázky.