Flatzer Wand

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 02. 07. 2009

---

Skalky v rakouském balení.

Každý, kdo někdy lezl v Raxu, mi jistě dá za pravdu, že na doporučení Thomase Behma se lze při výběru cest poměrně spolehlivě spolehnout. Průvodce s jeho typickým grafickým zpracováním rozdává cestám hvězdičky jako gastronomický průvodce Michellinu a skutečně málokdy zůstává pachuť z nesouhlasu nad označením „Krásná cesta“ či dokonce „Ultra krásná! – To prostě musíte!“.

Když k této skutečnosti přidáte fakt, že Thomas Behm, který je autorem lezeckých průvodců (ale i cest) po neméně krásném Hohe Wandu, je spoluautorem knížečky „Flatzer Wand – Kletterführer“ a na netu si přečtete, že oblast je miniaturní vydání Hohe Wandu, začne vám v hlavě vrtat červík zvědavosti, jak to tam asi vypadá …

Foto celkový pohled Flatzer Wand je ve skutečnosti několik více či méně samostatných sektorů z krásného pevného vápence s výškou stěn do čtyřiceti metrů, které se nacházejí v jižní stráni zalesněného kopce nad stejnojmennou malebnou vesnicí Flatz.



Horolezecké pokusy zde byly podnikány již na začátku minulého století. Okolo roku 1904 založil Raimund Fürst (1885 – 1968) alpínské družstvo „D’ Schwarzataler“ a se svými společníky podnikal první horolezecké výstupy. Kromě toho se zasloužili i o zajištění výstupu přes Schiebbogen- strmou průchozí jeskyni – dnešní Fürstensteig.





Později vzala pod svá křídla oblast neunkirchenská sekce turistického spolku „Naturfreunde“. Její členové nejenom že oblast turisticky zpopularizovali, značením omalovali stávající výstupy a v potu tváře natahali ocelová lana a žebříky v Jubiläumssteigu (žebřík od sebe dělí dnešní sektory Rumpelstilzchen a Republikstein), ale v roce 1923 korunovali svou úspěšnou činnost otevřením chaty, která se dodnes nachází západně nad sektory Flazer Loch a Waldbauer.





Od roku 1985, kdy byla přelezena cesta „Gaisterbahn“ (V+) začíná být historie oblasti lezecky přece jen zajímavější. Sportovní cesty rostly v hrubém, strmém a velmi kompaktním vápenci jako houby po dešti a vznikaly zde i významné a těžké projekty. Například cesta „Nervtöter“ (VIII+) byla na dlouhá léta nejtěžší cestou oblasti.









Vývoj se ale nezastavil a přicházeli další, nabušenější borci a klasifikace přitvrdila, čehož je důkazem například cesta „This is the end“ (XI+) v sektoru „Die Fälle“. Posuďte však sami. V průvodci „Kletterfelsen von Wien bis Semmering“ z roku 1995 je zhruba stovka cest převážně klasifikace VI až VIII, v nejnovějším průvodci z roku 2007 je jich již dvě stovky. A tak si zde jistě každý lezec najde tu svojí výzvu.





My jsme zde strávili krásný den, během kterého jsme vyzkoušeli kvalitu vápence v sektoru „Sunshine“ a „Rumpelstilzchen“. Orientačně nenáročný a krátký přístup pod stěny jsou další plusy této oblasti. Navíc stěny rychle osychají, a přestože den předtím pršelo celý den jako z konve, narazili jsme na vodu pouze ojediněle v dírách v hladkých plotnách. Názvy alespoň některých cest přímo na skále z počátku usnadňují orientaci, ale po chvilce je již snadné identifikovat cesty i podle „ručně“ malovaného průvodce, případně po poradě s místními lezci. A co že jsme vyzkoušeli na vlastní kůži?





V sektoru Rumpelstilzchen:
„Rumpelstilzchen“ *** (VI) - 25metrová cesta vedoucí vlevo od „Westkante“ šikmým zářezem a plotnou . Super lezenice!!
„Westkante“ **(VI-) - Jedna z nejstarších cest ve Flatzu, částečně spárové a částečně lezení po hraně. Místy travnatý terén. Na nástupu výrazný nápis se jménem cesty. Přestože je to cesta, která se dá asi nejsnáze v sektoru identifikovat, nestojí asi ani moc za to ji lézt. Všude okolo je spousta hezčích cest!!

Sektor Sunshine:
Dá se bez nadsázky říci, že tady jen stěží vyberete nehezkou cestu. Kompaktní šedý vápenec je prostě stvořen k tomu, aby tady vedly ty nejkrásnější cesty. Ať již je to čtyřicetimetrový kout cesty „Classic Rock“ (VI-), a nebo o poznání těžší koutek cesty „Dachl“ (VI+), který lze nakombinovat s direkt nástupem cesty „Sunshine“ (VII-), zaslouží si všechny alespoň tři hvězdy. Naprostá bomba je ale cesta „Grau & Rauh“ (VII-). Přímá kolmá linie po drobných chytech je opravdu něco, co prostě musíte lézt! Ale i ostatní cesty v tomhle sektoru slibují hezké lezení už od pohledu. Však uvidíte sami, až sem někdy přijedete!





Na stránkách Klubu horských sportů Zlín se zatím můžete podívat na video Milana Hurta , jak se jim lezlo při návštěvě oblasti v roce 2008.


Kudy tam:

Příjezd do oblasti: Z Vídně po dálnici A2 směrem na Graz a na sjezdu 46 – Knoten Wiener Neustadt se napojte na silnici B17 po které přijedete až do Neunkirchenu. Těsně před mostem přes říčku Schwarza odbočte doprava na výpadovku směrem na Puchberg a Terniz. Po ní vyjeďte z Neunkirchenu a až přejedete železniční koleje, odbočte doprava na Mahrersdorf a Flatz. Před koncem Flatzu odbočte doleva uličkou Wandgasse vedoucí pod kopcem s již viditelnými skalami. Po ní jeďte až do míst, kde rovně pokračuje již jen nesjízdná cesta a doleva odbočuje soukromá cesta ke statku, kde je velké parkoviště. Odtud pěšky ke skalám. K sektoru Sunshine cca 20 min.

(Pozn. Nad parkovištěm je cca po 200m na okraji louky vybudované místo pro grilování, kde lze rozdělat oheň.)