Autor: Petr Kodytek <kodytek.petr(zavináč)seznam.cz>,
Zdroj: www.wikipedia, knihy Encyklopedie horolezectví a Rock Stars, Vydáno dne: 13. 07. 2009
V každém sportu existují báje a legendy. Svět skalního lezení ztratil svoji bájnou postavu a legendu. Člověka, který naplnil předchozí tvrzení již za svého života. Odešel John Bachar. Pamětníci zavzpomínejte, mladší generace seznamte se.
Rok 1971
Čtrnáctiletý John Bachar se seznamuje v Sierra klubu se slaňováním a prusíkováním. Začíná s lezením a každý možný víkend tráví v blízké oblasti Joshua Tree.
Rok 1973
Čerstvý maturant John tráví léto v Yosemitech. Seznamuje se Ronem Kaukem. Pro tehdy ještě velmi opatrného a skoro úzkostného horolezce Johna je to skvělý parťák. Vzniká velké přátelství a spousta dobrých přelezů. Dlouholeté kamarádství bude později pošramoceno hádkou ohledně stylu prvovýstupu.
Pro mě znamená lezení jít na úpatí nějaké hory a vylézt nahoru. Najednou jsi na nedotčeném kusu skály a nevíš co leží před tebou. Lezení je jako šachová partie s neznámým koncem nebo jako odjezd do neznáma."
Léto končí a John odjíždí z „Valley“ studovat na Kalifornskou univerzitu do L. A, kde jeho otec vyučuje matematiku. Opět velmi často leze v Joshua Tree. Potkává se Johnem Longem a společně se zajímají o náročný fyzický tréning. Long ukecá Bachara, aby vyzkoušel freesolo lezení. John mu naprosto propadá a tím pádem propadá i na univerzitě. Je vyloučen a lezení se věnuje naplno. Lezecký cirkus začíná…
Pozdní léta sedmdesátá
Bachar získává morál v Joshua Tree. Na začátek free solo v místní klasice Double Cross (obtížnost 5.7. tj. cca 5+UIAA). Přelézá místní proslulé bouldrové problémy jako je Planet X (obtížnost V6) nebo So High (V5). Poslední zmiňovaný problémek má kličový krok skoro osm metrů na podlahou. V roce 1975 udělají s Ronem Kaukem první volný výstup cestou Hotline na Elephant Rocks (první 5.12 v Yosemitech) a následuje mnoho dalších. Příklad? Astroman route s Longem a Kaukem na Washington Column (5.11c cca 8-/8 UIAA). Tahle cesta nesla označení „Nejtěžší dlouhá volně lezená cesta“ více než 10 dalších let.
osmdesátá léta
John získává pověst nejodvážnějšího amerického freesolisty. Zdolává bez špagátu těžké cesty jako Leave ist to Beaver (5.12a cca 8+ UIAA) v Jushua Tree nebo třídélkovou Nabisco Wall (5.11c cca 8-/8 UIAA) v Yosemitech. Jako druhý přelezá po Ronu Kaukovi legendární boulder Midnight Lighting obtížnosti V8. Začíná pracovat pro španělskou firmu Boreal.
Cesty free solo přibývají. V roce 1981 přichází do Kempu 4 s lákavou nabídkou. „Dám $10 000 tomu, kdo se mnou poleze celý den.“ Nabídka zůstala bez odezvy. Ten samý rok se účastí mezinárodního setkání horolezců v Konsteinu (Německo, Frankenjura). Svým přístupem významě ovlivní evropské volné lezení. Během návštěvy Německa dělá ve Frankenjuře provovýstup jménem Chasin' the Trane. Jde o nejtěžší cestu v oblasti. Krásných 9 UIAA. Po návratu do USA se s parťákem Davem Yerianem pouští do smělého prvovýstupu na Medlicott Dome. Ovlivněn tradicemi saských lezců se snaží natáhnout vzdálenosti mezi jištěním na maximální možnou mez. Výsledkem je linka Bachar-Yerian. Obtížnost 5.11c, tedy 8-/8 UIAA. Na stopadesáti metrech je krásných 13 boltů. Díky 7 až 10 metrovým rozestupům mezi jištěním stále nepatří mezi nejlezenější cesty Tuolumne Meadows.
„Cítil jsem se při tom absolutně spokojeně! Cesta byla jednoduchá ve srovnání s tím, jak jsem na ni trénoval.“
V roce 1986 přelézá s Peterem Croftem El Capa a Half Dome. Za 14 hodin. John Bachar je celou dobu nekompromisním zastáncem tradiční výroby prvovýstupu – tedy děláním cest zdola. Brojí proti navrtávání cest zhora, které se v osmdesátých letech značně rozmáhá, a díky tomuto postoji se často dostává do konfrontace s zbytkem lezecké komunity. Jedna z mnoha historek z Campu 4 (legendárního tábořiště v Yosemitském údolí) vypráví, jak Bachar po jedné z hektických výměn názorů na vytváření cest v Údolí končí po ráně pěstí v prachu kempu. Ron Kauk zhora navrtává Bacharem tradičně načatou cestu na Medlicott Dome. Vzniká cesta s provokativním názvem Peace (5.13c/d cca 10 UIAA). John zuří.
„Nedělám cesty pro druhé. Nechci na stěnách lepit bezcharakterní, nudné žebříky z nýtů. Dělám to pro sebe. Když se to líbí, je to dobře, když ne, je to také okay.“
90-tá léta
Rozchází se svou ženou Brendou Lugo. Jeho dům lehne při lesním požáru popelem. Bachar se stěhuje do Twin Lake a stále valí své free solo. Nejčistším stylem přelézá linku Enterprise (5.12b cca 8+ UIAA) v Owens River Gorge. Pro video sérii Master of Stone dává bez lana The Gift (5.12c – 9-UIAA) v Red Rocks.
Nové milénium
Bachar stále žije se svým synem v Twin Lake blízko Mammoth lake. Přestává pracovat pro španělský Boreal. Živí ho návrhy lezeček pro společnost ACOPA, kterou dává dohromady v roce 2003. Společníci jsou Steve Karafa a Daria Piana. V roce 2006 má cestou z Outdoor festivalu v Salt Lake City vážnou nehodu. Steve Karafa umírá. Přítelkyně Anastasia je vážně zraněna. John vyvázl se zlomeninami krčních obratlů.
„Lezení pro mě znamená používat co nejméně materiálu. A když v nějaké cestě použiju jen o jednu skobu méně, je to pro mě projev mého pojetí volného lezení!“
5. července 2009 John vyráží na své další sólo na blízkou Dike Wall. Poslední… je nalezen u paty stěny. V bezvědomí, ale dýchá. Je převezen do nemocnice Mammoth Lake. Zde však umírá. Příčiny pádu nejsou známy a nejsou ani důležité. Fakt je nezvratitelný. Svět se loučí s legendou...
John Bachar byl i osobou mírně kontroverzní a vyvolávající rozporuplné názory. U lidí, kteří výrazně vyčnívají nad průměr a svými skutky přepisují dějiny to tak často bývá. Historky o tom, jak si nechával John platit za možnost ho fotografovat při přelezu Midnight Ligthning nebo o zkásnutém Volfgangu Güllichovi (za benzín z Jushua Tree do LA) budou možná časem zapomenuty. Možná ne. Po Johnovi zde zůstává množství nekompromisních názorů a cest, které nelze v jednom článku popsat. Jeho tréningové metody ovlivnily velkou část sportovních lezců. Používáte Bacharův žebřík?
Zjistěte si více a udělejte si vlastní obrázek.
PS. Věděli jste, že kořeny Johnovy rodiny sahají na Slovensko??
