Příběh dvou nohou

Autor: Jirka Bouda <boudi(at)cenrum.cz>, Zdroj: Jirka "Bouďák" Bouda, Vydáno dne: 02. 12. 2009

---

O tom jak se místo lezení v horách dá chodit třeba v pouštích

Tak to jsme my. JEHO nohy. A teď vypadáme takhle. Prý budeme hezčí. To možná ano, ale teď nemůžeme nic dělat a to je asi nejhorší. Zato ale máme spoustu času, tak alespoň zavzpomínáme:

Právě jsme se s ním vrátily z Alp. Běhalo nám to pěkně a těšily jsme se na další výstup. Krom výšky tam mělo být i lezení. Jenže když jsme se válely na koberci a ON u počítače, najednou začal nadávat a už jsme někam utíkaly. Do hospody. Tam byl kámoš a z debaty nakonec vyplynulo, že nepojedeme na tolik toužebně očekávaný Grand Teton ve Wyomingu, ale že se prý budeme toulat kdesi v pouštích jižního Utahu. Na Grand Tetonu je prý moc ledu a výstup by byl moc nebezpečný.

Tak jako tak se letělo do Salt Lake City a pak do auta a místo na sever hurá na jih. První den na cestě, spaní v kempu a už nás vítal Zion NP. Auto jsme opustily i se společnicemi které patřily Denise a Edovi a už jsme si to uháněly autobusem Zion Canyonem. Ježdění už prý bylo dost a tak se konečně začalo chodit. Na rozkoukání a seznámení se s terénem byl vybrán Hidden Canynon.



Zion byl opravdu krásný park a další den nás nešetřili ani jeden a stihly jsme vyběhnout na Angels Landing, krásnou skálu uprostřed Zion Canyon a přidat ještě další dva kratší treky. Jeden do nádherné soutěsky Zion Narrows a druhý ke krásným vodopádům u Emerald Pools – bohužel značně vyschlým. Teploty v půlce srpna jsou tu běžně okolo 90˚ Farenheita. Dobře, na ˚C je to lehce přes 30.



Nebylo ale moc času, a tak už jsme zase šlapaly na plyn a brzdu a všichni jsme vyrazili za největším lákadlem – poměrně neznámou skalní formací „The Wave“. Cestou byla zastávka v zapadlém informačním centru, kde se všichni dozvídají novinku – k tripu k „The Wave“ jsou zapotřebí permity. Ty co se daly koupit na internetu jsou už čtyři měsíce vyprodány, zbývajících deset jde do loterie. Losuje se každé ráno, ale až na další den. Zajímavá situace. Všichni se ale shodli na tom, že dnešek i zítřek by se nějak vyplnil a „The Wave“ rozhodně za to čekání stojí. A tak se znovu objevujeme nedaleko města Page v úchvatném Antelope Canyonu.







No a u Page se dalo navštívit ještě Lake Powel a Horseshoe Bend. Jedno uměle vytvořeno člověkem, druhé přírodou. Obojí ale na řece Colorado.



A pak už přišlo na řadu losování. Docela bizarní akcička. To ráno se u informačního střediska sjelo na 51 lidí. Permitů se udělovalo 10. Za každou skupinu jeden papír a pak už se losovalo. Když zbývaly poslední dva permity, padlo číslo 7. To naše! Jenže v naší skupině byli tři lidi. Tak co? Dva nebo nikdo? Držela se basa – takže nikdo. Čekat na další losování znamenalo přijít o další dva dny. A tak hup do auta a odpoledne už odpočíváme odložené na lavičce v kempu u Bryce Canyonu.

Bryce Canyon, Celkový pohled na Bryce Canyon (klikni pro zvětšení)

A další den jsme vyrazili na nádherný výlet skrz celý Bryce Canyon. Velká paráda! Mezi věžemi neskutečných tvarů, chvíli po stezkách, chvíli prašným pískem. Však jsme taky vypadaly!



Velkou výhodou jsou tu shuttle busy, takže auto zůstalo v kempu a po projití několika stezek a vlastně celého Bryce Canyonu (cca 20 km,) jsme se všichni vraceli zadarmo autobusem. Za zmínku určitě stojí i návštěva restaurace – to jsme měly co dělat, abychom ho vůbec odnesly zpátky ke stanu.

Bryce Canyon, Wall of Windows (klikni pro zvětšení)

A potom opět skoro celodenní přesun. Přes Capitol Reef až do Arches NP. Parku, který je známý obrovskou koncentrací skalních oken a mostů. Odpolední teploty přes 100˚F (tedy asi 38˚C) a absence jakéhokoliv stínu znamenaly jedno – přečkání těchto nepříznivých podmínek v restauraci. Za nejhezčími oblouky a okny jsme tedy mohly našeho pána odnést až navečer. To však měl strach, že přijde až po západu slunce a tak k Delicate Arch půlku cesty utíkal …

Arches NP, Čekání na západ slunce (klikni pro zvětšení)

A ještě se dalo vyrazit brzo ráno. A tak jsme rychle prošly pár stezek v tomhle parádním parku a pak už jen zase šlapat na pedály v autě a tvrdnout pod sedačkou v letadle. Lehce se nám třepou prsty při vzpomínce na tuhle cestu a těšíme se co zase vymyslí. V nejbližší době to ale na nic závratnýho nevypadá.

Info, léto 2009:

Zion NP - vstup do parku USD 25,-/auto/týden – platí karta pro vstup do všech parků USD 80,- /auto/rok
- kempy bývají v sezóně plně obsazené – nejsou zde sprchy, je zde říčka
- kemp USD 20,-/kempovací místo a noc

Antelope Canyon - leží v indiánské rezervaci
- parkoviště USD 8,-
- vstup USD 25,-/osoba/cca 1 hodina
- vstup pro fotografy USD 35,-/osoba/cca 2 hodiny
- ideální čas je do 12.00, kdy do průrvy svítí slunce
- ubytování ve městě Page nebo u Lake Powel - Glen Canyon

Bryce Canyon - vstup do parku USD 25,-/auto/týden – platí roční karta
- kemp je se sprchou i bazénem
- kemp USD 25,-/kempovací místo a noc

Arches NP - vstup do parku USD 25,-/auto/týden – platí roční karta
- kemp se sprchami i bazénem kousek od parku ve městě Moab
- kemp USD 25,-/kempovací místo – umělý stín/den
Další fotky z tohto výletu najdete zde.