Kolik horolezců se vejde na špičku jehly?

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 25. 12. 2011

---

Vánoční výstup na Pikovickou jehlu

Andělů se vejde na špičku jehly sedm. Tak praví teologové. Jedná se zřejmě o normované standardní typy andělů. Nás, nestandardních a nenormovaných se tam nakonec vešlo deset, a nepočítám ducha Bosche Bečáka a Jogína Satrapy. Andělé asi nejsme.

Na hlavním nádraží se nás sešlo nejprve sedm. Hromadný lístek pro sedm lidí nám platí z Braníka do Petrova. Do Bráníka jedeme na lístky z městské dopravy. Ó, jak integrované, moje SMSková jízdenka však ve vlaku stejně neplatí. Na poslední chvíli doběhli Petr a Radim se Zerou, takže nás je devět a pes. Průvodčí měl pochopení, dokonce i pro to, že lístek z Braníka pro ty dva navíc přinese Vláďa, který nastoupí práve v Bráníce, a že jezevčík Zero není ve schráně, ale v tašce.

K Pikovické jehle vede cesta podél zamrzlé Sázavy, blátem, sněhem i trochu vodou, kolem opuštěných chat. Pod jehlu se štracháme zasněženou navigací, i když kolem chat by se tam dalo jít pěšky. Vybaluje se materiál, čaj i cukroví. Nahoře v polovině jehly už visí sólolezec, ze kterého se vyklubal Martin. Naše banda se také postupně souká s mrznoucíma rukama mokrou údolní stěnou a zaplňuje vrchol.

Verča táhne v batohu termosku s čajem, slivovici a vánočku, kterou pekl Honza. Na špičce jehly postupně hřadujeme a když už jsme všichni, popíjíme čaj řezaný půl napůl slivkou a do spár vrcholu drobíme drobky z vánočky. Mlhy se válejí a dělají tajemnou atmosféru.

Martin, který každý říjen dává na památku Boschovi do spáry pod vrcholem láhev vína a kytku, uklízí prázdou lahev, slaňuje a prchá na slavnostní oběd se svou novou babou. My ostatní ještě klábosíme na špičce jehly, ale teplo slivovice postupně vyprchává.

Slaňujeme taky. Pod jehlou se likviduje zbylé donesené cukroví. Podél Sázavy zase zpátky na vlak. Protože máme ještě hodinku, protahujeme procházku do Davle. Kolouchův labrador Robin vyčmuchal a začal prohánět nutrii, která se zachránila přeplaváním volné vody na kru uprostřed řeky a teď dělá, jako že tam vůbec není. Vytopený vlak je příjemnou tečkou za vydařeným prvním svátkem vánočním. Ahoj Boschi, ahoj Jogíne, tak zase za rok.

Tady to máte na videu: Původně vyšlo 26.12. 2009, znovu vydáno pro třeskutě vánoční atmosféru, i když letos to bylo spíš na blátě a v relativním teple a sestava trošku jiná :-)