Ferrata v Jizerkách

Autor: Vladimír Vršovský <vladimir.vrsovsky (zavináč) seznam.cz>, Zdroj: Vladimír Vršovský, Vydáno dne: 19. 02. 2010

Povede "hromosvod" na Frýdlantské cimbuří?

Po článcích Jana Šebelky v iDNES opustila kauza zřízení Via ferraty (dále jen VF) na vrchol Frýdlantského cimbuří ryze regionální prostředí, vybublala do širšího prostoru a žije dál svým životem. Asi by bylo vhodné, než bude opředena mýty, bájemi a nánosem polopravd, uvést základní fakta.

V stěna Pohovky
V stěna Pohovky, foto Hlína
 
Pokud vycházíme z výše citovaného článku J.Šebelky, snad s určitou výhradou k mírně bulvárnímu titulku („Začal boj o stezky pro horolezce“) , je v něm situace popsána celkem objektivně.
Kolbištěm onoho údajného „boje“ je Frýdlantské cimbuří. Jedná se o turisticky atraktivní vrchol v hřebeni Poledních kamenů, jeden z dvojvrcholů skaliska je zpřístupněn železným žebříkem a je na odbočce turisticky značené cesty. Druhý vrchol je přístupný pouze lezeckými cestami.
 

O co se jedná

Z hlediska horolezeckého představuje hřeben Poledních kamenů méně frekventovaný cíl jizerskohorských lezců (ve srovnání s často přeplněnými a pohodlně dostupnými Srázy) a lezení je zde vykoupeno delším a namáhavým výstupem. Odměnou (a to i pro turisty) je však relativní klid a mimořádně krásné prostředí divoké rokle Černého potoka s výhledy na údolní stěnu Nosu. Na hřebeni se nachází několik zajímavých lezeckých cílů, které uspokojí lezce všech výkonnostních kategorií - od lahůdkových a lehkých plotnových cest na Pohovku až třeba po těžké spárové výstupy v Polední stěně.
Z hlediska formální ochrany přírody se Frýdlantské cimbuří nachází v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, v Ptačí oblasti Jizerské hory, EVL soustavy NATURA 2000, je zde vymezeno nadregionální biocentrum ÚSES, I.zóna odstupňované ochrany přírody. Pokud připustíme, že v rámci plošně rozsáhlé NPR Jizerskohorské bučiny existují části, které jsou intenzivně ovlivňovány turistickým (a horolezeckým) ruchem (např. výše vzpomenuté Srázy, nebo oblast Lysých skal), toto území je ukázkou výrazně klidové části NPR Jizerskohorské bučiny. To je podmíněno především jeho větší odlehlostí a namáhavým přístupem.
 
 
 
Zbytek opěrné zdi na Kozí stezce, foto Hlína
 

Kozí stezka

Z vlastivědných důvodů je třeba na tomto místě ještě zmínit tzv. Kozí stezku, cestu, která prochází údolím Černého potoka. Není nepodobná další monumentální stavbě - Štolpišské alspké silnici (o údolí vedle ve Velkém Štolpichu). Kozí stezka byla ještě odvážněji trasována i na ní byly postaveny obrovské opěrné zdi z žulových kvádrů. Na rozdíl od Štolpišské alpské silnice nebyla dostavěna, stavitele zarazil (kromě společenských poměrů a války,..) také mnohem náročnější terén v horní části rokle. Stavba byla opuštěna a propojení s náhorní plošinou nebylo dosaženo. V 50. letech minulého století po dlouhodobé neúdržbě a po přívalových deštích se opěrné zdi provalily, obrovské žulové kvádry utvořily pod zbytky zdí výsypový kužel (dnes již částečně porostlý stromy) a z lesní cesty se postupně stal v některých pasážích náročný horský chodník.
 
Výsypový kužel žulových kvádrů pod zbořenou částí opěrné zdi
Výsypový kužel žulových kvádrů pod zbořenou částí opěrné zdi, foto Hlína
 
Po poněkud fádním a školometském úvodu se vraťme k plánům (ano plurál je zde na místě) v údolí Černého potoka. Před několika roky předložil státní podnik Lesy České republiky záměr na obnovení Kozí stezky v původním rozsahu, tedy mimo jiné i v úplné obnově opěrných zdí v původní podobě. Od doby vzniku této cesty se podmínky v území významně změnily a záměr narazil na zásadní zákonné limity zákona o ochraně přírody a krajiny. Obnova cesty nebyla motivována potřebami lesního hospodářství (v této části NPR je víceméně bezzásahový režim). O výjimkách, které bylo nutno získat pro možnost realizace této náročné stavební akce na území NPR rozhodovala (podle tehdy platné právní úpravy) vláda ČR a příslušné výjimky nebyly uděleny - rozuměj - stavba nebyla povolena. Informace v tomto odstavci jen zdánlivě nesouvisí s problematikou záměru zřízení VF na Frýdlantské cimbuří.
 

Plány na ferátu

A konečně tedy rychle k oné VF. V průběhu roku 2009 byli pracovníci Správy CHKO Jizerské hory (víceméně v neformálním kontaktu s místními lesníky) seznámeni s ideou vybudovat ve skalnatých SZ srázech Frýdlantské cimbuří VF. Od začátku vyjadřovala Správa CHKO Jizerské hory velmi rezervovaný postoj k této zamýšlené akci, s odkazem na dosti zásadní kolize s ochrannými podmínkami NPR vyplývajícími z platného zákona.
Na podzim 2009 (z iniciativy LČR a několika soukromých osob) se uskutečnilo první a jediné oficiální setkání na místě s cílem alespoň rámcově posoudit možnosti a šance záměru. Za Správu CHKO Jizerské hory se této pochůzky účastnil vedoucí Správy a lesník a kromě zástupců Lesů ČR se poněkud překvapivě na místě srazu objevila početná skupinka lezců z Čech (Bílý Potok a Hrádek n/N) a především z Německa. Jednalo se o skupinku soustředěnou kolem lezeckého centra v Dolnolužickém Oderwitzu (http://www.heinrich-sport.de/) a bylo zřejmé, že představuje velmi významného tahouna záměru. Jednání mělo možná zbytečně nervozní průběh hlavně proto, že zástupci LČR poněkud nevhodně znovu otevřeli otázku stavby Kozí stezky. Tato kauza byla již z hlediska formálního uzavřena usnesením vlády s negativním výsledkem pro uskutečnění záměru.
Němečtí účastníci (mimochodem s detailní znalostí prostředí a dobrými lezeckými zkušenostmi z Jizerek) ukázku připravili s německou důkladností. Ve vytipovaném místě jsme opustili turistický chodník a vystoupali podél zamýšlené trasy (na exponovaných místech již byla umístěna lana) do sedla k Polednímu Zubu (odtud by měla Via Ferrata stoupat dále skalními plotnami až na vršek Frýdlantského cimbuří). Rozešli jsme se sice v přátelském duchu (ostatně některé jsem znal podle vidění ještě z akce „Skály JH“), ale za Správu CHKO Jizerské hory jsme jim nemohli nic pozitivního slíbit a náš postoj k realizaci zůstal dále velmi, velmi rezervovaný. Další návrhy na konzultace v terénu jsme už odmítli (já jsem tam ještě vloni zabloudil v létě a se synátorem si vylezl údolku Nosu), po pravdě řečeno, nevím co nového bych tam v souvislosti se záměrem spatřil.
 
V údolní stěně Nosu
V údolní stěně Nosu, foto Hlína
 
Přes Vánoční svátky a v lednu jsem se věnoval hlavně lyžování a vodním sportům (s ohledem na roční období s důrazem na vodu v pevném skupenství) a také jsem se trochu oddával naději, že Lesy ČR (a jejich spolupartneři z Německa) vyhodnotí situaci jako málo nadějnou a projekt v tichosti opustí.
VF se však na konci ledna opět přihlásila o slovo. Informace už se ale na Správu CHKO Jizerské hory dostávaly spíše neformální cestou a z druhé ruky, takže nevylučuji občas mírné nepřesnosti.
 
 

Lobbing u Euroregionu NISA

Němečtí tahouni se obrátili na Euroregion NISA s informací, že by „chtěli na české straně Jizerských hor pomoci s vybudováním horolezecké cesty na Frýdlantské cimbuří“. Informace byla dále postoupena Jizersko - ještědskému horskému spolku, zda by měl zájem o spolupráci. Ten to odmítl.
Na scéně se objevil poslanec Saského sněmu pan Stephan Meyer (takto občan Oderwitzu), kterého němečtí tahouni získali jako „vlivného?“ přímluvce na Euroregionu NISA. Prošel jsem jeho stránku (www.stephan-meyer-oberlausitz.de), přečetl jeho osobní i pracovní CV (docela zajímavé) a seznam jeho funkcí (mimo jiné mluvčí frakce CDU pro otázky životního prostředí) a kalendář schůzek. Měl naplánovanou schůzku v české kanceláři Euroregionu NISA a začínalo to trochu připomínat jednání „o nás bez nás“. Vedoucí Správy oslovil vedoucího sekretariátu Euroregionu NISA (v kopii i ředitele Krajského ředitelství LČR a starostu města Hejnice) a poskytl písemně poměrně jasnou informaci o záměru rekonstrukce Kozí stezky (i přes formální zamítnutí usnesením vlády je pořád tato akce dávána do souvislosti se zřízením VF), ale především o velmi problematických aspektech případného zřízení VF v NPR Jizerskohorské bučiny. U jednání s panem poslancem Meyerem jsme nebyli, nicméně podle neoficiální informace velmi dobře vnímal úskalí realizace projektu a jako politik snad i konsekvence spojené s výkonem státní správy na úseku OP, platné v České republice podle českých právních norem.
 
Záměr Via ferraty na Frýdlantské cimbuří
Záměr Via ferraty na Frýdlantské cimbuří, foto Jiří Hušek st.
 

Nemají na čističku ale chtějí ferátu

Záměr rekonstrukce Kozí stezky a vybudování VF na Frýdlantské Cimbuří doputoval i na jednání rady města Hejnice - a záměr byl radou postoupen do jednání zastupitelstva („RM PROJEDNALA a vzala na vědomí informaci starosty o možnosti vybudování zajištěné turistické cesty Via Ferrata na vyhlídkový vrchol Frýdlantské cimbuří včetně rekonstrukce historické cesty „Kozí stezka“. Ukládá starostovi předložit tento záměr ZM ke schválení. Termín: 15. 2. 2010“). Neodpustím si připomenout, že informace k nám proskočila téhož dne, kdy ČT odvysílala reportáž s informací, že Město Hejnice je jedno ze třinácti měst a obcí (z celkem 600, které tuto povinnost měly termínově uloženou), které mají zásadní problémy s financováním a včasným dokončením čistírny odpadních vod a kanalizace.
Mezitím případ objevili novináři a výsledkem je článek v iDNES a následné diskuse. Tahouni projektu, a to na české i německé straně, se zatím spíše soustředili na získání podpory u politiků na komunální i zahraniční úrovni. Pokud má být záměr realizovatelný, je třeba především vyřešit zásadní a velmi obtížně překonatelné (pokud vůbec) kolize se zákonem o ochraně přírody a krajiny.  Tolik jen stručná geneze.
 

Co říká Správa CHKO?

Správa CHKO JH víceméně jen situaci sleduje. Do doby, než dostane k posouzení konkrétní záměr (který bude muset doprovázet žádost o výjimku ze základních ochranných podmínek NPR - a být náležitě odůvodněná) nemá ani jinou možnost. Po novele zákona, platné od 1. ledna 2010, bude příslušným orgánem OP pro rozhodnutí Správa CHKO Jizerské hory. Bude tak učiněno ve správním řízení, se všemi přípustnými opravnými prostředky. Rozhodnutí státní správy musí být v souladu s platnými právními normami (zde zákon o ochraně přírody a krajiny, který jasně stanovuje limity pro činnosti ve zvláště chráněných územích) a především musí být dostatečně odborně odůvodněno. Nebude to však Správa CHKO Jizerské hory, která bude hledat a definovat veřejný zájem, který v takovémto případě musí převažovat nad zájmy ochrany přírody.
 
Přelanění z turistického na lezecký vrchol
Přelanění z turistického na lezecký vrchol, foto Jiří Hušek st.
 

Stanovisko DAV k ferratám

Popis problematiky budování zajištěných cest v alpském prostoru a určitého vystřízlivění po období až živelného vzniku mnoha nových zajištěných cest, popis osvětových aktivit některých významných subjektů (Mountain Wilderness, DAV) se svým rozsahem zcela vymyká účelu a rozsahu tohoto článku. Zájemci najdou dostatek informací na příslušných webech. Přesto jsem oslovil pana Thomase Buchera (vedoucí oddělení pro tisk a práci s veřejností Německého alpského spolku -DAV) s prosbou o obecné stanovisko tohoto spolku (v lednu 2010 cca 815000 členů) k budování nových zajištěných cest.
 
V osobním sdělení konstatoval pan Thomas Bucher : „DAV posuzuje výstavbu nových zajištěných cest velmi kriticky, ale zcela zásadně ji neodmítá. To proto, že nemůže ignorovat mnoho nadšených uživatelů zajištěných cest, kteří jsou našimi členy. Proto chce DAV aktivně ovlivňovat další vývoj v této oblasti a podporuje výstavbu nových zajištěných cest při splnění velmi přísných podmínek“.
Současně mi postoupil dokument (pochopitelně jej lze dohledat na stránce DAV -www.alpenverein.de), podle kterého by se měly záměry výstavby nových zajištěných cest posuzovat. Jedná se o dokument, který byl schválen na Valné hromadě DAV v listopadu 2007. Stanovuje precizně podmínky, při jejichž splnění může DAV podporovat výstavbu nových zajištěných cest.
 
Osobně považuji materiál za velmi dobře zpracovaný a řešící všechny aspekty výstavby a provozu nových zajištěných cest. Dovolil jsem si ho přeložit a nabízím každému k podrobnému prostudování. Je třeba si totiž nezúčastněně položit otázku, zda by záměr situovaný do nejcennější části CHKO Jizerské hory, do jádra národní přírodní rezervace, posuzován podle tohoto interního materiálu DAV, měl šanci získat podporu.
Němečtí partneři zastánců VF na Frýdlantské cimbuří by si měli rovněž zodpovědět otázku, zda by posuzováním podle materiálu DAV prošel např. záměr na podobnou atrakci v jádrovém území NP Sächsische Schweiz (Kernzone NP a NPR je v podstatě stejně hodnotné území). Argumenty znalců s poukazováním na existenci Hänstchelstiege zpochybňuji již předem partyzánským způsobem vzniku.
Vrcholová komise ČHS pro Jizerské hory se již tímto záměrem na svém prosincovém jednání zabývala a její stanovisko je negativní.
 
Vladimír Vršovský,
titulky redakce
 
Přílohy: 
 
Závody hlídek HS - přelanění na Frýdlanstkém cimbuří
Závody hlídek HS - přelanění na Frýdlanstkém cimbuří, foto Hlína