Lezení v Praze: Holý vrch

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 18. 04. 2010

Buližníkové skály u Suchdola

Pro někoho jsou pražské skály a skalky notoricky známé, ale pokud ne, zde je první článek seriálku, kde se s nimi můžete seznámit. K Holasu mám nostalgický vztah, zde se odbylo mé první lezení i první tlama, tak začínám právě s ním. Aktualizace: Videoprůvodce.



Alšova vyhlídka - pohled na rybník a Únětice
Alšova vyhlídka - pohled na rybník a Únětice, foto: Petr Jandík


Holý vrch je kopec nad Úněticemi, v dohledu ze Suchdola a dostupný i pražskou městskou dopravou - kousek se ale musí dojít. Leze se tam už dlouho a dá se říci, že je tam vylezení všechno, co se vylézt dalo. První zaznamenané výstup y se tu odehrály v roce 1966, kdy se sem vydali členové horolezeckého oddílu HO Bohnice. Holý vrch je součást chráněného území Roztocký háj - Tiché údolí. Bohničáci zde tradičně pořádají první sobotu v lednu akci První slanění na Holasu.



Alšova vyhlídka - Západní hrana, Navštívenka a Únětická spára
Alšova vyhlídka - Západní hrana, Navštívenka a Únětická spára, foto: Petr Jandík


Na Holém vrchu jsou dvě buližníkové skály. Dole od cesty se zdvihá Strážce, na vrcholu kopce je Alšova vyhlídka. Vyýstupy na Alšově vyhlídce jsou dlouhé 10 až 18 metrů a všechny jsou v údolní stěně, hledící na rybník v Úněticích. Klasifikace je tu z doby, kdy "VI vyleze pánbůh, V+ nejlepší z nás, tak já můžu dát maximálně pětku". Tedy i na trojkách a čtyřkách si tu člověk docela zaleze. Fixní jištění sice je, ale rozhodně ne všude. Je nutno počítat s vlastním a vzít si smyčky a vklíněnce.

 



Alšova vyhlídka - Převislá hrana
Alšova vyhlídka - Převislá hrana, foto: Petr Jandík


Alšova vyhlídka

Vezmu-li to zleva, první cestou na Alšovu vyhlídku je Západní hrana od Bohničáků z roku 1966. Její nástup ne na IV+ hodně trikový bouldřík a ne každý ho vyleze na poprvé. Sousední Navštívenka VI+ v hladké tektonické plotýnce patří k nejnovějším výstupům (1984) a vyžaduje silné prsty. Únětická spára III má varřianty nástupu přes převis (IV) a zprava. Vykutálená je Tondova cesta IV+, kde jsou všechny chyty dolů a špatně vrstvené. Špek pro začátečníka, však taky jsem si tu více než před třiceti lety odbyl svůj první let, když jsem si už myslel, že umím lézt,  a doporučuju dát smyčku na nízký hrot vpravo před traverzem, která mne tenkrát chytila.



Alšova vyhlídka - zleva kousek Únětické spáry, Tondova cesta, Branka, Cik cak, Převislá hrana a pravá větev Dvoucestné
Alšova vyhlídka - zleva kousek Únětické spáry, Tondova cesta, Branka, Cik cak, Převislá hrana a pravá větev Dvoucestné, foto: Petr Jandík


Branka je jednička vhodná i na sestup, Dále následují směrem doprava trojky CikCak a varianta nástupu Dvoucestné, kterou křižuje Převislá hrana (na skále má napsaný jiný název, asi neměl správce k dispozici průvodce Nepískovcové skály v Čechách) od Vladimíra Voráčka z roku 1973 je psaná V+. Dvoucestná se dělí na balkóně na levou a pravou část a ani jedna neobsahuje fixní jištění. Sice trojka, ale zvlášť po zimě to chce dávat pozor na lokry.

Jedna z nejhodnotnějších cest na Alšově vyhlídce je Pliíř V+ od Vladislava "Pštrosa" Strnada z objevitelského roku 1966. Vede nejdelší částí údolní stěny. Je sice fixně odjištěn, ale pod převisem založit stopérek asi neuškodí. Další cestou vpravo je Černý převis, podle průvodce VI-, ve kterém dolezete k převisu, přes který se dostáváte s usilovnýnm funěním a mrskáním nohama, nenacházejícíma kýžený stup. Trojkové Plotny vedou rozpukanou plotýnkou ke stupni, kde kdysi býval odštěp na smyčku. Odštěp už leží kdesi v údolí a místo něj je na začátku druhé části plotýnky borhák. Dál doprava už je jen dvojkový koutek a pár malých stěnek. Poslední, co může Alšova vyhlídka nabídnout, je traverz celou stěnou.



Alšova vyhlídka - Pilíř
Alšova vyhlídka - Pilíř, foto: Petr Jandík


Strážce

Je hřebenovitý útvar vedoucí od cesty. Má dva výšvihy a podle průvodce je celkem vysoký 27 metrů, na cestách přes oba výšvihy vymotáte skoro 40 metrů lana. Vezmeme-li to z pravého boku, první cestou je Severozápadní spára, III bez fixního jištění, ale jsou tam jak smyčky, tak vklíněnce. Nejhodnotnější cesta hned vpravo je Radegras (neplést s Radegastem!!!), původně V+, A1, volně VII-. Vpravo od převisu nastupuje Přátelská se třemi vrcholovými variantami III až IV. Další výstupy již vedou zdola od cesty. Horoměřická III obchází Strážce vlevo, Ptačí  IV+ jde až pod jeho hlavu a obchází ji vlevo. Diretka IV+ jde středem všech převisů a vpravo jde dvojková Hřebenovka. Na další skalní blok vpravo vedou ještě dvě cesty.



Strážce SZ spára a Radegras
Strážce SZ spára a Radegras, foto: Petr Jandík


Příjezd autem - ze Suchdola po silnici na Černý Vůl, zahnout doprava do Únětic. Dále kolem rybníka až k jeho hrázi, kde je parkoviště. ke Strážci se jde vodorovně po cestě, k Alšově+ vyhlídce nejlépe vlevo podél Strážce a od jehoi vrcholu po cestičce doleva.

Příjezd MHD: Od koncečné metra A - Dejvická autobusem 147 na konečnou Výhledy a odtud pěšky doprava ulicí Dvorskou a dále Ke Kozím hřbetům ke kapličce a doleva dolů do údolí ke hrázi rybníka, přes potok a doprava ke Strážci. Zajímavá projížďka je sem také na kole z Roztok Tichým údolím.



Strážce - v nástupu Přátelské
Strážce - v nástupu Přátelské, foto: Petr Jandík


Videoprůvodce Holým vrchem




Zobrazit místo Lezení v Praze a okolí: Holý vrch a Kozí hřbety na větší mapě