Rakouský horolezec Kurt Diemberger je jediná žijící osoba, která provedla dva prvovýstupy na osmitisícovku.
Před 50 lety nastal v Himálajích báječný den. Vítr se ztišil a šest lezců se vydalo na vrchol, který byl až do poloviny 19. století považován za nejvyšší na světě. V šedesátých letech minulého století to byl jeden z posledních dosud nedobytých.
„Je to nádherná hora“, řekl Kurt, který stanul na vrcholech jako Everest, Broad Peak a Makalu. Dhaulagiri je ale jeho srdci nejbližší.
13. května 1960 expedice, ve které byl i Diemberger, dosáhla svého cíle – vystoupili na Dhaulagiri. Nyní plánují Diemberger a další shromáždění v Nepálu, aby oslavili padesáté výročí prvovýstupu. Účast přislíbili Reinhold Messner, první kdo slezl všech 14 osmitisícovek a Ang Rita Sherpa, který 10 krát vystoupil na Mount Everest bez kyslíku (což mu vyneslo přezdívku Sněžný leopard). Pravděpodobně dorazí také Peter Habeler, Chris Bonington a Ken Noguchi.
Ang Tshering, prezident Nepal Mountaineering Association, vidí Dhaulagiri jako jednu z nejnebezpečnějších hor. Její úspěšné zdolání podle něj zvýšilo nejen horolezeckou aktivitu v oblasti, ale také zlepšilo ekonomické podmínky místních obyvatel.
Osmasedmdesátiletý Diemberegr se jako čestný host na akci Dhaulagiri Golden Jubilee chystá hovořit nejen o svém výstupu, ale také o lidech, kteří expedici podporovali a o dalších dobrodruzích, kteří se o Dhaulagiri také pokusili.
Historie výstupů na Dhaulagiri začala před rokem 1960. V padesátých letech, v době, kdy žádný člověk ještě nikdy nestanul ve výšce osmi tisíc metrů, dosáhl francouzský tým sedla na Dhaulagiri v 5200 metrech. Po prozkoumání jihovýchodního hřebene se shodli na tom, že cesta k vrcholu je nemožná a sestoupili zpět.
O měsíc později ten samý tým dosáhl jako první osmitisícového vrcholu – Annapúrny. V padesátých letech se pokračovalo v dalších pokusech. Jedna z Diemergerových nejoblíbenějších historek je o argentinské armádě. Když chtěli vojáci v 7 200 metrech rozbít tábor a nenašli vhodné místo, jednoduše si ho „vyrobili“ dynamitem.
Úspěšná expedice z roku 1960 byla organizována Maxem Eiselinem z Lucernu. Aby mohla vyrazit, její členové vybírali příspěvky od mnoha lidí ve Švýcarsku, Německu a Itálii. Mnohdy se jednalo třeba jen o 10 nebo 15 franků. Různí výrobci jim pak věnovali vybavení. Diemberger obzvláště rád vzpomíná na boty až pod kolena vyrobené z kůže norských sobů. „Byly velmi lehké a dobré, lepší než některé z dnešních skeletů.“
Další fakt, který Diemberger zdůrazňuje je, že expedice byla vpravdě mezinárodní. Dala dohromady lezce nejméně z pěti zemí. „Byl to první mezinárodní výstup (organizovaný Švýcary) na osmitisícový vrchol.“
Cesta, kterou vystoupili, je na Dhaulagiri stále jedna z nejlezenějších. „To byla úplně odlišná doba, když my jsme lezli. Dnes si můžete vše prohlédnout přes satelit a kouknout se na detaily. Nicméně, zda se vám povede cestu opravdu vylézt je stále dobrodružství, o kterém vám ani satelit nedokáže říct, jak dopadne.“
Nepálský president organizace Mountaineering Association, Ang Tshering Sherpa, prohlásil o oslavách jako Golden Jubilee, že mají na jeho zemi pozitivní dopad. Zároveň ale také upozornil na tání ledovců, které je v Himalájích na alarmující úrovni. „Vypozorovali jsme, že cesty jsou méně stabilní a laviny a pády kamení jsou díky vyšším teplotám častější. Počasí se stává nevypočitatelným a projevuje se v něm více extrémů.“
Nepal Mountaineering Association spolupracuje s nepálskou vládou na detailech, aby dokončili přípravy na oslavu 50. výročí prvovýstupu na Dhaulagiri. Další informace budou k dispozici na nepalmountaineering.org.