Jarní Sušky: Highline, lezení klasik i rybaření

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík , Vydáno dne: 30. 04. 2010

---

Super víkend v super oblasti

Modré nebe, sluníčko a nádherný tvrdý pískovec, ale taky dost lidí a trošku fronty byly atributy lezecké soboty, která byla navíc zpestřená natahováním hajlajny a chozením pěkně ve vzduchu pro ty vyvolené, co to umějí.

Jižní traverz

Zatímco předsednicko polská skupina našeho oddílu měla namířeno do Jury, gerontologická frakce "Geriavit Pharmaton Team" zamířila na Sušky. První letošní lezení na písku bylo třeba začít zlehka a opatrně, a tak jsme došli ke střední věži dát si parádní pětku Jižní traverz. Vyběhli jsme ho s Evou v pohodě, až na trošku mrznoucí prsty, protože sluníčko na stěnu ještě nedorazilo. Jak se s Jižním traverzem vypořádal Jirka, se můžete podívat na tomhle krátkém videu:

 

Mezitím se dvojka vedla nás snažila o Jičínskou. Lezli variantu od kruhu "napřed nahoru, pak doprava", kterou jsem ještě nikdy nezkoušel. Pozitivním poznatkem je, že se dá celý vršek bloku, ve kterém je kruh, obhodit bytelnou smyčkou. Když lezete "napřed doprava, pak nahoru", ani si toho nevšimnete.

Péťa se v traverzu na naší cestě trochu trápil, což bylo dobře, protože zajímavé jsou fotky z boje a ne z klidné procházky. Zajímavé, co udělá morál. Na překližce je Péťa z nás rakváčů nejlepší.

Naše další cesta vedla do sedla mezi hlavní a střední věží, kde jsme se zařadili do fronty na Východní stěnu, taky vyhlášená pětička. Na Západní stěně už fronta nebyla, asi proto, že se tam více jistí smyčkami.

Hajlajna

Jak jsme tak dolézali na vrchol, koukáme na hromadu lan, ležících i omotaných kolem vrcholových bloků Střední věže, pečlivě podložených filcem, aby se nedotýkala ostrých hran. Totéž připravuje další skupina naproti - je to jasné, bude hajlajna. Nejdřív se tedy lanem několikanásobně omotá dostatečně solidní blok na obou stranách lajny.

Pak se natáhne popruh a připevní se do šeklu pomocí LockPinu samosvornou smyčkou. Na jedné straně to je napevno a na druhé je mezi omotaná lana a lajnu ještě zapojený kladkostroj, kterým se lajna napíná. Síla potřebná k napnutí je dost veliká. Použitý kladkostroj, složený ze dvou kladek, Grigri, Tiblocu a malé kladky zšestinásobí sílu člověka, ale je také třeba vytáhnout z kladkostroje šestkrát tolik lana. Nezbytnou pomůckou byla v tomhle případě větev na posunování Tiblocu. 

Po částečném napnutí hlásí strana Střední věže, že má kotvení tendenci se na šikmých hranách zvedat a čelí tomu dalším přikotvením na níže položený strom. Pak se lajna napíná naplno a natahuje backup - záložní lano, které se kotví nezávisle na lajně a tejpovačkou přilepí na spodek lajnového popruhu. Tím je hotovo a může se začít chodit, pokud to někdo umí a má na to nervy. Můj případ to není, tohle jen zdálky obdivuju. Jak to vypadá z pohledu chodiče, si můžete přečíst tady. 

 

Sokolí hrana, Klikatka a Břízková a rybaříci

Jdeme s Evou ověřit formu na vyhlášené lehké sedmy na Sokolí věži. I přes celkový nával je Sokolí hrana volná. Lezu po odštěpeném bloku, který duní víc, než vloni, ale vydržel. Stejně si na něj raději hrot nedávám.

Krok od hodin si pamatuju dobře, takže bez problému a jen trochu váhám při postavení u kruhu, ale taky to jde. Sokolí hrana na RP, nahoře můj oblíbený štand v uzlech, sluníčko, pohoda. Menší třenice nastává u slaňáku na polici uprostřed stěny. Banda lidiček tam má (fuj) protažené lano přímo slaňákem a tahají jednoho začátečníka za druhým a spouštějí je zase přes ten slaňovací kruh, takže nemůžeme ani slaňovat, pokud nechceme riskovat přepálení našeho lana. Naštěstí ten, co leze k nám, už je poslední. Dole diskutujeme s instruktorem, proč si do toho kruhu nedal expresky. No že prý je to kurz, a že studenti neumějí slaňovat. Co je tohle za školu? Nemluvím o tom, že v podmínkách povolení horolezectví je něco o zákazu rybaření, specialně na Suškách, zákazu výcviku nováčků a že lezecké družstvo musí být maximálně trojčlenné.

No klid, je hezky. Další dáváme Klikatku a pak se trochu násilím vetřeme na Břízkovou ještě před partu se dvěma začátečníky. Jiná začátečníce bojuje v koutě nade mnou a trochu mám obavy, aby mi nesladla pozadím do ksichtu a tak se jí snažím vyradit cestu, abychom měli volno. Algoritmus oblezení kruhu pod převisem nahoře zafungoval a i my můžeme do horní části.

Pod stěnou slyšíme nezaměnitelný hlahol Myšáka, který si po ranním lyžování ve Špindlu přišel taky zalézt. Příjemně unaveni sjíždíme do hospůdky v sokolovně, kde nám nekonečně pomalá obsluha leze na nervy, a pak už jen do Prahy. Byl to krásný den a jako začátek pískařské sezóny se mi docela líbil.