PADání 2010

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 10. 05. 2010

---

Rekordní výkony

O překrásném víkendu se konal již osmý ročník závodu na přírodních boulderech, PADání 2010. Za účasti návštěvníků z Čech, Slovenska, Slovinska, Ukrajiny, Německa, Ruska, USA a možná i dalších, padl rekord nasbíraných bodů za nejtěžší bouldery. Aktualizace: Skvělé video z Německa.

Hlavní kategorie - muži

1. Adam Ondra, 11200 bodů.
   Nejzajímavější bouldery: Stix SD (8B/B+), Lístek na věčnost SD (8B), Lístek na věčnost (8A OS), Alter Ego 8B, Exit strategy (8B), dále 3x 8A+, 1x 8A na OS, 2x 8A flash, 3x 8A
   
   
   
   Výsledky Adama Ondry, foto: Petr Jandík
   
   
   
2. Rosťa Štefánek 4430 bodů
   1x 8B, 1x8A, 3x 7C+
3. Martin Spilka 3540 bodů
   2x8A, 2x 7C+,3x7C

Hlavní kategorie- ženy

1. Agnieszka Ostrzalek (Polsko) 830 bodů
   1x7B+, 3x7B, 3x7A+
2. Lisa Knoche (Německo) 770 bodů
   4x7B, 2x 7A+
3. Jitka Mázlová, 570 bodů
   2x7B, 1x7A+, 5x7A

Starší děti:

1. Ronsa Kellner (Německo) 637 bodů
2. Michal Štěpánek 600 bodů
3. Karolina Nevělíková 400 bodů

Mladší děti:

1. Jakub Kohout 35 bodů
   
2. Marek Jeliga 18,5 bodu
   
3. Jindřich Resch 10 bodů

---

Jaké bylo letošní PADání

Jednoduše suprové. Začalo to už cedulkami a šipkami na odbočce od hlavní silnice. Pořadatelé směrovali auta na tři parkoviště v Ležkách, kterým dočasně stoupl počet obyvatel asi tak na pětinásobek. U prezentace odevzdali účastníci startovné a obdrželi za to krásný nový dodatek průvodce, ukázkovou sadu tří chytů od Luna Rosy Rosti Štefánka (škoda, že u toho takjy nebyl vrták, hmoždinka a šroub, docela bych si někdy ty chyty do některého bouldru došrouboval), velmi praktické mastičky na obnovení prolezené kůže od Climb on a papír na zapisování vylezených boulderů.



Cesta ke boulderům byla značená, nikdo nemohl zabloudit. U každé skupiny boulderů byla na stromě přivázaná cedule s názvem, takže ani ten největší bloudil se nemohl ztratit. Skoro hned na začátku, na strategickém místě, jste narazili na první skutečně outdoorovou půjčovnu - na občanku jste si mohli půjčit boty Rock Pillars a hned si je vyzkoušet a nejspíš i koupit, k úplně dokonalosti chyběla jen mobilní čtečka platebních karet :-)



Pýchavky hned vedle byly na testování rajbuňkovitosti dost dobré.



I když se dá bouldering provozovat zcela sólově, potřebujete jen bouldrmatku a nakonec se to dá i bez ní, neměl ji ani zakladatel boulderingu John Gill, s bouldermatkou je to lepší. A v kolektivu ještě lepší. Když vám kolemstojící banda fandí a povzbuzuje, vyždímáte toho ze sebe tolik, že jste ani netušili, že to je možné. Mít bandu chytačů za zády je tady dobrý bonus na dolezu bouldrů, kde je na oblém vrcholu jen taková ta žulová rejže.



Kolektiv pomůže i při hledání způsobu jak přelézt nějaký ten těžší kousek. Postupně to všichni zkousejí dokola, každý na něco přijde.



Přijel i Tomáš Mrázek, který vloni kvůli zranění nezávodil. Letos pojal svou účast rekreačně. Do závodu se neprezentoval a vylezl si asi čtyři 7C+ a dalších několik boulderů jen pokusoval.



Rosťa Štefánek skončil druhý. Na PADání se objevila řada známých lezců - například Luboš Mázl, Ondra Beneš, Honza a Kuba Hlaváčkové, legendární Tomáš Pilka - Svišť, který nelezl, jen popíjel čas z termosky a pozoroval cvrkot, Vašek Šatava známý spíše z hor, z děvčat Edita Vopatová, Monika Kuhn-Gáberová.



Asi nejzajímavějším výkonem bylo přelezení Stixu na balvan Podsvětí. Začali ho pokusovat Adam Ondra, Tomáš Mrázek a Martin Spilka. Všechny pokusy vypadaly dost beznadějně, všichni kroutili hlavou, jak to ten Rešík mohl přelézt. Pak se ale Adamovi povedlo správně srovnat a už byl nad úvodním problémem.



Ani dál to nebylo o moc lehčí a nakonec Adam udržel potřebný klid a Stix vylezl.



Na ostré hraně na prvním obrázku ze Stixu si rozřízl prst, ale má z toho radost. Později si Stix střihl ještě jednou se startem ze sedu. I když se hovořilo o tom, že by Stix měl být 8B+, na své startovní listině Adam klasifikaci změnit nenavrhl.



Hádes hned vedle za 7C+ zkoušel za přihlížení Adama Ondry v oranžovém triku talentovaný fotograf Martin Spilka, Tomáš Mrázek je v roli chytače.



Hádes zkoušel i Tomáš Mrázek, chytán naopak Martinem Spilkou.



Adámek si mezitím střihl pěkně vysoký kousek na Bangladéš. Odsud se už nesmí padat, tohle by už nezachránili ani chytači, ani bouldermatky.



Tomáš Mrázek dal pár pokusů o Esperanzu.



Zlá tchýně patří mezi vysoké bouldry s dost nepříjemným dolezem, jak je vidět na seriálku.



Po překonání technicky nejtěžšího místa.



Následuje plotýnka už dost vysoko.



S dolezem nepříjemně vrstveným a bez záchranného madla.



Maminkóóó, já už odsud nechci spadnout!

Den se nachýlil ke konci a nastal čas na kulturu. Když na závěr večera přišla Megusta, jejich jednoduchá nekomplikovaná a rutinérsky zahraná hudba byla přesně to, co si situace žádala. Publikum se dostalo do tanečního varu.



Zazpíval Jindra Reschů, kterého si Megusta asi pěstuje jako budoucího zpěváka.



Po půlnoci bylo nejveseleji, ale z obav z příjezdu těch, co mají pomáhat a chránit, byla produkce ukončena. Během večera jsem se snažil natahat do počítače fotky, zpracovat je a dávat na web, ale přecenil jsem kapacitu své nepříliš dobité baterky v autě a naopak nedocenil spotřebu notebooku a skončil jsem s mrtvým autem, kterému se o nastarování mohlo jen zdát.





Nedělní ráno bylo opět nádherné. Po louce v kempu se tu a tam vyskytovaly postavy ležící na bouldermatkách, obložené více či méně dopitými lahvemi, důkazem to svědomité sportovní přípravy. Moje starosti o nakopnutí vybitého auta vyřešil Marťan a jeho přátelé, kteří mne obětavě dostrkali k závoře a vyslali z kopce, který byl natolik velký, že se motor probudil a jízdou do Ležek se baterka nabila. Díky, kluci.
Do skal opět proudily skupiny boulderistů z Čech, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Německa a bůhví odkud ještě. Zvláště Němci byli vděční návštěvníci. Pokoušeli se dobýt různé nelezitelné trojky až šestky, entuziasticky se povzbuzovali a chytali. Občas zahrnuli do své přízně i jiné lezce, prostě byli fajn. Zde jeden z nich tlačen mohutným fanděním zdolává dolez převisu po rejži.



Zajímavý útvar je Placička. Placatý balvan strčený mezi dva další trčí do prostoru a vzbuzuje otázky, jak se tam mohl vůbec dostat.



Jak se blížila zavěrečná třetí, přestávalo se lézt a začalo papírování. Zavodící lezci si napsali co vylezli, sečetli body a dávali to paní Reschové.



Davy se shromáždily před Podsvětím a napjatě čekaly, kdo vyhraje letos - ne to byl fór, to bylo jasné už od začátku. Otázka jen byla, o kolik překoná Adámek rekord a jestli Martin Spilka vyhraje diplom se svou fotkou, jak si přál. Teda jako ne, že by na ní byl vyfocenej, ale fotkou, jejímž je autorem.



A vyhlašují se vítězové. Mladší děti byly na balvan vítězů vysazeny rodiči a pak opět i s cenami sundány.



Starší děti už vylezly samy.















Tak letošní PADání se vydařilo. Dobrá organizace, dobré počasí, dobré výkony. Musím si spočítat taky svoje body. Na řadě trojek jsem se vůbec nezvedl ze země, podařilo se mi ale zase přelézt několik jiných trojek, patrně omylem v průvodci označených jako 5A, nebo 5B. Možná, že bych mohl příště uspět v kategorii maldších dětí, když budu poctivě makat a ne furt sedět u počítače. Letos jsem se zapsal do statistiky alespoň jako nejstarší účastník. Tak za rok zase na PADání, třeba se uvidíme.

---

Celkové výsledky jsou ke stažení v sekci download.

Mapa Mlýnského vrchu

Zobrazit místo Petrohrad a okolí, bouldering na větší mapě