Zpátky z hor do hodiny přírodovědy

Autor: Veronika Dušánková <veronika.dusankova(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Veronika Dušáková, foto crikey.com.au,treehugger.com,eyefetc, Vydáno dne: 01. 06. 2010

---

---

Opakování o sudokopytnících

Dolézám na třetí štand. Na zádech mi vyskakují kapičky studeného potu. Tato délka zdá se mi maličko odvážnější než jsem čekala. Ladím poslední pohyby v hladké plotně a pak už s vítěznou radostí čapám po polici a ........... KOZA!

Na římse u štandu stojí ohromné sudokopytníkové zvíře a jeho překvapené oči hledí do mých. Cítím, jak mi nervozitou ujíždějí nohy z mělkého stupu a tak trochu nevím, co si počít s nastalou situací. Snažím se začít rozhovor: „Co tady děláš, ty kozo?“ Zřejmě volím špatnou intonaci hlasu, protože koza na mě frká a dupe zadním kopýtkem. V duchu rychle vypočítávám vzdálenost od posledního nýtu a je mi naprosto jasné, že musím vyjednávat, že se této police rozhodně nesmím vzdát. Nevím, jak dlouho takto strnule přemýšlím, ale zvíře se zřejmě začíná nudit a pomalým a rozvážným krokem vstupuje do strmého rajbasu a středem odchází......

Jsem děvče zvídavé a hned po návratu domů otevírám učebnici přírodopisu pro základní školy a zjišťuji, jaké speciální lezecké botky tihle kopytníci nazouvají a jaký životní styl je drží v tak dobré fyzické a psychické kondici?!

Nahlédněme alespoň maličko do jejich soukromého života.
Kozy jsou velmi společenská zvířata a seskupují se do menších stád. Samci se převážně drží odděleně od samic až do doby říje, která nastává v listopadu a prosinci. To začínají tvrdé boje, kdy se samci snaží zaujmout svou vyvolenou samici. Doba březosti trvá 160 dní a v období mezi lednem až březnem se samici rodí zpravidla jedno až dvě mláďata. Samice se vždy před porodem oddělí od stáda a rodí někde v úkrytu – nejčastěji v kosodřevině. Zajímavé je, že mláďata již po několika hodinách dokážou stát a chodit a ve věku 14 dní již velmi zdatně šplhají po skalách a příkrých svazích. Dožívají se věku kolem patnácti až dvaceti let.

Zdravá a vyvážená strava. Tato zvířata si velmi ráda pochutnají na travinách a listech, výhoncích a ostatních částech nejrůznějších rostlin. Ráda mají také mechy a lišejníky rostoucí na skalách v jejich okolí. Výjimečně se zakousnou i do jehličí a kůry stromů.



Vhodné oblečení. Jejich hustá srst je chrání před mrazy. Má hustou podsadu, která dobře zahřívá. Prodloužená srst na zátylku a na hřbetě se při rozčilení vztyčuje.

Speciální obuv do skal. Kopýtka mají přizpůsobena k extrémním podmínkám. Jsou opatřena tvrdým ostrým okrajem a uvnitř měkkým pružným porézním polštářkem. Ostré okraje kopýtek fungují jako drápky a naopak měkký polštářek uvnitř pak působí jako surová guma, takže funguje jako taková přísavka, která přilne ke skále nebo k ledu a brání proti sklouznutí. Vzadu a uvnitř jsou kopýtka nižší než vně a v předu. Jejich klouby jsou velmi pevné a výkonné a svalovina na nohou je dobře vyvinutá.

 

 

Jak je vidět, jsou tato zvířata narozdíl od nás daleko lépe uzpůsobena pro outdoorové aktivity a lezení a máme se od nich ještě mnoho co učit. :-)

Poznámka pro Copytrack a podobné šizuňky: Titulní obrázek je Public Domain, autor James@hopgrove, Public domain, via Wikimedia Commons