Instantní zážitek pro široké masy.
Po rakouském Hohe Wandu a Dachsteinu vyrostla a minulou neděli byla slavnostně otevřena další ocelová opičárna, tentokrát ve Wettersteinu na úpatí lanovkami obložené hory Alpspitze, vypínající se nad Garmisch Partenkirchenem.
Celý tento počin vznikl na základě závodění turistických horských středisek a pocitu "Když to mají Rakušáci, my to musíme mít taky, jinak nám utečou turisti".
Proti stavbě protestovala horolezecká elita - Stefan Glowacz, první lezec, který absolvoval Alpskou trilogii a je autorem asi nejtěžší cesty z jejích tří pilířů, Císařových nových šatů ve Wilder Kaiseru. Další, kdo se k protestům připojil, byla organizace Mountain Wilderness, ve které je aktivní Robert Jasper.
Jenže to nebylo nic platné. Když to mají ONI, musíme to mít i MY a protesty nic nezmohly. Dvě ocelové lávky, trčící třináct metrů do prostoru nějakých sto metrů od horní stanice lanovky Alpspitzbahn na Osterfelderkopf, tedy nikoli na vrchopu Zugspitze, jak hlásilo Radio Jerevan, byly za účasti televize, krojovaného bavorského sedláka a selky, i protestujícícho Stefana Glowacze slavnostně otevřeny v neděli 4. července. Dalo se tam jít už i v sobotu, jen u toho nebyla ryčná bavorská dechovka a nevisel tam Stefan Glowacz.
Pohled na Garmisch-Partenkirchen a do Höllentalu je z obou ramen X zhruba stejný, jako by byl z kopce, na kterém jsou postavena, pokud by rozhledu nepřekážela právě tato dvě ramenya. Nejde o pohled jako z letadla, jak také tvrdilo Rádio Jerevan, pokud by to letadlo nebylo zrovna spadlé u lanovky na Osterfelderkopf. Jediné, co by turista bez AlpspiX nemohl vidět, je příchod do plné expozice nad svislou skalní stěnou.
Podlaha obou plošin je z plechových mříží, poskytujících dobrý průhled dolů, takže lze u slabších povah očekávat závratě. Překvapivě je však plošina nepříliš vhodná na fotografování okolí. Fotit zkrz tlusté sklo, kterým jsou obě plošiny zakončeny není nic moc a zábradlí je poměrně vysoké. Když chcete něco fotit, musíte prostrčit foťák mříží, nebo na zábradlí vylézt. V polovině zajímavých směrů vám ale stejně bude vadit druhá noha toho X.
Vzorem pro tuto ocelovou kreaci nejspíš byly podobné opičárny v Rakousku, z nichž asi nejhorší je Skywalk na vrcholu nejcennější stěny Hohe Wandu - Sonnenuhrwand, kde turisté chodí nad hlavami lezců, na které pak padá všecno, co turisté včetně dětí upustí, nebo zahodí dolů. Nutno říci, že na rozdíl od Skywalku, AlpspiX neznamená nějaké výzmamné zhoršení prostředí, protože stojí v podstatě mezi dvěma lanovkami a nejmarkantněji je vidět při dojezdu kabiny lanovky do horní stanice. Při pohledu z údolí splývá s vrcholem Höllentorkopf, při pohledu od Alpspitze zase s lanovkami, které jsou okolo a pod AlpspiXem není žádný cenný lezecký terén.
Tyto vyhlídkové plošiny se prostě stávají fenoménem Alp a patrně se budou stavět i další, stejně jako přibývá ferát a všechno to směřuje k jedinému cíli - poskytnout bezpečný horolezecký adrenalin nehorolezcům, aniž by museli trénovat, nebo se toho mnoho učit. Při přemýšlení o dalším možném vývoji mne napadá paralela s Nuselským mostem v Praze, podobně exponovaným místem. Skákalo z něj tolik sebevrahů, že musel Magistrát přestavět zábradlí a opatřit ho převisem z vyleštěného nerezového plechu, aby zábradlí nešlo přelézt. Na AlpspiXu je zábradlí přelezitelné s nijak extrémní námahou a na rozdíl od Nuselského mostu si s vyproštěním pozůstatků případnoho sebevraha dá místní Horská služba docela dost práce. Zřejmě ale tato zařízení sebevrahy tolik nepřitahují, aby to odradilo další turistická střediska od podobných staveb.