První žena na Matterhornu

Lucy Walkerová byla velmi dobrou horolezkyní, na jejímž kontě je na svoji dobu řadu zcela mimořádných výstupů. I proto se někdy právě o jejím výstupu hovoří jako o počátku ženského horolezectví; trochu podobně, jako právě první výstup na Matternhorn a nikoli Mont Blanc je považován za počátek „zlaté éry alpinismu“ – byť někdy bývá za počátek zlaté éry považováno založení legendárního Alpine Club, a za počátek ženského horolezectví právě první z výstupů d´Angeville, která svoji horolezeckou kariéru zahájila rovnou zmíněným Mont Blancem.
Faktem je, že pokud bychom už měli některou konkrétní dámu upřednostnit, a prohlásit právě její výstup či spíše jeho celkový kontext za tak významný, že jím lze hovořit o počátku ženského horolezectví, Walkerová by patřila mezi horké kandidáty.
Nepochybně patřila k zcela prvním ženám, které horolezectví či spíše alpinismu zcela propadla, věnovala se mu s plným nasazením a na tomto poli rovněž slavila celou řadu úspěchů. Její výkony byly naprosto srovnatelné s nejlepšími výkony své doby. Její výstupy se záhy staly předmětem značného zájmu a publicity, a Walkerová tak podnítila velký zájem o ženské lezení a pomohla svým příkladem zbourat řadu překážek, které jeho rozvoji stály v cestě.
Faktem je i to, že tato viktoriánská dáma, která zásadně lezla ve svých oblíbených kartounových šatech, právě uvedeným výstupem na Matterhorn prokázala i motivaci, která zdaleka není cizí našim horolezeckým současníkům. Totiž, chtěla být první, a svůj výstup značně urychlila s vědomím, že by mohla být předstižena jinou dámou, američanku Metou Brevoortovou (která se ještě v tomtéž roce 
nakonec o několik týdnů později stala první ženou, která horu přešla).

Na Matterhorn vystoupila Walkerová ve společnosti svého otce Franka, jednoho z prvních členů Alpin Club, několika mladých členů téhož klubu, a čtyř vůdců vedených vynikajícím znalcem hor Melchiorem Andereggem. Výstup byl v té tobě považován za jeden z nejobtížnějších v Alpách, a výstup Walkerové byl považován za výjimečný i proto, že se uskutečnil v době, kdy byla ještě v živé paměti první velká horolezecká tragédie – první úspěšný výstup na Matterhorn v r. 1865, kdy při sestupu čtyři z jeho protagonistů zahynuli. Navzdory pověsti však podle pamětníků výstup proběhl neobyčejně hladce a skupině přálo štěstí i s počasím.

Horolezecká kariéra Lucy Walkerové byla v době jejího výstupu na Matterhorn na vrcholu. Alpinismu se věnovala od svých dvaadvaceti let, když v roce 1858 absolvovala se svým otcem a bratrem své první výstupy. Právě s otcem Frankem a bratrem Horacem (kterému tento výstup utekl pouze proto, že si v té době léčil zlomeninu po horolezeckém úrazu) lezla zpočátku prakticky výhradně, v druhé polovině své kariéry tvořila úspěšnou a výkonnou dvojici s již zmíněným vůdcem Melchiorem Andereggem. Za dobu své aktivní alpinistické dráhy absolvovala pětadevedesát úspěšných výstupů, mj. Mont Blanc, Monte Rosa, Eiger, Jungfrau, Weisshorn, Wetterhorn či Mönch, tedy mnohé, které dodnes alpinisté na „normálce“ považují za náročné. I po skončení své zářné kariéry spadající do éry „zlatého věku“ se věnovala turistice, a alpinismu se věnovala alespoň po organizační stránce (patřila např. k zakladatelkám Ladies Alpine Club v r. 1907, ve kterém rovněž vykonávala funkci druhé prezidentky). Zemřela v r. 1916 v požehnaném věku jednaosmdesáti let.
Za svého života se Lucy Walkerová stala v horolezeckých kruzích velmi známou, a pomyslný titul zakladatelky ženského horolezectví jí jistou měrou přísluší zcela právem. Právě ona totiž svým příkladem i schopností zůstávat za každých okolností dámou, ovlivnila totiž celou řadu svých následovnic, a i díky ní již na přelomu minulého a předminulého století byly ženy mezi alpinisty považovány nejenom za něco zcela normálního, ale zejména za rovnocenné horolezecké partnery i při nejobtížnějších podnicích. 
-tof-

Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.