Tipy pro objevitele
Zachtělo se vám horského prvovýstupu, ale nenacházíte vhodný prostor? Zdá se vám, že vše je už vylezeno, pojmenováno a označkováno? Zkuste Čínu. Země neomezených možností, kde dnes je včera a zítra před měsícem, vám nabízí spoustu neslezených vrcholů. Neurazí-li vás nadmořská výška mezi pěti až šesti tisíci metry jste na správné adrese. Známý japoský badatel a lezec Tamotsu Nakamura nafotil a popsal oblast Sichuan. Ještě jedna poslední poznámka: ne, opravdu nepracuji v cestovní kanceláři se zaměřením na dálný východ…
V Sichuanu zůstává jen málo šestitisícových vrcholů, na kterých dosud člověk nebyl. Za to mezi horami převyšujícími 5400 metrů to zdaleka neplatí. Nakamura popsal (a nafotil - fotos ke shlednutí zde ) šestnáct vrcholů, kde zatím nikdo nestanul. Zde je jejich krátký přehled. Najde se něco pro vlky samotáře (doporučuji oblasti na konci seznamu) i pro větší expedice.
Masiv Gangga – na sever od Yalong Jiang (spadá do povodí Řeky zlatých písků) blízko města Ganzi. Na nejvyšší vrchol Gangga (5688m) vystoupili Japonci, ale po lezecké stránce je stále nezdolán. Dále je tu několik vrcholů mezi 5400 a 5500m, na které se nikdo ani nepokusil vystoupit. Většinou se jedná o skalnaté vrcholy.
Masiv Yangmolong a okolí – tento masiv leží 16km východně od města Batang. Jsou zde tři hlavní vrcholy: Dangchechengla (5833m) - vylezený japonci, Yangmolong Central (6 033m) - vylezen Korejci a nejhlavnější z hlavních Yangmolong (6060m) – který navzdory japonským i britským pokusům zůstává neslezen. Neoficiálně je Yangmolong vnímán jako nejtěžší lezení v oblasti Siuchan. Na severovýchodě masivu Yangmolong a jižně od Sichuanskotibetské dálnice jsou hustě roztroušeny hory kolem nadmořské výšky 5800m. Všechny jsou bez horolezecké stopy na vrcholu. Nejvyšší z nich měří 5870m.
Masiv Genyen a s ním sousedící hory na severu a severozápadě: Na horu Genyen poprvé vystoupili Japonci. Později také italská výprava, která si našla vlastní novou cestu východní stěnou. Druhý nejvyšší vrchol oblasti byl zdolán americkou expedicí. Nicméně mnoho dalších skvělých vrcholů stále zůstává nedotčených. Povětšinou se pohybují kolem výšky 5900m.
Masiv Gongga Xueshan (Kongkaling):Tato oblast s třemi dominantními zasněženými horami tvoří jižní hranici celého pohoří Shaluli Shan. Tyto hory jsou pro místní tibetské obyvatelstvo svaté. Nejvyšší ze zasněžných je Xiannariri 6032m, o který se pokoušeli neúspěšně Japonci. Další je známá krásná pyramida Yangmaiyong, Charlie Fowler a Christine Boskoff se dostali 500m pod vrchol což se dosavadní maximum. O třetí nejvyšší Xiaruduo (5958m) se zatím jednou pokusili Američané. V současnosti není lezení na těchto vrcholech místní vládou povoleno kvůli náboženským důvodům.
Masiv v kraji Danba: Je zde několik ne moc často navštěvovaných vrcholů mezi 5400 a 5500 metry na západě do řeky Dadu. Ale Nakamura považuje za atraktivní pouze horu Xiaqianla vysokou 5470m. Místní kraj plný krásných ledovcových jezer si vytyčil za úkol rozvíjení turistického ruchu.
Masiv Lamoshe východně od města Kangding:První badatelé pojmenovali toto pohoří Tatsielu. Nejvyší hora území se nazývá Lamoshe a byla prvně dobyta americkou expedicí. Druhý nejvyšší vrchol Baihaizi Shan (5924m) však zůstává nedotčen. Jako jediný další byl v této oblasti dosažen ještě jeden vrchol vysoký 5800m. Postarali se o to Novozélanďané.
Masiv Minya Konka: Pouze pár šestitisícových vrcholů v tomto rozlehlém masivu zůstává stále panenských. Nejvýznačnější z nich jsou 6858m vysoký vrchol (nepodařilo se mi zjistit jméno, takže zřejmě stále bezejmenný, nebo já stále špatně gůgluju) a Mountain San Lian (6684m). O dalších třech horách přesahujících hranici 6000m a stále neslezených už Nakamura mluví jako o neatraktivních.