Udělal Rudolf Häntzschel chybu?

Autor: Jan Polák <japola (zavináč) atlas.cz>, Zdroj: Jan Polák, Vydáno dne: 29. 11. 2010

Ferrata v Sasku

Zda udělal v 60. letech 20. století Rudolf Häntzschel z NDR chybu, si netroufám tvrdit. Jisté je ale to, že nám po něm zbyla v Národním parku Sächsische Schweiz ferrata, ať již chceme nebo ne…

Dnes patří tato zajištěná cesta k nejnáročnějším a nejdobrodružnějším „Stiegům“ v Sasku. Skládá se ze dvou částí. Spodní začíná nedaleko úpatí Blossstocku, kousek směrem do údolí Grosses Bauerloch a končí na tzv. „Obere Affensteinweg“, malé pěšince vedoucí zhruba v polovině výšky skalního masivu Affensteinů. Horní část se proplétá systémem komínů a ústí na „Lange Horn“, protáhlé skalní plato masivu Affensteinů. Odtud lze pokračovat přes „Heilige stiege“ směrem na Schmilku nebo sejít přes „Zwilling Stiege“ zpět k úpatí masivu Affensteinů, případně se vydat i jinam na průzkum Saského Švýcarska po některé z bezpočtu jeho cestiček….



Via ferrata nebo dřevnáta?
Via ferrata nebo dřevnáta?, foto: Jan Polák




Přece jen dojde na železo
Přece jen dojde na železo, foto: Jan Polák


Jedná se o zajištěnou cestu, která sice není nikterak dlouhá (lze ji absolvovat za cca 45 minut), ale která si jistě plně zaslouží označení ferrata. Exponované partie v první části a naopak úzké komíny v části druhé z ní dělají hezký zážitek v nádherném prostředí skalních věží Affensteinů.



Přicházíme na Obere Affensteinweg
Přicházíme na Obere Affensteinweg , foto: Veronika Dušánková




Brosinnadel v zimním hávu
Brosinnadel v zimním hávu, foto: Jan Polák




Račte vstoupit do druhé poloviny
Račte vstoupit do druhé poloviny, foto: Veronika Dušánková


Stejně tak jak je zajímavé si Hänschelstieg projít, ba možná zajímavější je i historie této cesty.
Někdy na začátku 60. let 20. století se rozhodl tehdy 55letý invalidní důchodce Rudolf Häntzschel ze Sebnitz, že postaví v Affensteinech zajištěnou cestu. Aniž by měl povolení úřadů, pustil se do práce a po celých deset let sháněl materiál na stavbu a zajištění výstupu po sběrných surovinách a přátelích a sám vlastními silami dokončil realizaci svého snu. (Tady se můžete podívat na několik dobových fotografií Rudolfa Häntzschela při práci.)



Pokračuje se komínem...
Pokračuje se komínem..., foto: Jan Polák




... komínem...
... komínem..., foto: Veronika Dušánková




... a komínem.
... a komínem., foto: Jan Polák


Cesta si velmi brzo našla obdivovatele a začala být hodně navštěvovaná. To vedlo v roce 1986 k nutnosti poprvé cestu opravit, zejména dřevěné stupně, které byly použity v horní části výstupu. Velká návštěvnost měla ovšem negativní vliv nejenom na stav zajištění cesty ale i na zvýšenou erozní činnost spojenou s velkým množstvím turistů. To vedlo k tomu, že správa Národního parku Sächsische Schweiz chtěla v roce 1998 Hänschelsteig uzavřít. Proti tomuto rozhodnutí se však zvedla vlna protestu turistických spolků i jednotlivců. Nakonec byla zrekonstruována spodní část cesty a posléze v roce 2004 i část horní do dnešní podoby. A tak, protože se podařilo najít shodu mezi zájmy turistů, horolezců a ochrany přírody, můžeme i dnes vystoupat po 516 stupních s převýšením 160 m a potěšit se krásou pískovcových věží Affensteinů z těchto míst.



Traverz nad šluchtou
Traverz nad šluchtou, foto: Jan Polák




V zimě to není jen tak
V zimě to není jen tak, foto: Jan Polák




A je tu konec. Výhled na Brosinnadel a Falkenstein
A je tu konec. Výhled na Brosinnadel a Falkenstein, foto: Jan Polák


P.S. Mimochodem cestu „Zwilling Stiege“, kterou můžeme použít k sestupu vybudoval ve 20. letech 20. století jiný Häntzschel. Tenkrát to byl Max Häntzschel z Lichtenhainu a pojmenoval ji "dvojčata" jako dík své ženě za to, že mu přivedla na svět dvojčata (dcery). Že by to byla shoda jmen? Nebo mají Häntzschelové stavění zajištěných cest prostě v krvi?



A takhle to tam vypadá v létě.