Vojtěch „Vojta“ Nejedlo
Autor: Vladimír Procházka ml. <(at)>, Zdroj: Vladimír „Chroust“ Procházka ml., Vydáno dne: 05. 01. 2011* 13.12.1915 + 1.1.2011
Přišla nám další smutná zpráva. Na Nový rok zemřel Vojta Nejedlo, jeden z legendárních pionýrů pískovcového lezení v Českém ráji...
Vojtu lákaly skály už jako osmiletého skautíka – Rovera. V patnácti již měl na svém kontě výstupy na Radnici v Klokočí, na Majáku a Blatníku v hruboskalském Skaláku. Vnímavým okem pozoroval tehdy ještě nepříliš známou techniku německých a později i pražských lezců.
Poučit se je jedna věc, možnost uplatnit vědomosti druhá. A tak Vojta spolu se svými skautskými kamarády „Fifanem“ Vodhánělem a „Rybou“ Svobodou vylezli na Kapelníka, přičemž se u kruhů zajišťovali háky na maso, které donesl řeznický učeň „Ryba“. Inu, karabin nebylo! Také se vám při pouhé představě dělá mdlo?
Hláska (původně Clamorna) na Drábských světničkách, foto: Slávek Korčák
Chroust st. si do svých pamětí o Vojtovi a spol. zapsal: „Jejich lezecká úroveň rostla snad z týdne na týden. V roce 1933 měli za sebou vpodstatě všechny německé výstupy na Hruboskalsku. Posledními otazníky byly Taktovka a Dračí stěna
(Heinecke). Taktovku zlezl s převahou v roce 1935 Vojta Nejedlo, doprovázený Fifanem a Rybou. Dračí stěnu pak v roce 1936 vyvedl Fifan.“
Vojta Nejedlo s kamarády padli do oka pražské elitě Klubu alpistů československých (KAČs) – R. O. Baušemu, O. Jelínkovi, V. Štáflové, D. a M. Jedličkovým – a brzy se spřátelili. Bauše jim obstaral tehdy nejkvalitnější a prakticky nedostupné konopné lano „Lützner“. Vojta jej jako vzácnou relikvii opatroval až do konce svých dnů!
Údolní stěna Hlásky na Drábských světničkách, lezci v Andělově stěně, začátek padesátých let, foto: Slávek Korčák
Vojta Nejedlo, jeden z nejvýraznějších koryfejů pískovcového lezení v Českém ráji, vynikal lezeckou technikou a hlavně ve stěnovém lezení byl obratný a rychlý. Ve svých šestadvaceti udělal nádhernou a těžkou údolní cestu na Hlásku na Drábských světničkách a po svém spolulezci Andělovi Čermákovi ji nazval Andělovou stěnou (14.7.1941). Byla a je jedním z vrcholů jeho bohaté kariéry a dodnes zůstává jeho důstojným a stále živým lezeckým pomníkem. Znovu a znovu přitahuje další generace lezců. Není divu, patří k nejkrásnějším klenotům Českého ráje.
Faksimile z původní vrcholovky na Hlásce (Clamorně). Byla tam od 28.5.1928 do 22.5.1983, tedy 56 let!
Vojta Nejedlo se zapálenou dýmkou při prvovýstupu Andělovou stěnou na Hlásku, u hodin v traverzu mezi 3. a 4. kruhem, foto: Anděl Čermák
Ještě před Hláskou měl Vojta blízko k jinému mezníku, když se pokusil o prvovýstup středem Údolní stěny Kapelníka. Dostal se hodně vysoko, až pod traverz na „Jeschkeho“, nad svůj čtvrtý kruh (kde je dnešní jediný). Vždy sázel na bezpečnost, do svých cest dával více jisticích kruhů než Joska Smítka a jeho parta – a kvůli tomu se s nimi dostával do sporů.
Vojta Nejedlo při prvovýstupu obtížnou Údolní cestou na Růženčinu skálu v Klokočí (1940). Spolulezkyní mu byla jeho láska a později manželka Růženka, po níž věž pojmenoval.
V roce 1942 Vojta se svojí dívkou udělal Údolní cestu na doposud panenskou věž v Klokočí a nazval ji po ní „Růženčina skála“. S Růženkou se pak oženil a provázela jej životem jako manželka i spolulezkyně.
Po válce Vojta s oblíbou lezl nejen na „rodném písku“, ale zamiloval si i Vysoké Tatry.
Léta ubíhala a Vojta s Růženkou se po plném životě uchýlili na odpočinek na svoji útulnou chatu u Skokov. Ale jakýpak odpočinek! Ještě v sedmdesáti Vojta se synem Ivošem udělal řadu prvovýstupů v okolních Žehrovských skalách. A do svých devadesáti (!), od jara do podzimu, den co den Vojta jezdil z chaty pro čerstvý chleba do vyhlášené pekárny ve Svijanech, tam a zpět poctivých 15 km!
Vojta Nejedlo krátce před svými devadesátinami, foto: Milan Hataš
V roce 2006 přišly nejtěžší chvíle. Vojta se podrobil oční operaci, pak mu zemřela jeho věrná žena Růženka. Přesto se ještě každoročně s jiskrou v oku zúčastňoval setkání staré i mladší skalácké party na Hrubici. Vloni jsme si s ním podali ruku naposledy. Před Vánocemi oslavil 95 let...
Faksimile z původní vrcholovky na Hlásce (Clamorně). Byla tam od 28.5.1928 do 22.5.1983, tedy 56 let!
Pro www.horyinfo.cz Vladimír „Chroust“ Procházka ml.
foto Anděl Čermák, Slávek Korčák, Miloslav Hataš a archiv HO Mnichovo Hradiště