15 500 m v ledu s jediným šroubem
Autor: Petr Kolouch <pkolouch(zavináč)volny.cz>,
Zdroj: Petr Kolouch, Vydáno dne: 28. 02. 2011
Povltavské lední rozkoše
Krásný počasí a deset dní trvající mrazy v České kotlině, kombinace která nechá málokoho doma. No a při těchhle podmínkách kam jinam, než na ledy?
Ledový extrém, foto: Petr Kolouch
Protože mám k dispozici bohužel jenom sobotu, musíme se držet někde poblíž abychom nestrávili půl dne na cestě. Tedy: Orlická přehrada - jeden z nejdelších ledů u nás. A není to moc do kopce. Vhodné i pro začínající lezce a rodiny s dětmi i psy.
Ledové pláně, foto: Petr Kolouch
Nástup je možný prakticky kdekoli od hráze přehrady až po Kořensko (cca 50km). My jsme zvolili jako výchozí bod zámek Orlík nad Vltavou. Je tam parkoviště a snadný přístup na led po schodech k přístavišti parníků.
Ledová grafika, foto: Petr Kolouch
Na led jsme nastupovali okolo desáté. Hned po vstupu na led vás ohromí, jak ta obrovská plocha ledu po mrazivé noci hraje a zpívá. Kdykoliv se zastavíte všude kolem se ozývají táhlé pulzující tóny, zřejmě jak zvuk vznikalících prasklin odráží a nese ta obrovská masa vody pod vámi.
Bruslení na Orlíku - led a skály, foto: Petr Kolouch
Prostor a plocha ledu před vámi vypadá nedozírně a když opustíte zátoku pod zámkem na volné jezero, snadný a poměrně rychlý, bezpracný a plynulý pohyb na bruslích vám dává pocit nesmírné volnosti. Led zamrzl v době, kdy nesněžilo, proto je krásně hladký, jen s mírným popraškem pátečního sněhu.
Bruslení na Orlíku - pod mostem, foto: Petr Němeček
Jako otočný bod jsme si zvolili hrad Zvíkov, respektive hospodu ve Zvíkovslém Podhradí. Podle říční kilometráže je to 15,2 km vzdálený soutok Vltavy s Otavou. Měřili jsme si pomocí GPS rychlost pohybu a překvapilo nás jak poměrně bez námahy „volným vláním“ je člověk někde okolo 10-15km/h, když se do toho začnete opírat jedete okolo 30km/h.
Bruslení na Orlíku - u Zvíkova, foto: Petr Kolouch
Celou cestu se můžete pohybovat zcela volně prakticky po celé šířce jezera, pouze dvakrát jsme objížděli výraznější pukliny, které zasahovaly cca do poloviny šířky.
Víc pro jistotu a pro možnost případné záchrany sebe, nebo ostatních, jsme si s sebou vezli každý cepín, kus lana a ledovcový šroub.......kdyby NĚCO, abychom tam nestáli s prázdnýma rukama.
Vzpomínka na Maltatal, foto: Petr Němeček
NĚCO nenastalo, tak jsme si aspoň zkusili lezení ve vodorovném ledu.
S krasobruslemi by možná šlo lézt i v jiném sklonu, než 0 stupňů, foto: Petr Kolouch
Pod Zvíkovem jsme odbočili vpravo na Otavu a cca po 2km před silničním mostem jsme vystoupali po schodech od přístaviště parníku na břeh do Zvíkovského Podhradí. Po výborném obědě a skvělém pivu v Pivovarském domě (neřidičům dopodručuji!!!) se znovu vracíme na řeku a teď už s kopce, po proudu dolů, nám cesta neskutečně uteče.
Bruslení na Orlíku na vratném bodě, foto: Petr Kolouch, Tereza Kosinová, Tetsuo Ant
Krásný výlet, který si můžete libovolně prodloužit na Otavu, nebo výš po Vltavě o dalších 30km.
Start: Vltava 157 ř.km Orlík nad Vltavou – 350,0m/n/m
Vrchol: Otava 172,5 ř.km Zvíkovské Podhradí – 350,5 m/n/m
Návrat: Vltava 157 ř.km Orlík nad Vltavou – 350,0m/n/m
Ddoporučené vybavení: brusle, cepín, lano,helma nemůže vadit
Doporučené odkazy:
Zobrazit místo Jickovice na větší mapě