Lopattyho memoriál, 2. ročník
Autor: Slabouch <slabousek(zavináč)email.cz>, Zdroj: Slabouch, Vydáno dne: 16. 05. 2011Fraktální chaos podruhé
Tak jsem právě vypnul Colin McRae Rally a jsem fakt špatnej. Ne, že bych byl někdy dobrej, ale teď jsem fakt špatnej. Holt 4 měsíce výpadku se někde projevit musely.
Počkat, tohle je vlastně report o lezení......Znova.
Je to za náma. Životní etapa, Lopattyho MEMORIÁL 2011, se uzavřela v neděli 8.5. někdy po obědě a to snad k všeobecné spokojenosti. Já jsem tedy spokojen byl. Minimálně z toho, že je to za mnou.
Info pro ty co stále netuší:
Už druhym rokem se v údolí pod Táborem v okolí Restaurace Harrachovka koná v květnu setkání Suteréních povalečů. Akcička je to maličká a já to považuju spíš za takovej meeting než za závodění. V sobotu se sjede do údolí spousta individuí, přes den chvátí v lese, chytá bronz nebo klíšťata, daruje krev, šoupe prdel o hlínu a nebo čeří vzduch v HájBólech. Jak kdo má rád. Večer nastoupí na pódium neškodní rámusníci, tlačí se do hlav moře piv, pronáší se zásadní myšlenky, prosazují se životní postoje, bourají se mýty, vznikají nové, vynášejí se ortele a tak všelijak se tvoří pravdivý obraz tohoto světa. Prostě nic, co by se tu nedělo už 2000 let.
Ráno se vstane a vzpomíná se, co že se zase dělo a kam že se poděly ty myšlenky, co mohly spasit svět. Pak se jde zase chvátit nebo se prchá do dál.
Slaboch marně se snažící o Hru na Schovku (také pod dohledem statného ošetřovatele)
Vloni jsem ihned po akci prohlásil, že to byla premiéra s derniérou zároveň jen proto, abych pak znovu podlehl Mildovi a potvrdil letošní akci. V říjnu to nejni zas takovej problém říct, že Lopatty v květnu budou. Problémem se to začíná jevit v prosinci, únor naznačuje drobné potíže, zato duben už zavání kardinálním průserem. Navíc letos se to svezlo se stavebním povolením na náš budoucí dům, takže o zábavu bylo postaráno. Tudíž od začátku února buď sepisujeme papíry okolo stavby, nebo předěláváme průvodce, a nebo vykopáváme šutry, či čistíme tašky na střechu, drbeme mech v údolí, případně vykopávám kořeny na stěně. Poslední týden je nejzajímavější, řešim tisk průvodce, obvolávám sponzory, obvolávám kopáče, stavim cesty na stěně, fotim závody (mimochodem málem jsem se připojil do klubu BASE Diverů – odnož BASE jumpingu, jen se před dopadem neotvírá padák-protože si ho ani nebereš – pozor na špatně cvaknutou odsedku!!!!) a najednou je tu pátek. Ráno nasedám do špatnýho autobusu a z Budek do Tábora jedu 1 a ½ hodiny místo 40 minut. Paráda. Relax. Nikam nemůžu, nic neuchvátám. Pak teda dohodnout v táborskym Hudáči podrobnosti, oběd, proběhnout údolí s kartáčem, pozdravit Mildu od vodáků, secvakat 200 průvodců, budíky nařídit na půl sedmou a v jednu spát.
Ráno je stejně hrozný jako jakýkoliv jiný. Jen tohle přišlo o 3 hodiny dřív než snesu. Šáša do mě nakope snídani (asi?), naloží do auta, dá ruce na volant a cestu do údolí už znám. V půl 8 jsme v Modráku. Šárka ve formě, já slepenej jak MěstskáPamátkováRezervace z ÁBíČka. To mělo patrně za následek, že po opuštění vozu se tento nebržděn rozjel svou vlastní cestou směrem k Harrachovce. Šárka naskakuje do polorozjetýho auta a já z povzdálí s klidem gentlemana celou akci pozoruju. No dobře to dopadlo.
Prezentaci začínáme s mírným skluzem, ale zdá se, že všechno klape. Snad jen neustálé matení závodníků, v kolik se odevzdávají papíry, naznačuje minulý ročník, kdy všechno proběhlo v absolutním punku. Ve 12 jsou všichni zaprezentovaní a už se trousí lesním podrostem. Vodáci hulákaj a topěj se, povaleči se plouží lesem a taky hulákaj, dámský pupíky se obnažujou slunci, pivo vysychá neskutešnou rychlostí a kůže mizí ještě rychleji. Co víc si přát.
Něco pofotim, něco popolezu, něco poohlídnu a je tu slibovaná sedmá a vyhlášení výsledků a rozdání dárků pro startující, kterých nám letos sponzoři poslali fakt dost, takže se na každýho dostalo 3x. Díky :-)
šutr Pod Jezevčí skálou
Sečteno podtrženo akce dopadla asi tak takhle:
Sergejem Lopattovičem Chvatovjefem se pro letošní rok stává Martin Spilka a Sergejevnou Lopattovičevnou Chvatovjevnou je Momo KGB.
Další v pořadí jsou Lukáš Hamamina, Štěpán Stráník a Cyril DingoStar a mezi ženskejma je to Katarína Planková a Káťa Jozová a pak další a další, celkem 31 přihlášených a něco kolem dalších 30 co doprovázeli a popolézali.
No a pak už zakvílely kytary, zaduněly basy, zadrumily drumy a kapela Mery Long s Honzou Ptáčníků jako special guest rozjela zábavu, která skončila někdy hluboko v noci, kdy nám v hospodě nalili ústupový piva a vyslali nás spát. Tak jsme je poslechli a dobře udělali..
Nedělní ráno bylo o mnoho příjemnější než sobotní. Poklidná snídaně nám dala sílu na nedělní chvat a tak jsme vyrazili na Slippery bo dneska to musí padnout. A taky že jo. Teda ne že by to padlo, spíš se to zvedlo, když jsem ušlápl dva důležitý stupy. Sorry Pájo.
No a to je všechno. Vlastně ne, nejni. Večer mi píše Štěpán Stráník, že Mája ze sedu konečně pustila. Po 3 letech našeho obléhání. Prej 7B+, ale tvrdý. Tak to asi budeme muset poshazovat klasu v údolí.
Takže konečné resumé:
30 startujících, dalších asi 30 keteringářů a popolejzačů. Nové věci: Martin Spilka – Lopaťák 7C+, Levá hrana na Otvírače 7B+, ze stoje přímo na Pod jezevčí skálou 7A, Štěpán Stráník - Mája SD 7B+, rozdělanej travez šutru Pod jezevčí skálou s nástřelem 8A, super oplácání vejcete „Nikagda nězabudněme, Voloďa“ – Ježíš 6C+ a spousta zábavy pro všechny zúčastněné.
Tak, už jen zbývá poděkovat našim sponzorům. RockEmpíru, DirectAlpínu, Beálu, HudiSportu, PADu, Lanovce, Víťovi a jeho Adrenalínu a Márovi s obsluhou za lezení pro všechny kolemjdoucí, Franťálovi za pomoc s průvodcem a hlavně Bakymu, Žábimu a Henrymu za výkopové práce a Mildovi, že mě do toho zase uvrtal. No a nakonec Šárce, která to celý 4 měsíce se mnou vydržela a nevyhodila mě i se všim tim buksusem a tunou horniny, co jsem natahal domu.
Tak se snad zase za rok sejdeme v údolí, tentokrát na akci:
Mallé Bloccky 2012
Pic jak svině Slabouch
P.S. Kdo chce průvodce z letoška, tak mi zbylo ještě dost kousků, a budou k rozdání v táborskym Hudáči, v Budějovicích na Stěně Lanovce (jak venku, tak vnu) a nebo pokud pošlete obálku A5 se známkou na Slabých, Jeronýmova 18, České Budějovice, já vám ho pošlu zpátky a nebo bude ke stažení na www.sutrozrout.unas.cz, kde budou i další informace, a chtěl bych tam dávat i aktualizovaný stránky s novejma věcma, případně překlasifikovaný věci, kde taky mužete najít, kam napsat, pokud v údolí něco vylezete a chcete, aby to bylo v průvodci. Tak, to byla ku..a dlouhá věta......