Promítání v Cross Clubu: Aksu a Karasu 2. 6. v 19 hodin
Autor: Pavla Pavlíková <pavlapavlikova(zavináč)innergy.cz>, Zdroj: Pavla Pavlíková, Vydáno dne: 23. 05. 2011Ráj horského lezení v Kyrgyzstánu aneb 6 dní ve stěně
Když se řekne expedice do Kyrgyzstánu, většina lidí si představí Pik Lenina, jednu z dostupnějších sedmitisícovek. Kyrgyzstán ale skýtá pro lezce i jiné skvosty - nádherné žulové stěny s výstupy v až 1500m vysokých stěnách v údolích Aksu a Karasu. Tato oblast v pohoří Pamiroalaj se otevřela lezcům z celého světa až po rozpadu sovětského impéria v roce 1991, do té doby ji hojně „oblézali“ ruští armádní horolezci.
Diagonálnaja – známá cesta na Yellow wall, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Znovuobjevování Aksu a Karasu ve 21. století se neobešlo bez dramat. V srpnu 2000 zde islámští povstalci přepadli a zajali dvě expedice – německou a americkou.
Tuhle oblast jsme se rozhodli objevit i my a v létě 2008 jsme se vypravili na dvoučlennou expedici. Náš cíl byl udělat prvovýstup na jednoho z žulových krasavců. Při výšce tamních stěn bylo jasné, že ve stěně strávíme několik dní a vyzkoušíme spaní v závěsné posteli.
První spaní v závěsné posteli v cestě, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Připravili jsme se, jak nejlépe to šlo, dokonce jsme absolvovali tréninkové přespání v závěsné posteli zavěšeni v 15 metrech na Bořni. Ať uděláte sebelepší přípravu, na vše se připravit nemůžete, ale to je prostě expedice. Takže hned na letišti řešíme 21 kg nadváhy. Požadovaný doplatek 37 500 Kč nakonec vyřešíme „pouhými“ 9 000. Odlet do Biškeku a Batkenu, dokonce se potkáme s delegátkou cestovky, která nám předá potřebné bumážky pro průchod vojenským prostorem.
Naložená oslice, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Další překvapení cesty – z avizovaných 4 hodin cesty do base campu se stávají dny dva, jdeme pěšky, zavazadla na oslech a koni. Cestou není nouze o dramata – divoký osel shodí naši oslici s plnými tahačáky ze srázu, naštěstí oslice i zavazadla přežily patnáctimetrové kutálení. Další „zábava“ – rozvodněná řeka strhla cestu, takže ji musíme spravit, aby naše tři zvířata mohla přejít. Leatherman multi tool se osvědčil.
Naložená oslice, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Další překvapení cesty – z avizovaných 4 hodin cesty do base campu se stávají dny dva, jdeme pěšky, zavazadla na oslech a koni. Cestou není nouze o dramata – divoký osel shodí naši oslici s plnými tahačáky ze srázu, naštěstí oslice i zavazadla přežily patnáctimetrové kutálení. Další „zábava“ – rozvodněná řeka strhla cestu, takže ji musíme spravit, aby naše tři zvířata mohla přejít. Leatherman multi tool se osvědčil.
Po dvou dnech cesty uťapaní, vysušení a utahaní dorážíme do ráje. Zelený palouk s boulderovacím kamenem uprostřed, vpravo divoká horská řeka Karasu (Černá voda), vlevo malý potůček s čistou vodou a všude okolo krásné žulové čtyř až pětitisícovky – Asan a Usen, Yellow wall, Pik 4810, Kirkchilta.
Pik 4810, Asan, Usen, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
A tady to začíná. Chcete-li vědět, jak vznikal prvovýstup The Rock Warrior’s way6c+/7a (15 lanových délek, 900 metrů) a další menší výstupy, jak se leze na žlutou stěnu, jak uvařit litr vody za minutu, jak jezdí Kazaši na expedici, co to jsou lipjošky a jak žijí místní pastevci, jak leze plucha, přijďte se podívat ve čtvrtek 2.6. do Cross Clubu
Pavla
V základním táboře, speciální kolíčky, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Část vybavení, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Rodina pastevce, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák
Místní pastevec a průvodce - Žapár, foto: Pavla Pavlíková, Jan Horák