Zemřel Walter Bonatti
Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková, Petr Jandík, Vydáno dne: 16. 09. 2011Stalo se tak 13. září 2011
Odešla další legenda světového horolezectví, autor nezapomenutelných milníků. Kdo by neznal Bonattiho pilíř na Dru, nebo tragické dobrodružství na pilíři Freney?
Bonatti se narodil 22. června 1930 v italském Bergamu. Poprvé na sebe výrazněji upoutal pozornost horolezeckého světa v 18 letech čtvrtým výstupem severní stěny Grandes Jorasses (4208m), jedné z nejúžasnějších stěn v Alpách. Jen se základní výbavou se mu to podařilo za dva dny. O tři roky později udělal prvovýstup na Grand Capucin (3838m), žulový vrchol v masivu Mont Blanc du Tacul. Spolulezcem mu byl Luciano Ghigo, cesta byla dlouhá 400 metrů a ohodnotili ji stupněm VII.
Grand a Petit Capucin, foto: Jan Virt
Když mu bylo 24 let, stal se jasnou volbou italské expedice roku 1954, chystající se na K2. Tento výstup však provázela kontroverze. Spolu s nosičem Amirem Mahdím nesl pro své spolulezce Lina Lacedelliho a Achille Compagnoniho do tábora IX kyslíkové bomby, určené k výstupu na vrchol. Později byl Bonatti Compagnonim nařčen, že část kyslíku sám spotřeboval, což způsobilo, že při výstupu lezcům kyslík došel. Nicméně Bonatti neměl masku ani regulátor na to, aby mohl kyslík použít. Na podporu své teorie ukázal dvě vrcholové fotky. Lacedelli potvrzuje fakt, že kyslík došel, nicméně to nepřipisuje údajnému Bonattiho využití, ale fyzické námaze vrcholových lezců, kteří využili více kyslíku než se očekávalo.
K2 - Abruzziho žebro, foto: www.explorersweb.com
Dalším kontroverzním aspektem této expedice byl vynucený bivak Bonattiho a Mahdího 30. července 1954. Problém byl způsoben Compagnoniho rozhodnutím rozbít tábor IX výše, než bylo předem dohodnuto. Když Bonatti a Mahdí stoupali, aby dopravili vzhůru kyslík pro Compagnoniho a Lacedelliho k jejich vrcholovému výstupu, Mahdího stav se zhoršil. Bonatti s ním nebyl schopný sestoupit. Potřebovali tedy přístřeší tábora IX. Ten však byl umístěn výše, než měl, být a dělil je od něj ještě nebezpečný traverz doleva. Ten nedokázali překonat a museli tedy přečkat noc bez bivakovacího vybavení ve výšce 8100 metrů. Mahdí přišel o prsty na rukou a na nohou. Compagnoni své rozhodnutí celkem věrohodně obhajoval tím, že se snažil vyhnout převislému séraku ohrožujícímu jejich bezpečnost.
Walter Bonatti ve svých 24 letech, foto: public domain
Spekuluje se však také o jiném důvodu: aby se zbavil Bonattiho. Bonatti byl ze všech účastníků v nejlepší kondici. Byl tedy logickou volbou pro výstup na vrchol. Kdyby se připojil k vrcholovému družstvu, pravděpodobně by se mu to povedlo bez podpory umělým kyslíkem. Kdyby se tak stalo, Compagnoniho výstup by byl zastíněn. Přestože již zmiňovaný bivak nebyl předpokládaný, Compagnoni zamýšlel Bonattiho od dosažení stanu odradit. Druhého dne večer Compagnoni a Lacedelli dosáhli vrcholu K2 s podporou kyslíku, který jim před tím Bonatti a Mahdí vynesli.
Bonatti se s Compagnonim nikdy neusmířil. Místo toho se rozhodl po návratu do své vlasti zorganizovat další výpravy na K2. Plánoval vylézt sólo a bez kyslíku, ale neshody a soupeření z předchozí expedice blokovaly jeho snahy.
Petit Dru - mladší si již nepřelezou Bonattiho legendu, foto: Jiří Vodsloň
Raději se vrátil do Evropy a vylezl novou cestu na Petit Dru, kterou vystoupil sólo během šesti dnů. Bonattiho pilíř se stal klasikou, než byla roku 2005 celá cesta zničena pádem skály. Bonatti pokračoval v bourání lezeckých hranic. Roku 1958 on a Carlo Mauri udělali prvovýstup na Gasherbrum IV (7925m) severovýchodním hřebenem. Do roku 2008 se nikomu nepovedlo jejich cestu zopakovat. Našel si ale čas i na další aktivity. Například pro šedesátišestidenní skialpinistický přechod Alp od Mt. Caninu (Julské Alpy) po Přímořské Alpy dlouhý 1795 kilometrů.
Roku 1965 jako první podnikl zimní výstup na Matterhorn (4478m) severní stěnou. Jako třicátník začal také svou spisovatelskou kariéru. Obdržel mimo jiné ocenění Legion d´Honneur za záchranu dvou spolulezců při nehodě v Alpách. Roku 2009 se stal prvním horolezcem, který obdržel Piolet d´Or za celoživotní přínos.
„Každý výstup, který jsem podnikl, byl pro mě výzvou, i když jsem nevěděl jestli mám to co budu potřebovat k přežití. Málokdy jsem pociťoval triumf když jsem vystoupil na vrchol. Ten pocit jsem měl, když jsem byl na hoře samotné a věděl jsem, že neexistuje nic co by mě mohlo zastavit.“ Walter Bonatti 2010.
Významné výkony Waltera Bonattiho
- Oblast Mont Blanc, Gran Capucin, prvovýstup V stěnou (1951)
- Dolomity, Cima Ovest, 1. zimní výstup Cassinovou cestou (1953)
- Oblast Mont Blanc, Petit Dru, solo prvovýstup JZ pilířem, Bonattiho pilíř (1955)
- Skialpinistický přechod masivu celých Alp (1956)
- Oblast Mont Blanc, Grand Pilier d'Angle, prvovýstup
- První výstup na 4 vrcholy v Patagonii
- Gasherbrum IV, prvovýstup (1958)
- Oblast Mont Blanc, Pilier Rouge du Broullard, prvovýstup (1959]
- Oblast Mont Blanc, Chandelle tu Tacul, zimní výstup V stěnou (zima 1960)
- Oblast Mont Blanc, Mont Blacnc, stěna Brenva, Setninelle Rouge,1 zimní výstup (1961)
- Andy, Rondoy, prvovýstup S pilířem (1961)
- Oblast Mont Blanc, Grand Pilier d'Angle, prvovýstup S stěnou (1962)
- Oblast Mont Blanc, Grandes Jorasses, 1. zimní výstup Walkerovým pilířem
- Matterhorn, zimní solo prvovýstup v S stěně (1965)