Motyčky na Smíchově

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 04. 12. 2011

Hrozová a Leichtfried

Na právě probíhajícím Smíchovském festivalu alpinismu byl v sobotu večer věnovaný ledolezení a drytoolingu, jehož aktéry byly špičková lezkyně Lucie Hrozová a protagonista ledolezení v přírodě Albert Leichtfried.



Lucka Hrozová
Lucka Hrozová, foto: Petr Jandík


Lucie Hrozová

je naše nejúspěšnější ledolezkyně, která se letos postavila na stříbrnou příčku Světového poháru v téhle disciplíně. V oboru přednášek je zatím na začátku, ale s novou úlohou se poprala statečně a potlesk publika naznačil, že ne úplně špatně. Nejprve představila svou závodní dráhu na sérii diapozitivů a hovořila o svým prvních závodech, kde si ustřeleným cepínem ulomila kus zubu, o prvních závodech Světového poháru, kde jí byla průvodkyní a oporou Jitka Mázlová, tehdy naše nejlepší ledolezkyně pyšnící se pátým místem v závodě Světového poháru na Špičáku, dosud jediném závodě pořádaném u nás.

S Jitkou Mázlovou
S Jitkou Mázlovou, foto: Petr Jandík


Další sekce Lucčina povídání byla věnována přelézání nejtěžších drytoolových cest v oblasti Diebsöfen, zejména výstupu Law and order M13+, za který dostala ocenění Výstup roku ČHS a pokud trochu předběhneme, v soutěži Horolezec roku se dostala na třetí místo. Své vystoupení zakončila videem z produkce hi production (neboli Horyinfo production), kde shrnula v krátkosti své působení a které publikum odměnilo potleskem.



Video Lucky Hrozové
Video Lucky Hrozové, foto: Petr Jandík




Albert Leichtfried
Albert Leichtfried, foto: Petr Jandík


Albert Leichtfried

Rakušan Albert Leichtfried představuje zase jinou ligu, než Lucka Hrozová. I on se sice zabýval závody a jednou stál na bedně Světového poháru, jeho touhou je ale posunout ledolezení někam dál od spektakulárních akrobatických cviků, kterými se vyznačují závody. Proto ukončil závodní kariéru a začal se poohlížet po ledolezeckých a drytoolových terénech ve svém okolí. nedaleko od svého domu v Innsbrucku našel i u nás dnes již známou oblast Dryland, kde vynýtoval a vylezl řadu známých drytoolových cest, za které dostali několik ocenění i Jitka a Luboš Mázlovi. Nejtěžší a poslední cestou v téhle oblasti byl Game Over, M13+. Název říká, že to byla poslední cesta, která tam šla udělat.

Albert Leichtfried, cesta Iluminati
Albert Leichtfried, cesta Iluminati, foto: Petr Jandík


Za základ současného špičkového ledolezení považuje Leichtfried Flying Circus M10 vylezený před několika lety ve švýcarském Kanderstegu, čtyřdélkovou kombinaci drytoolingu a ledu, lezenou odspodu. V tomto duchu se snaží dělat cesty dnes. Aby tam bylo více ledu, cesty dělané odspodu a pokud možno bez nýtů, i když se bez nich ve své nejtěžší cestě, čtyřdélkové Ilumination úplně neobešel. Podle Leichtfrieda, je Ilumination, platící i dnes, pět let po prvovýstupu a RP přelezení za nejtězší ledolezeckou mulitipičku na světě, ukazatelem, kudy vede cesta do budoucnosti ledolezení.



Nejtěžší délka cesty Illuminati
Nejtěžší délka cesty Illuminati, foto: Petr Jandík