Hrozová a Leichtfried
Na právě probíhajícím Smíchovském festivalu alpinismu byl v sobotu večer věnovaný ledolezení a drytoolingu, jehož aktéry byly špičková lezkyně Lucie Hrozová a protagonista ledolezení v přírodě Albert Leichtfried.
je naše nejúspěšnější ledolezkyně, která se letos postavila na stříbrnou příčku Světového poháru v téhle disciplíně. V oboru přednášek je zatím na začátku, ale s novou úlohou se poprala statečně a potlesk publika naznačil, že ne úplně špatně. Nejprve představila svou závodní dráhu na sérii diapozitivů a hovořila o svým prvních závodech, kde si ustřeleným cepínem ulomila kus zubu, o prvních závodech Světového poháru, kde jí byla průvodkyní a oporou Jitka Mázlová, tehdy naše nejlepší ledolezkyně pyšnící se pátým místem v závodě Světového poháru na Špičáku, dosud jediném závodě pořádaném u nás.
Rakušan Albert Leichtfried představuje zase jinou ligu, než Lucka Hrozová. I on se sice zabýval závody a jednou stál na bedně Světového poháru, jeho touhou je ale posunout ledolezení někam dál od spektakulárních akrobatických cviků, kterými se vyznačují závody. Proto ukončil závodní kariéru a začal se poohlížet po ledolezeckých a drytoolových terénech ve svém okolí. nedaleko od svého domu v Innsbrucku našel i u nás dnes již známou oblast Dryland, kde vynýtoval a vylezl řadu známých drytoolových cest, za které dostali několik ocenění i Jitka a Luboš Mázlovi. Nejtěžší a poslední cestou v téhle oblasti byl Game Over, M13+. Název říká, že to byla poslední cesta, která tam šla udělat.