Zimní El Cap v roce 1974

Autor: Vladimír Vršovský <vladimir.vrsovsky (zavináč) seznam.cz>, Zdroj: Vladimír Vršovský, Vydáno dne: 03. 04. 2012

---

Trochu historie nikoho nezabije

Touha po výpravě na nejslavnější žulovou stěnu světa bublala v našich horolezcích už hodně dlouho. V roce 1974 se konečně podařilo vyjet čtveřici Procházka, Schubert, Obročník a Páleníček do vytoužené Ameriky a protože se termín povoleného výjezdu trefil na zimu, nebylo než se do El Capa pustit v zimě.

S prvním jarním dnem (letos to bylo  už 20.března) napadl v Yosemitském národním parku po delší době zase sníh. Dokonce i „Ohavné louky“ dole v Údolí byly pod sněhem

 

 

a webovka ze Sentinel domu nabídla v letošním zimním období snad úplně první čistě sněhovou žánrovku.

 

 

Počasí v Údolí jsem tuto zimu  průběžně skenoval a pohříchu na lyže to moc nebylo. Lednový archiv ukazuje až do 24. ledna stejný obrázek – Údolí bez sněhu a většinou ještě vymeteno. Pak něco napadlo, ale šlo to brzo dolů.

 

 

Jak ve starým profláklým vtipu o Pepíčkovi jsem si říkal „dneska by to šlo“. A neměl jsem na mysli odchod  „spřátelených vojsk“, ale možnost nastěhovat se do stěny a udělat téměř bezbolestný „zimní“ výstup El Capem. No nic, to už tady bylo kdysi dávno, jak všichni (znalci) ví. A tak jsem prohrabal svůj zaprášený archiv a našel výstřižek z časopisu Květy (za bolševika trochu lepší Vlasta), kde bylo o prvním zimním výstupu El Capem pojednáno na svou dobu v odvážném článku (kdo by taky tenkrát glorifikoval horolezeckou verbež a ještě s aktivitou v krajně nepřátelském státě). Ani po letech nebyl text bez zajímavosti a se zájmem jsem si ho přečetl. Takže výstřižek z roku 1974 jsem prohnal skenerem a nabízím ho čtenářům HI k prohlédnutí.

A pokud neznáte protagonisty?   Karel Schubert spí svůj věčný sen někde na svazích Makalu. Po úspěšném výstupu na vrchol v roce 1976 (spolu s Milanem Kriššákem a Jorgem Camprubim) se jeho osud uzavřel při neúspěšném sestupu. Pěkné pomníky ale po něm zůstaly třeba v Drábkách (Hláska). Karel (Kódl) Procházka, který dle pamětníků tehdy odlétal do Ameriky jako český Honza s uzlíčkem buchet na holi opět po dlouhých letech pobytu v USA  (jeho pobyt tam nebyl bolševikem schválen, takže Kódl není např. uveden v horolezecké encyklopedii z roku 1989) je v Čechách. Oba protagonisty výstupu zdravím, Schuberta do horolezeckého nebe a Kódla někde na liberecko, kde snad žije  (a klidně bych s ním zašel na pivo) a děkuji jim za moje první „setkání se“ s drsnou Yosemitskou žulou. Tu jsem  na vlastní kůži zažil až o mnoho roků později.   Poznámka pro znalce - na černobílém snímku vlevo nahoře je Great Roof  stranově převráceno.   A snad jako  odškodnění pro ty, kteří takovéhle školometské  poučování moc nemusí jeden  snímek z rodinného alba z lezení v Údolí na konec.  

 

 

Zdraví Hlína