Dolomity - Lastoni di Formin & Lagazuoi

Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirka V., Vydáno dne: 17. 06. 2012

Lezení v okolí Cortiny

Několik moderních cest v Dolomitech pro ty, co se neradi bojí.

Lastoni di Formin v prostředku, foto: Jirka V.

Poslední dobou jsem poněkud zanevřel na Dolomity. Byly spojeny s nostalgií předrevolučního výjezdu na Brentu a častých výletů na počátku devadesátých let. Veškeré vzpomínky byly zahaleny do hedvábného závoje zapomnění, z kterého vystupovaly krásné scenérie, vzdušné cesty, opojné víno a rozesmáte dívčí tváře, pro které jsem byl tím pravým horským vlkem. Na vše se tak krásně vzpomínalo, a tak jsem koncem devadesátých let zatoužil být opět rekem a vyrazil s Lenkou do Dolomit na chatu Pradidali. Ukázat svou mužnou stránku jsem mohl hned po výstupu na chatu, kdy po prvních doušcích vína zaháněje dřinu výstupu, přišel onen krásný dívčí úsměv a otázečka, na kterou se odpovídá pouze kladně "Neskočil by si mi do auta pro lezačky? Já zatím postavím stan." Následující den jsme vyrazili na lehkou cestu 4-5 s vrcholovým zvonečkem (něco pro dívčí úsměvy). V první, nepevné a neodjistitelné délce jsem poznal, že hrdina ve mně jen skomírá, a do druhé délky se horskému vlkovi nějak nechce, ke zvonečku se však muselo. Druhý den se zkazilo počasí a já nemusel ukazovat své silné stránky v Buhlrissu a mohl zavelet k ústupu do doliny a odjezdu do pevného žulového království.

Zvoneček

Zvoneček a mlha, foto Jirka V.

Do Dolomit jsme opět zavítali až před pár lety, vybaveni novými informacemi o moderních cestách, rozumně odjištěných a v pevné skále, rozhodně se však nejedná o plezírové cesty, kde by stačily pouze expresky. První oblastí byly Lastoni di Formin, kde jsme lezli dvě nádherné cesty: Super Tegolina a Nikibi, je zde však mnoho dalších možností. Druhou oblastí byl Piccolo Lagazuoi s cestou Orizzonti di Gloria, která není tak homogení, ale stojí také za přelez. Na stránkách Filippi Galvagni se dočtete o dalších cestách na Lagazuoi.

Piccolo Lagazuoi - Orizzonti di Gloria, klikni pro nákres, foto: Jirka V.

Piccolo Lagazuoi

Orizzonti di Gloria VII- (VI+ obl.), 240 m, 8 délek (5, 5, 6+, 6, 6+, 5+, 6, 7-)
Jihozápadní stěna, první dvě délky dělají veliký cik-cak, následující jsou však přímé a hezké. Závěrečná délka je pak lahůdkou. Sestup po značce skrz zákopy první světové.
Přístup
Parkujeme u lanovky na sedle Falzarego, vydáme se kousek po sjezdovce, ze které uhneme doleva na značenou pěšinu. Po pěšině dále, až uvidíme ve spádici nad námi nástup. Odbočit a sutí k nástupu.

Pozůstatky války a pradědů, foto: Jirka V.

Lastoni di Formin

Lastoni di Formin byly donedávna pro mě lezeckou neznámou, i když jsme na sedlo Giau mnohokrát vyjeli když jsme lezli na Crépe de Oucera a následně zatoužili zajít na kávu. Nástupy v západních stěnach jsou po ránu dost chladné.

Super Tegolina VII+ (VII- obl.), 315 m 8 délek (7, 7+, 7+, 7+, 7, 6, 5+, 4)
Hned první délka dá poznat, že se poleze, spára za VII+ rozehřeje před příchodem sluníčka, friendy se hodí. Další délky jsou spíše stěnové nebo plotnové, kde se leze téměř bez oddechu, čim výše tím lehčeji a tím méně fixního jištění. Vrcholová délka je, jak již to bývá, trochu rozbitá. Slaňuje se cesou.
Přístup
Z Cortiny, silnicí SS48 a SS638, směr sedlo Giau, parkovat před ostrou zatáčkou pod sedlem, kde odbočuje značka č. 436 směrem na Forcella Giau. Po pěšině, přes potok, stále na jih až k lesíku, který obejdeme z jihu. Zde opustíme pěšinu a obloukem na severovýchod se dostaneme pod stěny, kde narazíme na traverzovou pěšinu, po ní až k nástupu.

Super Tegolina, klikni pro nákres, foto: Jirka V.

Nikibi VII+ (VI+ obl.) 275 m, 9 délek (5, 2, 6+, 6+, 5+, 7+, 6+, 7-, 4)
Perfektně odjištěná cesta, zprvu trochu klasického charakteru, ale pak následuje šest délek v pevném vápenci. Šestá klíčová délka je lehce převislá stěna po lištách na ne ideálních nohách. Sestup pěšinou na sever a kuloárem k batohům na nástupu.
Přístup
Z Cortiny, silnicí SS48 a SS638, směr sedlo Giau, parkovat po výjezdu z lesa (6,5 km od odbočky) Odtud po pěšině k nástupu.

Nikibi, klikni pro nákres, foto: Jirka V.