Nová cesta na Pico Italia

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková podle alpinist.com, Vydáno dne: 29. 08. 2012

---

Pico Italia se nachází jihozápadně od hory Huayna Potojsi (6088m) v Bolívii jejíž jméno znamená v místním dialektu Aymara „mladistvá hora“.

Druhá jmenovaná je jedna z nejpopulárnějších šestitisícovek na světě.

Kdokoli, stoupající tudy vzhůru, nemůže sousední impozantní východní stěnu Pico Italia přehlédnout. Pětisetmetrová strmá žulová stěna a pilíř hraničí s ledovcem Huyana Potojsi. Je překvapivé, že přestože se nachází v tak populární lezecké lokalitě, zůstávala východní stěna Pico Italia stále neslezena...až do letoška.

Nedávno se Eric Monasterio se na alpinist.com pochlubil svými květnovými lezeckými zážitky ve své rodné Bolívii. S Gregge Beisleym, pocházejícím z města El Alto, se vydali do jižní části pohoří Cordillera Real. Vybrali si ho hlavně proto, že se nachází pouze hodinu jízdy od zmiňovaného města a oba se snažili kvůli nejisté politické situaci strávit přesunem po silnicích co nejméně času.

15. kvěna vylezli aklimatizační pětidélkovou mixovou linii na Chaquini (5400m). Klíčové místo bylo mírně převislé a nejisté (M5) a nakonec je zavedlo na vertikální tenký led (AI4) až k vrcholu. O tři dny později znovu otestovali, jak probíhá Erickova aklimatizace. Tentokráte vystoupali novou cestou na Pico Milluni (5500m). Jednalo se o dvěstěpadesát metrů F6B., které zvládli bez jakýkoli problémů.

20. května vyrazili z refugia Casa Blanca a pokračovali tři hodiny až k úpatí Pico Italia. Podařilo se jim „zafixovat“ dvě technické délky ve východní stěně. Obě s jasným komíno-sprárovým systémem (70m, 6c) s přiměřenou možností vlastního jištění a dvěma skobami. Následujícího rána vyrazili z Casa Blanci už ve 4 hodiny ráno. V ranních hřejívých paprscích vyžumarovali předem zafixované délky s plným nákladem, vařičem a dalším bivakovacím vybavením, které jim celou akci řádně ztěžovaly. V deset večer se jim nakonec podařilo obě technické délky překonat.

Další den prokládali úseky simultánního lezení s jištěnými úseky ve strmé skále. V granodioritové stěně scházela jakákoli jasná linie. Proto se snažili držet se té, která jim zdála nejestetičtější.

Celkově se jednalo o příjemné lezení, při kterém Eric a Gregg spojovali odlehlé kouty, komíny, neodjistitelné plotny a příležitostné převisy. Po osmi délkách se ocitli na vrcholovém hřebenu. Bylo okolo druhé hodiny odpoledne a z věčně zelených deštných pralesů se začaly přibližovat mraky. Dvojice mohla pozorovat běsnící blesky, ale počasí v horách zůstávalo chladné a stabilní. Na horizontu viděli třista kilometrů vzdálenou nejvyšší bolivijskou horu Sajama (6542m). V průběhu vyměnili výbavu za zimní a Gregg se vrhl na poslední dvě mixové délky.

Z vrcholu původně plánovali postupovat hřebenem až na Huayana Potojsi, ale místo toho se jali sestupovat do sedla. Zvolili slanění k ledovci a napojení se na normální sestupovku. V osm večer byli zpět v refugiu. Celkem jim cesta trvala 16 hodin. V Bolívii mají na svém kontě oba lezci okolo čtyřiceti nových cest, ale tuto považují za nejtěžší počin v oblasti Huayana a v jeden z nejnáročnějších v Bolívii vůbec (TD+).