Dodo Kopold: Prvovýstup na Great Trango a Uli Biaho

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková podle desnivel.com, Vydáno dne: 10. 09. 2012

Jednou z oblíbených destinací známého slovenského horolezce Doda Kopolda se stal Karákoram.

Vypravil se tam i letos a bilance výstupů jeho skupiny je velmi pěkná.

 

Severozápadní stěna Great trango 
Severozápadní stěna Great trango, foto: archiv Dodo Kopolda

 

Roku 2005 zde vylezl novou cestu v jihozápadní stěně Great Trango Tower spolu s Gabem Čmárikem. Ve stejném týmu znovu otevřeli novou linii na věži Uli Biahu. Při této příležitosti si Dodo prohlédl přilehlé osmitisícovky. Roku 2008 vystoupil na G1, G2 a Broad Peak. Tato expedice skončila tragicky. Jeho spolulezec Vlado Pulík zde při sestupu z Broad Peaku zahynul.

 

... a nejsou to plotny 
... a nejsou to plotny, foto: archiv Dodo Kopolda

 

Do výše zmiňované oblasti se Dodo letos opět vrátil, aby rozbil základní tábor na úpatí Great Trango Tower spolu se svými kamarády Martinem Krasňanským a Michalem Sabovčíkem. S druhým jmenovaným se mu zde podařilo během pěti dnů alpským stylem vylézt novou cestu, kterou pojmenovali Out of Reality. Jedná se o 1500 metrů dlouhou linii, jejíž obtížnost dosahuje až WI6, M7, A3, VIII.

 

Scéma prvovýstupu out of Reality
Scéma prvovýstupu out of Reality, foto: archiv Dodo Kopolda

 

 

Dodo píše: „Kdyby se mě někdo zeptal, proč jsem znovu zde, moje odpověď by byla jednoduchá – protože toto místo miluji. Nádherný výhled na Great Trango Tower se svými dvěma vertikálními kilometry od úpatí až k vrcholu, věž Uli Biaho a její nikdy neustávající laviny, úžasná NamelessTower, divoká věž Hainabrakk a další.

 

Ledová aréna
Ledová aréna, foto: archiv Dodo Kopolda

 

Ani jeden z mých lezeckých kamarádů nikdy před tím v Karákoramu nebyl. Na místní žulu byli ale natěšení stejně jako já. Zatímco Martin poznával účinky nadmořské výšky v základním táboře (všichni žijeme ve 150 mnm) věnovali jsme s Michalem čas objevování dosud neslezeného terénu na Great Trango (napravo od cesty Assalam Alleikum). Vylezli jsme nějakých 500m v panenském terénu s obtížností až do VII+ (6b+), vše v plotnách. Nakonec jsme se v obrovské stěně ztratili a museli se vrátit do základního tábora.

 

Wow, tohle je Karakoram 
Wow, tohle je Karakoram, foto: archiv Dodo Kopolda

 

Po několika dnech, po té co jsme přečetli snad všechny dostupné články o cestách na Great Trango Tower (ukrajinsky, rusky, anglicky a německy), jsme se rozhodli vyměnit pohodlí základního tábora za něco emotivnějšího - vylézt severozápadní stěnu v alpském stylu za méně než pět dní, bez nýtů a pouze dva z nás (Martin pokračoval ve svém objevování základního tábora). Ale nechtěli jsme nic podobné stylu z roku 2005, kdy jsem si v jižní stěně pořádně zabojoval. Nyní jsem již starší pán a potřebuji více pohodlíčku. Takže jsme sbalili spacáky, karimatky a trochu jídla.

 

Severozápadní stěna se dělí na dvě sekce. Na začátku se nachází plotny. Bylo obtížné objevit něco suchého a nelámavého. První den jsme sdíleli některé nýty na štandech s ukrajinskými cestami. Odpoledne jsme narazili na dlouhou spáru V, kterou však protékal vodopád. Přenocovali jsme pod ní, vzdáleni pět metrů od sebe navzájem. Druhý den proud vody vyschl a my mohli pokračovat až k dalšímu úseku plnému širočin. Ani jednomu z nás se širočinové lezení nelíbí, ale když vám do toho prší, je to zábava. Byl to dlouhý den, ale nakonec jsme dosáhli hlavní stěny Great Trango Tower.

Třetí den nás přivítal vertikální širočinou následovanou technickým traverzem směrem k žlabu, kde mě roku 2005 při sestupu málem zabila lavina. Tentokrát byl terén více umrzlý. V poledne na nás čekalo převislé mixové lezení s visícím ledem. To vše v 5200 metrech nad mořem, na skále ubohé kvality a bez nýtů. Neuvěřitelné! Další dlouhý a náročný den. Michal uléhal do „postele“ ve dvě v noci a já jsem se usadil na malé římse.

Po příšerné noci přišel další dlouhý a šílený den plný obtížného lezení a stoupání sněhem a ledovými komíny. Vystoupili jsme na vrchol pilíře, odkud nás od hlavního vrcholu dělilo pouze 400 metrů snadného terénu. Měli jsme ohromnou žízeň... A najednou, z ničeho nic nám spadl vařič. „Sakra!“ Sedíce na malinkaté římse jsem přemýšlel, co se stane dál.
Po pěti dnech ve stěně jsme sestoupili do základního tábora bez dosažení hlavního vrcholu ale s krásnou a tvrdou cestou. Preferuji život.

 

 

Dodo po Beznadějném bivaku
Dodo po Beznadějném bivaku, foto: archiv Dodo Kopolda

 

Po několika dnech na vrcholu Great Trango Tower
Po několika dnech na vrcholu Great Trango Tower, foto: archiv Dodo Kopolda

 

Na vrcholu Great Trango
Na vrcholu Great Trango, foto: archiv Dodo Kopolda

 

 

 

 

 

Co všechno expedice stihla:
-Severozápadní stěna Great trango Tower. Out of reality (1.500 m, WI6, M7, A3, VIII), 1-5. srpna 2012, alpský styl.
-Jižní stěna Great Trango Tower. Pokus o alpský styl (500 m, VII+).
-Severní hřeben Great Trango Tower. 14 hodin základní tábor – vrchol – základní tábor.
-Uli Biaho Gallery prvovýstup (7b, C2, 350 m), za jeden den (Martin, Michal, Dodo).
-Uli Biaho Gallery prvovýstup (7a, C2, 600 m), za jeden den (Martin s rakouskou výpravou).

 

Dodo táhne posledních 60 m k C2
Dodo táhne posledních 60 m kl C2, foto: archiv Dodo Kopolda

 

 

Martin
Martin, foto: archiv Dodo Kopolda

 

 

 

Vyvádění něčeho ne zrovna lehkého
Vyvádění něčeho ne zrovna lehkého, foto: archiv Dodo Kopolda