Na Baffinu je rušno

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková podle desnivel.com, Vydáno dne: 25. 09. 2012

---

Bratři Eneko a Iker Pouovi spolu s Rakušanem Hansjörg Auerem a Belgičanem Benem Lepesantem podnikli výpravu do Perfection Valley na kanadský ostrov Baffin.

Na konto si připsali čtyři nové cesty v panenských stěnách a neuvěřitelný lezecký zážitek zpoza polárního kruhu. Jeden z prvovýstupů, The Door (630m, 8b), se může ucházet o titul nejtěžší arktické volně přelezené cesty.

Na odlehlém a nehostinném místě strávili celkem 50 dní. „Volné lezení není není na baffinském pobřeží běžnou záležitostí,“ říká Hansjörg. “Jsou zde totiž tři základní problémy,“ pokračuje, „kvalita skály není vždy dobrá a mnoho stěn ani není technicky možné volně vylézt. Další zádrhel se týká základního tábora. Červen a červenec jsou skvělé kvůli místním teplotám, ale nedovolí ti rozbýt tábor na ledu. A nakonec voda. Mnoho vrcholů je pokryto ledem a potoky vody proudí hustě dolů.

Počasí nestálo vždy na straně expedice. Prvních 22 dnů v kuse vládly špatné povětrnostní podmínky, které jim ani nedovolily pomyslet na nazutí lezeček. Jak jen to bylo možné vrhli se na více než šestset výškových metrů vrcholu, který pokřtili jako Belly Tower.

„Jedná se o krásnou cestu s kvalitními délkami. Vylezli jsme ji za čtyři dny,“ dodává Eneko. Prvního července dokončili tento prvovýstup a týden na to, 7. července Iker přelezl cestu volně, a následovalo první opakování Hansjörga Auera.

„The Door má 16 délek na 630 metrech, ke kterým se musí přidat dalších 200 jednoduchého choďáku. Nejtěžší úseky cesty lezci ohodnotili stupněm 8b což je nejvyšší hodnota u volně přelezené arktické cesty (podle jejich vlastních průzkumů). V linii se nachází 27 nýtů, 5 skob a 3 beaky.

O několik dní později se lezci rozdělili do dvou skupin, aby mohli paralelně vystoupat dvěmi novými cestami o šesti délkách ve východní stěně White Hall, hory, která se ukrývala za základním táborem.

Hansjörg Auer, Ben Lepesant a fotograf Matteo Moccelin se věnovali cestě, kterou nazvali Hotel Gina( 320 m, 6b+, a dalších 250 m lehčího terénu). Bratrská dvojice ve společnosti fotografa Rickyho Felderera lezla v sousedství linii Holet Monica(320 m, 6b+, a dalších 250 m choďáku).

Na konci výpravy se opět sjednotili, sebrali síly a obrátili se k severovýchodnímu pilíři Monte Cook, druhé nejbližší hory od základního tábora. Při nástupu za čtyři hodiny překonali 1100 metrů převýšení a přešli ledovec. O jedenáctidélkové Levi is Coming (420 m, 6b) svorně prohlásili, že „se jedná o jednu z nejlepších cest, kterou dosud prvovystoupili.“ Eneko dodává: “Všechny délky byly úžasné, opravdu jsme měli při rozhodávní šťastnou ruku.“ Název, který pro cestu vybrali, vyjadřuje ve skutečnosti touhu po návratu do civilizace. „Pojmenovali jsme ji na počest našeho průvodce Leviho, který měl za úkol nás z té divočiny vyzvednout. Deset dní jsme jedli jen polévku a pečlivě rozpočítávali příděly na další dny.“

Na závěr expedici shrnuli: „Teď už víme, že se nám podařilo přežít na jednom z nejdivočejších míst planety a bylo to celé neuvěřitelná zkušenost.“